Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2323/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Oldřicha Jehličky, CSc., a JUDr. Ludvíka Davida, CSc., v právní věci žalobkyně M. P., zastoupené advokátkou, proti žalovaným 1) V. D., zastoupené advokátkou, a 2) Městské části P., zastoupené advokátem, o uzavření dohody o vydání nemovitosti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp.zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24.4.2003, č.j.14 Co 109/2003-251, takto :

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 6 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 12.8.2002, č.j. -210, ve vztahu k první a třetí žalované zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala uzavření dohody o vydání jedné ideální poloviny předmětné nemovitosti, blíže specifikované v rozsudku soudu prvního stupně.

K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 24.4.2003, č.j. -251, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil v zamítavém výroku o věci samé ve vztahu k prvé žalované. Současně ve vztahu ke druhé žalované jej změnil tak, že žalovaná je povinna uzavřít se žalobkyní dohodu o vydání věci podle o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákonů jej měnících a doplňujících, blíže popsanou v rozsudku odvolacího soudu.

Proti rozsudku odvolacího soudu, a to do výroku o nákladech řízení, podala žalobkyně dne 8.7.2003 dovolání, jehož přípustnost dovozovala z ustanovení Vytýkala odvolacímu soudu pochybení při rozhodování o nákladech řízení, když postupoval podle ustanovení Podle dovolatelky měl odvolací soud vycházet z ustanovení a žalobkyni přiznat podle úspěchu ve věci plnou náhradu nákladů řízení spojených s účelným uplatněním a bráněním jejího práva, neboť měla ve věci plný úspěch. Navrhla proto, aby rozsudek odvolacího soudu byl změněn ve výroku o nákladech řízení. Zároveň dovolatelka tvrdila zřejmé chyby v psaní rozsudku odvolacího soudu a požadovala jejich opravu podle

Vyjádření k dovolání nebylo podáno.

Dovolání není přípustné.

Podle dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

V projednávané věci byl dovoláním napaden výrok rozsudku odvolacího soudu o nákladech řízení, který - byť je součástí rozsudku - má povahu usnesení.

Dovolání proti výroku usnesení odvolacího soudu o nákladech řízení není podle právní úpravy přípustnosti dovolání v účinné od 1. ledna 2001 přípustné, a to bez zřetele k povaze takového výroku ( bez ohledu na to, zda jde o měnící nebo potvrzující rozhodnutí o nákladech řízení ) - srov. usnesení Nejvyššího soudu z 31. ledna 2002, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2002, pod pořadovým číslem 88, a publikovaném pod R 4/2003 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek.

Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení až

Ustanovení , a přípustnost dovolání nezakládají, protože rozhodnutí o nákladech řízení v jejich taxativních výčtech uvedeno není.

Dovolání není přípustné ani podle , z něhož ji dovolatelka dovozuje, neboť usnesení o nákladech řízení není rozhodnutím ve věci samé.

Z uvedeného vyplývá závěr, že přípustnost dovolání nelze dovodit z žádného ustanovení ve znění účinném od 1. 1. 2001. Dovolací soud proto podle za použití ustanovení dovolání odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle za použití a Žalobkyně nebyla v dovolacím řízení úspěšná a žalovaným v souvislosti s podaným dovoláním žádné náklady řízení zřejmě nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. listopadu 2003

JUDr. Josef R a k o v s k ý , v.r.

předseda senátu