Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2368/2003

U S N E S E N Í

Dovolání žalobkyně se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze usnesením ze dne 13. prosince 2000, č. j. -51, předběžným opatřením vydaným ve smyslu ustanovení násl. (dále jen \" \") žalovaným zakázal, aby se pod jakoukoliv záminkou prostřednictvím svých zaměstnanců či tzv. spolupracovníků, či jiných, zejména najatých, třetích osob, pokoušeli o navázání fyzického, písemného, telefonického či jakéhokoliv jiného kontaktu se žalobkyní.

K odvolání druhého žalovaného poté Vrchní soud v Praze usnesením ze dne

31. května 2001, č. j. -66, usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení změnil tak, že předmětný návrh v plném rozsahu zamítl.

Proti uvedenému rozhodnutí Vrchního soudu v Praze podala žalobkyně dovolání. V něm jako důvod uvádí, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvody podle ustanovení a d/ ve znění účinném do 31. prosince 2000). Současně fakticky vytýká, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu

v provedeném dokazování (dovolací důvod podle ustanovení § 241 odst. 3 písm. c/

v uvedeném znění). Otázkou přípustnosti tohoto dovolání se dovolatelka zvlášť nezabývá. Konečně navrhla, aby dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu bylo zrušeno, a aby věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.

K podanému dovolání se písemně vyjádřil druhý žalovaný, který se s napadeným usnesením ztotožnil.

S přihlédnutím k části dvanácté, hlavě první, bodu 17. , kterým byl novelizován mimo jiné též , Nejvyšší soud České republiky, jako soud dovolací ( ) věc projednal a rozhodl podle znění účinného do 31. prosince 2000, když dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu bylo vydáno po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů.

Dovolací soud shledal, že dovolání bylo podáno osobou k tomu oprávněnou

( ), zastoupenou advokátem ( a 2 ) a splňuje formální i obsahové znaky uvedené v Poté se zabýval přípustností dovolání.

Podle odst. l lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Nejde-li o případ vad řízení uvedených v ustanovení , je třeba je-li dovoláním napadeno usnesení odvolacího soudu, zkoumat otázku přípustnosti dovolání proti takovému rozhodnutí podle ustanovení a a 2 téhož zákona.

V posuzované věci odvolací soud napadeným usnesením změnil usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo vydáno předběžné opatření. Podle ustanovení však není dána přípustnost dovolání, pokud odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně o předběžném opatření.

Přípustnost dovolání však není dána ani podle ustanovení , neboť by se dovolání muselo týkat rozhodnutí ve věci samé. Tím však rozhodnutí

o předběžném opatření není.

Povinností dovolacího soudu je však dále s přihlédnutím k ustanovení zabývat se otázkou, zda dovoláním napadené rozhodnutí nebylo poznamenáno některou z vad uvedených v označeném ustanovení. Takováto eventuální vada se však z vlastního obsahu spisu nepodává.

Protože tedy v této věci nebyl naplněn žádný z případů přípustnosti dovolání, dovolací soud podané dovolání žalobkyně odmítl jako nepřípustné podle věta prvá ve spojení s , a nemohl se proto zabývat věcnou správností dotčeného rozhodnutí. Rozhodoval aniž nařídil jednání (

odst. 1 věta první ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. listopadu 2003

JUDr. Pavel Pavlík, v. r.

předseda senátu