Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 474/2020
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Šoljakovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 6 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 5 000 Kč s ročním zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% z této částky ode dne 18. 5. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se částečně, co do dalších 1 500 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,25% ode dne 15. 10. 2020 a co do úroku z prodlení ve výši 8,25% z částky 5 000 Kč ode dne 15. 10. 2020 do 17. 5. 2021, zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech tohoto řízení 1 128 Kč, tyto k rukám advokáta žalobkyně, rovněž do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 5 000 Kč s ročním zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% z této částky ode dne 18. 5. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se částečně, co do dalších 1 500 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,25% ode dne 15. 10. 2020 a co do úroku z prodlení ve výši 8,25% z částky 5 000 Kč ode dne 15. 10. 2020 do 17. 5. 2021, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech tohoto řízení 1 128 Kč, tyto k rukám advokáta žalobkyně, rovněž do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně dne 26. 10. 2020 zahájila řízení o dvě smluvní pokuty za nevrácení žalovanému pronajatých zařízení, konkrétně Set-top Boxu/CA sériové číslo anonymizováno ve výši 5 000 Kč a ve výši 1 500 Kč za nevrácení přístupové karty číslo, jejichž převzetí dne 9. 11. 2018 žalovaný podpisem smlouvy uzavírané pod číslo na poskytování služeb elektronických komunikací, potvrdil. Žalobkyně tvrdila, že od podpisu smlouvy žalovanému prostřednictvím satelitu dodávala televizní vysílání do 30. 6. 2019, kdy byla smlouva ukončena. Podle čl. 4 zvláštních podmínek pro službu kombinované televize měl žalovaný povinnost do deseti dnů od ukončení smlouvy pronajatá technická zařízení vrátit, a jelikož tak neučinil, vznikly žalobkyni uvedené nároky na smluvní pokuty. O úhradu vyzvala žalovaného žalobkyně 11. 7. 2019 a dne 2. 10. 2020 právní zástupce. Ten poskytl dodatečnou lhůtu do 14. 10. 2020, proto od následujícího dne nárokuje žalobkyně i zákonný úrok z prodlení.
2. Skutkově soud dospěl k závěru, že žalovaný dne 9. 11. 2018 podepsal smlouvu na službu kombinované televize číslo dle které mu byla předáno technické zařízení, konkrétně STB tvrzeného sériového čísla, jakož i shora uvedená karta, smluvní pokutu však sjednal jen jednu. Ve smlouvě je uvedena pokuta 5 000 Kč pro případ nevrácení koncového zařízení, částka 1 500 Kč smluvní pokuty se zde pak sjednává pro případ prodlení s úhradami finančního závazku, nikoliv pro případ nevrácení karty. Soudu je přitom z úřední činnosti známo, že karta není považována za koncové zařízení a v některých smlouvách, ne však v této konkrétně, je za její nevrácení skutečně sjednávána smluvní pokuta v této výši. Smlouva pak byla uzavřena na dobu 24 měsíců a nevyplývá z ní tedy, že by byla ukončena k 30. 6. 2019, jak žalobkyně tvrdila. Pokud je tedy ve zvláštních podmínkách stanovena povinnost vrátit zařízení do 10-ti dnů od ukončení smlouvy, pak v době, kdy žalobkyně žalovaného vyzývala, a stejně tak advokát o úhradu smluvních pokut, povinnost vracet žalovaný ještě neměl. Lhůta pro vrácení mu začala plynout až od 9. 11. 2020, kdy uplynulo sjednaných 24 měsíců trvání smlouvy. Po tomto datu tak lze považovat za výzvu k úhradě smluvní pokuty žalobu, ta však byla žalovanému soudem doručena až 13. 5. 2021 v souvislosti s předvoláním, a pokud by následující den žalovaný zadal příkaz k úhradě, což byl pátek, pak by k úhradě řádným způsobem došlo 17. 5. 2021, do prodlení se tak žalovaný mohl dostat až poté.
3. Žalobkyně v řízení prokázala, že žalovanému předala tvrzené jedno zařízení, jakož i to, že ho dle ujednání byl žalovaný povinen vrátit ve lhůtě 10 dnů od ukončení smlouvy. Tato lhůta by již k okamžiku rozhodování o nároku uplynula, i pokud by smlouva nebyla ukončena předčasně, a žalovaný neprokázal, že by povinnost zajištěnou smluvní pokutou splnil. Žalobkyni proto vznikl nárok na smluvní pokutu 5 000 Kč a to včetně úroku z prodlení ode dne 18. 5. 2021 do zaplacení, neboť dle ustanovení § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, si mohou strany ujednat pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí. Věřitel může požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
4. Do prodlení se žalovaný dostal, jakmile řádně a včas neuhradil ve smyslu § 1968 občanského zákoníku, v takovém případě dle § 1970 občanského zákoníku má žalobkyně nárok na úrok z prodlení dle prováděcího předpisu, kterým je vládní nařízení č. 351/2013 Sb., podle kterého se určuje jeho výše. Jelikož termín pro úhradu smluvní pokuty nebyl stranami sjednán, mohla pokutu žalobkyně požadovat ihned, a žalovaný byl podle § 1958 odst. 2 o. z. povinen plnit bez zbytečného odkladu k její výzvě. Žalobkyně v řízení neprokázala doručení výzvy k úhradě dluhu a proto je za výzvu k plnění považována zaslaná žaloba, kdy po jejím doručení dne 13. 5. 2021 mohl následujícího dne žalovaný dluh uhradit, čímž by byl dluh uhrazen 17. 5. 2021 a v případě, že tak žalovaný neučinil, nacházel se ode dne 18. 5. 2021 v prodlení. Nárok na úrok z prodlení od tohoto dne je tak důvodný, proto ho soud žalobkyni přiznal v zákonné výši. Další nároky soud zamítl, neboť pro ně nebyl ani k datu vyhlášení rozhodnutí zjištěn žádný podklad.
5. Podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.“) činil úspěch žalobkyně 77 % při přiznaných 5 000 Kč z celkem žalovaných 6 500 Kč. Po odečtení úspěchu žalovaného ve výši zbývajících 23 %, je zde celková úspěšnost v řízení 54 %, a v tomto rozsahu má na jejich náhradu žalobkyně nárok. Náklady jsou konkrétně tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč, odměnou za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 600 Kč (za tři úkony právní služby po 200 Kč, konkrétně příprava a převzetí věci, předžalobní výzva a sepis žalobního návrhu, podle § 14b odst. 1 bod 1 a § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), neboť se jedná o tzv. formulářovou žalobu, text používá žalobkyně opakovaně, obměňuje vzorový text), a dále třemi paušálními náhradami po 100 Kč jako náhradami advokátových hotových výdajů náležejících k úkonům právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a). Advokát jako plátce DPH má rovněž nárok na náhradu této daně a tedy 21 % z uvedených částek (s výjimkou soudního poplatku) podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tak náklady řízení činí 2 089 Kč, z čehož je pak přiznaných 54 % částka 1 128 Kč Náklady jsou splatné podle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta.
6. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné podle § 202 odst. 2 o.s.ř.
Nebude-li plněno, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze se domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.