Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 1410/2003

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný J. Ch. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 7. 2003, sp. zn. , jímž bylo podle § 253 odst. 1 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 4. 6. 2003, sp. zn. . Obviněný podal dovolání z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. g), j) tr. ř. a uplatnil námitky proti správnosti výroku o vině a proti výroku o ochranném léčení, které jsou obsahem rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9. V závěru dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 a aby tomuto soudu přikázal nové projednání a rozhodnutí věci.

Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Odvolání obviněného bylo napadeným usnesením Městského soudu v Praze zamítnuto jako odvolání podané osobou, která se odvolání výslovně vzdala (§ 253 odst. 1 tr. ř.). To znamená, že bylo zamítnuto z tohoto procesního důvodu, aniž by došlo k meritornímu přezkumu rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 z hledisek uvedených v § 254 odst. 1 tr. ř. Za této situace je možné opřít dovolání jedině o ustanovení § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., a to o tu jeho část, podle které dovolání lze podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Obviněný mohl v rámci tohoto zákonného dovolacího důvodu pouze namítat, že nebyly dány podmínky pro to, aby odvolací soud zamítl jeho odvolání jako odvolání podané osobou, která se odvolání výslovně vzdala, a že odvolací soud měl rozsudek meritorně přezkoumat podle § 254 odst. 1 tr. ř. Nemohl ale namítat nic proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9. Podstatou zákonného dovolacího důvodu podle citované části ustanovení § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je to, že odvolací soud tím, že nepřezkoumal rozsudek podle § 254 odst. 1 tr. ř., ve skutečnosti odepřel obviněnému přístup k druhé instanci. Pouze pokud by Městský soud v Praze v postavení odvolacího soudu přezkoumal rozsudek podle § 254 odst. 1 tr. ř. a např. zamítl odvolání obviněného jako nedůvodné podle § 256 tr. ř., by bylo možné uplatňovat nějaké námitky i proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9, a to v rámci dovolacího důvodu podle té části ustanovení § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., podle které dovolání lze podat proti rozhodnutí, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku a byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.

Z uvedeného je zřejmé, že pokud obviněný jako důvody dovolání uplatnil nesprávné právní posouzení skutku ve smyslu § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a vadné uložení ochranného léčení ve smyslu § 265b odst. 1 písm. j) tr. ř., jde o jiné dovolací důvody, než je ten, který mohl být uplatněn proti usnesení odvolacího soudu o zamítnutí odvolání podle § 253 odst. 1 tr. ř. z procesních důvodů. K tomu lze jen dodat, že napadené usnesení Městského soudu v Praze vůbec nespočívá na právním posouzení skutku, protože tuto otázku nijak neřešilo, stejně jako otázku, zda byly splněny podmínky pro uložení ochranného léčení. Z toho logicky plyne, že v těchto směrech ani nelze prostřednictvím těch dovolacích důvodů, které namítl obviněný, napadenému usnesení Městského soudu v Praze cokoli vytýkat. Je tedy třeba uzavřít, že obviněný založil své dovolání na námitkách, které obsahově nenaplňovaly zákonný dovolací důvod, jehož prostřednictvím mohl napadat usnesení Městského soudu v Praze.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž na jeho podkladě přezkoumal napadené usnesení podle § 265i odst. 3 tr. ř.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 9. prosince 2003

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec