Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2311/2003

U S N E S E N Í

č.j. -84, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze usnesením v záhlaví označeným odvolání otce (dále dovolatele) proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 10. 6. 1999, č.j.

a -95, jímž bylo rozhodnuto o zvýšení výživného dovolatele pro oba tehdy nezletilé syny způsobem v rozsudku podrobně uvedeným, pro opožděnost odmítl. Vycházel „z údajů na doručence rozsudku otci a ze zprávy pošty“, podle nichž otec nebyl při prvním pokusu o doručení v místě bydliště zastižen. Výzva s upozorněním

na nový pokus o doručení byla provedena dne 22.7.1999. Po opětovném (bezvýsledném) pokusu o doručení byla písemnost uložena na poště dne 23.7.1999. Ve smyslu pokládal třetí den od uložení, tj. den 26.7.1999, za den doručení, bez ohledu

na to, zda se otec o doručení dozvěděl. Za nerozhodné považoval, že otec převzal rozsudek osobně dne 3.8.1999. Ve smyslu mělo být jeho odvolání podáno k poštovní přepravě nejpozději dne 10.8.1999. Protože však bylo podáno až dne 12.8.1999, stalo se tak opožděně a odvolací soud je proto podle odmítl.

V podaném dovolání dovolatel namítá, že v době doručování rozsudku soudu prvního stupně na adrese O., kam mu bylo doručováno, již dávno nebydlel, nemohl být proto vyrozuměn o doručení ani o následném uložení zásilky. Navrhuje, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Při posuzování dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení části dvanácté, hlavy první, bodu 17 , jímž byl změněn a doplněn (), podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů, t.j. podle ve znění před novelizací

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ l0a ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas osobou oprávněnou - účastníkem řízení zastoupeným advokátem ( odst. l ), a že je přípustné podle odst. l písm. e/ , neboť směřuje proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo odmítnuto odvolání, dospěl k závěru, že dovolání je důvodné.

Výrok napadeného usnesení odvolacího soudu vyjadřuje závěr, že odvolání bylo podáno ve smyslu 8 odst. l písm. a/ opožděně, tj. po uplynutí patnáctidenní lhůty podle odst. l Poněvadž běh této lhůty počíná od doručení rozsudku soudu prvního stupně, zahrnuje tento závěr logicky i zjištění, že rozsudek byl účastníku řádně doručen; jen řádné doručení má za následek, že odvolací lhůta počne běžet osobě, které je rozsudek doručován. Posouzení, zda je v konkrétním případě vyslovená podmínka splněna, vychází současně z určitého právního názoru (výkladu předpisů, jež upravují doručení) a z šetření o okolnostech, která jsou z hlediska této právní úpravy významná.

Nesouhlas se závěry odvolacího soudu, jež dovolání obsahuje, je v dovolacím řízení uplatnitelný v rámci dovolacích důvodů podle a c/ Ve smyslu lze dovolání odůvodnit tím, že řízení je postiženo jinou (než v uvedenou) vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; podle k takové vadě ostatně přihlíží dovolací soud z úřední povinnosti.

Podle nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, uvědomí jej doručovatel vhodným způsobem, že mu zásilku přijde doručit znovu v den a hodinu uvedenou na oznámení. Zůstane-li i nový pokus o doručení bezvýsledným, uloží doručovatel písemnost na poště nebo u orgánu obce a adresáta o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do tří dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

Místo, den a způsob doručení prokazuje při doručování poštou zásadně doručenka, kterou pošta vrací zpět odesílajícímu soudu.

Podle svého obsahu doručenka deklaruje též, že adresát se v místě doručení zdržuje (srov. text „nebyl zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje ...“).

Doručenka jeu, jež má povahuy veřejné a od listin soukromých se liší svou důkazní silou; potvrzuje, není-li prokázán opak, pravdivost toho, co je v ní osvědčeno (§ l34 ).

Důsledek toho, že doručenka má povahu veřejnéy, a toho, co obsahově potvrzuje, je tudíž ten, že je na účastníku, který tvrdí opak (oproti údajům uvedeným v doručence), že stanovený postup doručování dodržen nebyl nebo že se v místě doručování nezdržoval, aby ke svým tvrzením nabídl důkazy a jejich prostřednictvím tato opačná tvrzení prokázal; na tomto účastníku tedy spočívá tzv. důkazní břemeno.

Tak je tomu v dané věci. Rozsudek soudu prvního stupně byl žalovanému doručován postupem upraveným v ustanovení (tzv. náhradní doručení), které je však možné - krom stanoveného postupu při doručování - jen za předpokladu, že se adresát v místě doručení skutečně zdržuje. Tato podmínka však splněna nebyla. Jak plyne ze šetření soudu prvního stupně, čerpaného především z výslechu dovolatele, J. H. st., R. H., S. V. a L. H., dovolatel v červenci r. 1999 bydlel u svých rodičů v O.

Z výsledků šetření soudu prvního stupně, jež jsou ve shodě i s údaji dovolatele

o místě jeho bydliště v uvedeném období tedy plyne, že prokázal, že se v době doručování rozsudku soudu prvního stupně v místě doručení, tj. v O., nezdržoval. Nemohla proto nastoupit zákonná fikce doručení rozsudku soudu prvního stupně třetím dnem od uložení, tj. dnem 26.7.1999 a od tohoto data odvíjet patnáctidenní lhůtu k podání odvolání. Z tohoto hlediska, pokud odvolací soud odmítl odvolání žalovaného pro opožděnost, nelze jeho postup pokládat za správný. Svým postupem tak odňal dovolateli možnost dosáhnout přezkumu jím napadeného rozsudku soudu prvního stupně v odvolacím řízení podle ustanovení § a násl.

V dané věci spatřuje dovolací soud naplněn dovolací důvod podle ustanovení , a proto napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení ( ,2 ).

Právní názor dovolacího soudu je pro další řízení závazný (, věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. listopadu 2003

JUDr. Karel Podolka, v. r.

předseda senátu