Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 298/2020
Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Librovou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení částky 118 120,82 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni
-) částku 40 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 40 000 Kč ve výši 8,05 % p.a. od 6. 7. 2019 do zaplacení,
-) částku 13 600 Kč s úrokem z prodlení z částky 13 600 Kč ve výši 8,05 % p.a. od 22. 6. 2018 do zaplacení,
to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni</b> <b>-) částku 40 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 40 000 Kč ve výši 8,05 % p.a. od 6. 7. 2019 do zaplacení,</b> <b>-) částku 13 600 Kč s úrokem z prodlení z částky 13 600 Kč ve výši 8,05 % p.a. od 22. 6. 2018 do zaplacení,</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se proti žalované domáhala žalobou doručenou soudu dne 27. 11. 2020 zaplacení celkem částky 118 120,82 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná uzavřela dne 21. 12. 2016 s právním předchůdcem žalobkyně (právnická osoba) smlouvu o zápůjčce číslo (dále jen smlouva). Podle ní poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 32 617 Kč, celkem tedy 77 617 Kč a to formou 18 měsíčních splátek po 4 313 Kč, přičemž zápůjčka měla být splacena do 21. 6. 2018. Žalovaná však své závazky nehradila řádně a včas. Poslední splátka byla uhrazena dne 15. 8. 2017, proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky. Žalovaná uhradila toliko 31 400 Kč.
Žalobkyně se nyní domáhá zaplacení:
jistiny – dlužné částky zápůjčky ve výši 27 911,74 Kč
dlužné částky poplatků ve výši 13 515,26 Kč
kapitalizovaného úroku ve výši 9 410,91 Kč
kapitalizovaného úroku z prodlení z dlužné částky ve výši 5 355,10 Kč
úroku ve výši 21 % p.a. z dlužné jistiny 27 911,74 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení
úroku z prodlení v zákonné výši z částky 27 911,74 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.
Dále žalobkyně tvrdila, že žalovaná uzavřela dne 5. 7. 2017 s právním předchůdcem žalobkyně (právnická osoba) smlouvu o zápůjčce číslo (dále jen smlouva). Podle ní poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 42 948 Kč, celkem tedy 87 948 Kč a to formou 24 měsíčních splátek po 3 665 Kč, přičemž zápůjčka měla být splacena do 5. 7. 2019 Poslední splátka byla uhrazena dne 15. 8. 2017, proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky. Žalovaná uhradila toliko 5 000 Kč. Proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky.
Žalobkyně se nyní domáhá zaplacení:
jistiny – dlužné částky zápůjčky ve výši 42 279,88 Kč
dlužné částky poplatků ve výši 34 413,94 Kč
kapitalizovaného úroku ve výši 6 777,70 Kč
kapitalizovaného úroku z prodlení z dlužné částky ve výši 8 111,75 Kč
úroku ve výši 29 % p.a. z dlužné jistiny 42 279,88 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení
úroku z prodlení v zákonné výši z částky 42 279,88 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.
Přes upomínky žalovaná žalobkyni spornou částku doposud dluží.
K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku dle § 84-89 zák. č. 257/2016 Sb., žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované, což je uvedeno v zákaznické kartě ze dne 21. 12. 2016 a 5. 7. 2017, právní předchůdce žalobkyně tak dospěl k názoru, že schopnost žalované splácet zápůjčky je dostatečná.
2. Jednání ve věci bylo nařízeno na den 29. 3. 2021. Protože žalovaná z důvodu onemocnění požádala o odročení jednání, bylo jednání odročeno na den 26. 4. 2021; vyrozumění o odročení jednání bylo žalované doručeno dnem 7. 4. 2021. K tomu se však žalovaná bez předchozí důvodné a včasné omluvy nedostavila. Soud tak postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez přítomnosti žalované.
3. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 spolu se seznamem postupovaných pohledávek. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem právního předchůdce žalobkyně ze dne 20. 1. 2020.
4. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ o.z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
5. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
6. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
8. Smlouvou o zápůjčce číslo ze dne 21. 12. 2016, Smluvními podmínkami Smlouvy o zápůjčce, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba a žalovaná uzavřeli dne 21. 12. 2016 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované zápůjčku ve výši 45 000 Kč, kterou žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaná se zavázala splatit zápůjčku v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 4 313 Kč, první splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každá další vždy posledního dne dalšího následujícího týdenního období, tedy celkem částku 77 617 Kč, která je tvořena zápůjčkou v částce 45 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 32 617 Kč, který sestává z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 7 848 Kč, odměny za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 14 369 Kč a odměny za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 10 400 Kč Smlouva dále obsahuje ujednání o tom, že výpůjční úroková sazba v případě 18 sjednaných splátek činí 21 % p.a. Žalovaná v rozporu se smlouvou zápůjčku řádně nesplácela, byl vyzvána ke splacení celé pohledávky.
