Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Od 72/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobkyně B. G., a.s., zastoupené, advokátem, proti žalovaným 1) D. s. B., a.s., 2) E., s.r.o., 3) Ing. M. R., o určení neexistence rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady společnosti D. s. B., a.s. a o určení vlastnictví akcií, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu, takto:

O d ů v o d n ě n í :

U Krajského soudu v Hradci Králové bylo dne 10. 10. 2001 zahájeno řízení o určení neexistence rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady společnosti D. s. B., a.s. a o určení vlastnictví akcií. Usnesením ze dne 10. 1. 2003 soud připustil změnu žalobního petitu v bodu II. tak, že se určuje, že žalobce je vlastníkem a držitelem 167 ks kmenových akcií na majitele v listinné podobě o jmenovité hodnotě 1,000.000,- Kč série …, čísel … a 2 ks kmenových akcií na majitele v listinné podobě o jmenovité hodnotě 1.000,- Kč, série …, čísel … a … společnosti žalované 1).

Poté co byl usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 6. 2002, č. j. – 280, na majetek žalované 1) prohlášen konkurs a řízení v této věci usnesením téhož soudu č. j. – 158 přerušeno, podal Krajský soud v Hradci Králové návrh na přikázání věci z důvodů vhodnosti Krajskému soudu v Ostravě. Adresa sídla žalované 1) je zřejmě adresou formální, nikoliv skutečným sídlem. Nikdo kompetentní se na této adrese nezdržuje a společnost žalované 1) nebyla z tohoto místa nikdy řízena. Z obsahu spisu sp. zn. B 1677 Krajského soudu v Ostravě dospěl soud k závěru, že sídlo je umístěno v domku osob, které nemají s žalovanou 1) nic společného. Opakované pokusy o doručování soudních písemností na tuto adresu zůstaly bez úspěchu a soud proto musel žalované 1) ustanovit opatrovníka. Z fotokopie usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. 3. 2003, č. j. – 460, soud zjistil, že u Krajského soudu v Ostravě je vedeno řízení o zápisu změn v obchodním rejstříku, týkajících se žalované 1). Úkony činěné rejstříkovým soudem i soudem rozhodujícím v této sporné věci musí být nutně koordinovány a vzájemná výměna informací musí být rychlá a efektivní. S ohledem na obsah citovaného usnesení Vrchního soudu v Olomouci, je Krajský soud v Hradci Králové přesvědčen, že rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, může mít zásadní vliv na průběh a skončení předmětné věci. Proto navrhuje, aby byla věc podle ust. přikázána z důvodu vhodnosti Krajskému soudu v Ostravě.

Žalovaní 2) a 3) s návrhem na přikázání věci z důvodu vhodnosti Krajskému soudu v Ostravě souhlasí a ztotožňují se s důvody uváděnými Krajským soudem Hradci Králové.

Žalobkyně s přikázáním věci nesouhlasí a trvá na tom, aby věc byla projednána Krajským soudem v Hradci Králové. Řízení o zápisu změn v obchodním rejstříku týkajících s žalované 1), bylo zahájeno v době před změnou sídla žalované 1) a jedná se o řízení, v němž byl návrh na zápis změn vzat zpět. Toto řízení samo o sobě nemůže být důvodem pro přenesení místní příslušnosti z důvodu vhodnosti.

Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Krajskému soudu v Hradci Králové) a Krajskému soudu v Ostravě, jemuž má být věc přikázána ( věta první ), návrh Krajského soudu v Hradci Králové na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení

Podle ustanovení věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení věty druhé účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (d, publikované pod č. , ve znění ústavního ). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.

Vzhledem k skutečnostem, že předmětné řízení bylo až do skončení konkursu žalované 1) přerušeno a řízení o změně zápisu v obchodním rejstříku nemohlo bezprostředně ovlivnit místní příslušnost v tomto sporu, nelze předpokládat rychlejší a hospodárnější projednání věci před Krajským soudem v Ostravě. Poněvadž v daném případě ani jedna z uvedených okolností (z hlediska ustanovení irelevantních), odůvodnit průlom do výše citované ústavní zásady způsobilá není – a při respektování výše uvedeného ústavního principu – dospěl Nejvyšší soud k závěru uvedenému ve výroku tohoto usnesení.

Nejvyšší soud tedy důvody pro přikázání věci jinému soudu podle neshledal a návrhu Krajského soudu v Hradci Králové nevyhověl.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. prosince 2003

JUDr. František F a l d y n a, CSc., v. r.

předseda senátu