Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
3 C 332/2020
Okresní soud Praha – východ rozhodl samosoudcem JUDr. Gabriela Antonie Bartová ve věci
manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
a
manžela: osobní údaje manžela
zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
o rozvod manželství
takto:
I. Manželství manželky jméno příjmení příjmení (celé jméno manželky) narozené dne 21. 8. 1994 a manžela příjmení jméno příjmení (celé jméno manžela) narozeného dne datum uzavřené před Městským úřadem Čelákovice dne 26. 3. 2016 se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Manželství manželky [jméno] [příjmení] [příjmení] ([celé jméno manželky]) narozené dne 21. 8. 1994 a manžela [příjmení] [jméno] [příjmení] ([celé jméno manžela]) narozeného dne [datum] uzavřené před Městským úřadem Čelákovice dne 26. 3. 2016 se rozvádí. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Manželka podala soudu dne 20. 10. 2020 návrh, jímž se domáhala rozhodnutí o rozvodu manželství s následujícími skutkovými tvrzeními. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne 26. 3. 2016 v kostele svatého jméno v obec. Před manželstvím se dne datum narodil nezletilý jméno celé jméno manželky. Rodina spolu dosud žije v bytě rodinného domu ve vlastnictví účastníků na adrese adresa. Oba účastníci mají občanství ukrajinské, u obou jde o manželství prvé. Manželka podala Okresnímu soudu Praha – východ návrh na úpravu poměrů k nezletilému synovi, ve věci dosud nebylo pravomocně rozhodnuto. Manželé se spolu seznámili v roce 2013 a po dvou letech známosti spolu začali žít ve společné domácnosti. Soužití bylo zpočátku harmonické a klidné, v září 2015 se ze vztahu narodil syn jméno. Teprve poté účastníci uzavřeli manželství. Paradoxně po uzavření manželství se vztah mezi manžely zhoršil, došlo mezi nimi k ochlazení vztahu, vzájemnému odcizení, častým hádkám. Manžel neměl zájem vést rodinný život, trávit s manželkou víkendy, svátky, dovolené. Manželka je od narození syna v domácnosti, manžel vede svůj život samostatně. S rodinnou netráví volný čas, dokonce ani svátky vánoční. O víkendech a v noci nebývá doma. Svou nepřítomnost odůvodňuje pracovním vytížením. Manželé se postupně odcizili, jediným společným zájmem je nezletilý syn jméno, kdy spolu komunikují pouze o jeho výchově. Manželství účastníků je hluboce rozvrácené a nelze předpokládat, že by mohlo dojít k nápravě. Manželka nespatřuje setrvávání v manželství ani v zájmu svého nezletilého syna, ani v zájmu svém. Vzhledem k uvedenému a vzhledem k tomu, že manželství dlouhodobě neplní svou funkci, manželé spolu netráví volný čas, nesdílejí spolu své zájmy, potřeby, radosti a problémy, žádá manželka, jsou dány předpoklady pro rozhodnutí o rozvodu manželství.
2. Z důkazů v řízení provedených vzal soud za prokázané následující skutečnosti.
3. Manželství bylo uzavřeno dne 26. 3. 2016 před Městským úřadem Čelákovice, místo uzavření sňatku kostel svatého jméno příjmení, zapsáno v knize manželství matričního úřadu obec ve svazku 1, ročník 2016, strana/list anonymizováno, poř. číslo (oddací list na čl. 18 spisu).
4. Okresní soud Praha – východ rozhodl rozsudkem č. j. číslo jednací /12 a spisová značka, spisová značka, spisová značka ze dne 24. 2. 2021, právní moc 29. 3. 2021, o úpravě poměrů nezletilých dětí z manželství narozených tak, že na dobu po rozvodu manželství se nezletilý jméno celé jméno manželky, narozený dne datum svěřuje do péče matky a otec se zavazuje hradit na jejich výživu částku 3 500 Kč (rozsudek na čl. 29 - 32 spisu).
5. Dále byl k důkazu proveden výslech manželky, manžela.
6. Manželka hodnotí manželství jako zcela nefunkční po dobu tří let. Po tuto dobu manželé již nežijí jako partneři. Manželé stále obývají jeden dům, avšak rodinnou domácnosti nevedou, každý z manželů vede zcela samostatný život. Tento stav je setrvalý. Manželé se dohodli na prodeji domu, který obývají. Vše řeší s ohledem na zájmy nezletilého jméno. Příčinou rozvratu je to, že manželé se neshodli, neměli stejné zájmy. (účastnický výslech manželky)
7. Manžel se zcela připojuje k výpovědi manželky, to co uvedla, je pravdou. Po dobu tří let manželé žijí odděleně. Manželé mají a měli odlišné zájmy. Manžel tento stav také vnímá jako definitivní. (účastnický výslech manžela)
8. Manželství je tak hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití. Manželé po dobu tří let žijí zcela odděleně, osobní život vedou zcela samostatně. K obnovení rodinného soužití nedošlo, kdy manželé tuto možnost vylučují, když současný stav vnímají shodně jako setrvalý. Manželé počali jednat i o prodeji domu, v němž vedli rodinnou domácnost. Je tudíž zřejmým, že obnovení rodinného soužití není reálným a rozvrat manželství je trvalým. Příčinou rozvratu manželství jest ta skutečnost, že manželé měli odlišné zájmy a postoje, což vedlo k rozporům ve vzájemném soužití, kdy tuto skutečnost nebyli schopni překonat.
9. Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech, oddíl III - Rodinné právo, článek 28, uvádí, že podmínky uzavření manželství se řídí pro každého z budoucích manželů právním řádem smluvní strany, jejímž je občanem. Forma uzavření manželství a překážky uzavření manželství se řídí právem smluvní strany, na jejímž území se sňatek uzavírá; článek 30 uvádí, že rozvod manželství se řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou manželé v době zahájení řízení. Jestliže v době zahájení řízení je jeden z manželů občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, řídí se rozvod manželství právním řádem smluvní strany, na jejímž území mají manželé společné bydliště. Jestliže má jeden z manželů bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, použije se právní řád té smluvní strany, jejíž justiční orgán obdržel návrh na zahájení řízení. Při projednávání návrhu na rozvod manželství v případě zmíněném v odstavci 1 tohoto článku je pravomoc dána justičním orgánům té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou v době podání návrhu na zahájení řízení o rozvod manželství. Jestliže v době podání návrhu na rozvod oba manželé mají státní občanství jedné smluvní strany a bydliště na území druhé smluvní strany, je dána pravomoc justičním orgánům obou smluvních stran, které při rozhodování použijí hmotné právo té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou. Při projednávání návrhu na rozvod manželství v případě uvedeném v odstavci 2 tohoto článku je pravomoc dána justičnímu orgánu té smluvní strany, na jejímž území mají bydliště oba manželé. Pokud jeden z manželů má bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, při řízení o rozvod manželství je dána pravomoc justičním orgánům obou smluvních stran. Přitom justiční orgány obou smluvních stran, které budou projednávat návrh na rozvod manželství, použijí hmotné právo svého státu. Justiční orgán, který má pravomoc k řízení o rozvod manželství rodičů nezletilých dětí, má pravomoc i k řízení o výchově a výživě jejich nezletilých dětí.
10. Ustanovení § 50, odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. v platném znění, uvádí, že rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení.
11. K tomuto dále soud odkazuje na komentář ASPI k citovanému ustanovení, který uvádí, že rozvodem manželství jsou v první řadě zásadním způsobem dotčeny osobní poměry manželů, kolizní norma v odst. 1 tak odkazuje logicky na právo rozhodné pro tyto poměry a zároveň stabilizuje hraniční určovatele k okamžiku zahájení řízení o rozvod manželství. Rozvod manželství se tedy posoudí podle práva státu společného státního občanství manželů, chybí-li v okamžiku zahájení řízení, pak podle společného obvyklého pobytu manželů, a není-li v okamžiku zahájení řízení ani ten, pak podle lex fori, tj. českého práva. Pro existenci společného obvyklého pobytu přitom stačí, mají-li manželé obvyklý pobyt na území jednoho státu, nikoli nutně na stejném místě.
12. Z obsahu spisu se podává, že oba manželé jsou státního občanství Ukrajina. Rozhodným právem pro danou věc je tak Zákon o rodině č. 2947-III ze dne 10. 1. 2002.
13. V daném případě soud na věc aplikoval ustanovení článku 110, bodu 1. shora citovaného zákona o rodině, když byl podán návrh na rozvod manželství, z nějž se narodilo nezletilé dítě jedním z manželů a dále článek č. 112 citovaného zákona. Soudem bylo uzavřeno, že vztahy mezi manžely jsou tak narušeny a manželství účastníků do té míry hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat obnovení společného soužití, rodinné domácnosti, účastníků. Zachování manželství není v zájmu manželky, když tato setrvání v manželství hodnotí tak, že manželé nejsou stavu vést plnohodnotný rodinný život, především nejsou schopni bezkonfliktní partnerské komunikace, což je dáno rozdílnými povahami a postoji účastníků. Tento stav není ani v zájmu nezletilého dítěte, které tak zůstává v prostředí poznamenaném spory rodičů. Proto postupoval v souladu se shora citovaným zákonným ustanovením a rozhodl tak, že manželství účastníků se rozvádí. Co se týká toho, že manželství nemůže být rozvedeno, jestliže by to bylo v rozporu se zájmy nezletilých dětí z manželství narozených, tak v řízení se z obsahu spisu nepodává žádných skutečností, z nichž by tento závěr bylo namístě učinit. Příčinou rozvratu manželství jest ta skutečnost, že manželé jsou rozdílných povah a zájmů.
14. Pro úplnost soud konstatuje, že aplikace zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, o. z., zde s ohledem ke shora uvedenému, když na věc je nutné vztáhnout Zákon o rodině č. 2947-III ze dne 10. 1. 2002, neuplatní.
15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., dle nějž, bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení.; náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. V daném případě nebylo zjištěno, že by okolnosti případu či poměry účastníků přiznání náhrady nákladů odůvodňovaly, proto soud rozhodl tak, že na náhradu nákladů řízení žádný z účastníků nemá právo.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 395 zákona č. 292/2013 Sb.).