Smlouvou o zápůjčce číslo ze dne 5. 7. 2017, Smluvními podmínkami Smlouvy o zápůjčce, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba a žalovaná uzavřeli dne 5. 7. 2017 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované zápůjčku ve výši 45 000 Kč, kterou žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaná se zavázala splatit zápůjčku ve 24 pravidelných měsíčních splátkách po 3 665 Kč, první splátka byla splatná v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření smlouvy a každá další vždy posledního dne dalšího následujícího měsíčního období, tedy celkem částku 87 948 Kč, která je tvořena zápůjčkou v částce 45 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 42 948 Kč, který sestává z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 14 831 Kč, odměny za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 16 727 Kč a odměny za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 11 390 Kč Smlouva dále obsahuje ujednání o tom, že výpůjční úroková sazba v případě 24 sjednaných splátek činí 29 % p.a. Žalovaná v rozporu se smlouvou zápůjčku řádně nesplácela, byl vyzvána ke splacení celé pohledávky.
9. Ze zákaznické karty ze dne 21. 12. 2016 bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že je vdaná, s vlastním bydlením, má dvě vyživované osoby a její čistý měsíční příjem ze zaměstnání činí 27 752 Kč; žádné další příjmy do domácnosti uvedeny nebyly. Jako výdaje byla uvedena částka 7 600 Kč měsíčně bez další specifikace a interní splátky 7 548 Kč měsíčně. Tyto skutečnosti měly být ověřeny pracovní smlouvou a výpisy z bankovního účtu.
Ze zákaznické karty ze dne 5. 7. 2017 bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že je vdaná, s vlastním bydlením, má tři vyživované osoby a její čistý měsíční příjem ze zaměstnání činí 25 216 Kč; jako další příjem do domácnosti bez jakékoli specifikace byla uvedena částka 31 112 Kč. Odhadované měsíční výdaje činily 8 000 Kč měsíčně bez další specifikace a interní splátky 8 165 Kč měsíčně. Tyto skutečnosti měly být ověřeny pracovní smlouvou a třemi výplatními páskami.
10. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:
Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužných částek z titulu smluv o zápůjčce. Soud se tedy nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smluv o zápůjčce. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.
Žalobkyně na výzvu soudu k doplnění a předložení důkazů vztahujících se ke zkoumání úvěruschopnosti žalované nepředložila žádné důkazy, žádné listiny prokazující, že by provedla ověření příjmů a výdajů žalované, pouze se omezila na doplnění tvrzení, že právní předchůdce žalobkyně vyhodnotil aktuální finanční situaci dle vyplněných podkladů klienta na základě zákaznických karet. Údaje v těchto uvedené jsou neurčité a nepravděpodobné, když výdaje žalované nejsou nikterak konkretizovány, ověřeny a navíc lze jen těžko předpokládat, že tyto mohou představovat pouze částky max. 8 000 Kč měsíčně (při třech vyživovaných osobách), když tyto by měly obsahovat výdaje na stravu, bydlení a uspokojování dalších nutných potřeb. Uvedení dalšího příjmu do domácnosti v kartě ze dne 5. 7. 2017, aniž by bylo specifikováno, o jaký další příjem se má jednat, se jeví spíše jako účelové, s úmyslem získat další zápůjčku. Podepsaný soud má s ohledem na popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně, resp. jejího právní předchůdce, uloženou mu zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele dle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016, je absolutní neplatnost smlouvy. Nedostatečné posouzení úvěruschopnosti poskytovatelem, které vede k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy bylo taktéž v mnoha rozhodnutích finančního arbitra opakovaně konstatováno (viz např. nález finančního arbitra ze dne 20.3.2017, sp. zn. FA/4056/2017, FA/SU/374 číslo, ze dne 23. 7. 2015, sp. zn. FA/7819/2015, FA/SU/208 číslo, ze dne 28. 5. 2018, č.j. FA/SR/SU číslo – 20 aj.), stejně tak v rozhodnutích Nejvyššího soudu ČR např. pod sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, k otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/2018. Žádné příjmy a zejména výdaje žalované nebyly nikterak blíže zjišťovány a ověřovány. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce, nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl a toto proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, důsledkem tohoto postupu je tedy absolutní neplatnost smluv o zápůjčce a nárok žalobkyně vůči žalované se tak omezí na vrácení pouhého zůstatku jistiny poskytnutých zápůjček. Žalobkyně, resp. právní předchůdce žalobkyně, poskytl žalované dne 21. 12. 2016 částku 45 000 Kč, žalovaná do současné doby uhradila 31 400 Kč, a proto jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni rozdíl ve výši 13 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši stanovené nař. vl. číslo Sb. od 22. 6. 2018, tj. ode dne následujícího po stanovené poslední splátce zápůjčky. Dále právní předchůdce žalobkyně žalované dne 5. 7. 2017 poskytl částku 45 000 Kč, žalovaná do současné doby uhradila 5 000 Kč, a proto jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 40 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši stanovené nař. vl. číslo Sb. od 6. 7. 2019, tj. ode dne následujícího po stanovené poslední splátce zápůjčky. Ve zbývající části soud žalobu zamítl.
11. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně byla v řízení úspěšná jen částečně. Předmětem sporu byla částka 118 120,82 Kč s příslušenstvím, úspěch měla žalobkyně jen co do částky 53 600 Kč, tj. jen do 45 %, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení, prostřednictvím podepsaného soudu, ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka obec, písemně, trojmo.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.