Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (6)No categories available
13 C 18/2021-48
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Greplovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 460 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 460 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 460 Kč od 20. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Prostějově soudní poplatek ve výši 1.000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 460 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 460 Kč od 20. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Prostějově soudní poplatek ve výši 1.000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 20. 1. 2021 se žalobce domáhal proti žalované zaplacení předmětné částky s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) jako úhrady nákladů za převoz žalované do protialkoholní záchytné stanice, když u žalované byla dechovou zkouškou zjištěna přítomnost alkoholu v organismu. Doprava byla provedena vozidlem Policie ČR a vyúčtována částkou 460 Kč. K zaplacení této částky byla žalovaná vyzvána, avšak dluh ani zčásti neuhradila.
Žalovaná se k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který jí byl doručen spolu s výzvou k vyjádření postupem dle ust. § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), nevyjádřila. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů, z nichž dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu (§ 157 odst. 4 o. s. ř.):
Žalovaná byla dne datum z důvodu pozitivního orientačního testu na návykové látky převezena služebním vozidlem Policie ČR značky Škoda Octavia, registrační značka, do zdravotnického zařízení ve vzdálenosti 70 km. Ze záznamu o předání osoby do protialkoholní a protitoxikomanické stanice ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná byla dne datum v 11:55 hodin předána do protialkoholní a protitoxikomanické stanice Vojenské nemocnice obec. Z technického průkazu vozidla byla zjištěna kombinovaná spotřeba paliva 7,4 l číslo km a druh paliva BA 95 B. V souladu s vyhláškou č. 358/2019 Sb., která nabyla účinnosti dne 1. 1. 2020, se při výpočtu uplatní průměrná cena pohonných hmot ve výši 32 Kč a paušální sazba základních náhrad za používání osobních silničních motorových vozidel ve výši 4,20 Kč/km. Cestovné za ujetou vzdálenost 70 km tak bylo vypočteno ve výši 459,76 Kč (po zaokrouhlení 460 Kč). Z výstupu přístroje příjmení jméno číslo ze dne datum bylo zjištěno, že žalované byla při dechové zkoušce naměřena hodnota 2,58 ‰ alkoholu v krvi. K úhradě nákladů za dopravu do záchytné stanice byla žalovaná vyzvána předžalobní výzvou ze dne 10. 9. 2020.
Podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotnických službách, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly.
S ohledem na zjištěný skutkový stav věci a citovanou právní úpravu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Bylo prokázáno, že hlídka Policie ČR žalovanou na vlastní náklady převezla do zařízení záchytné služby a u žalované byla prokázána přítomnost alkoholu či jiné návykové látky, žalované tudíž vznikla povinnost zaplatit s tím spojené náklady. I přes výzvu žalobce žalovaná podle obsahu spisu dosud dluh neuhradila (žalovaná netvrdila ani neprokázala nic jiného). Soud proto žalobě vyhověl a žalované uložil dluh zaplatit, a to (z důvodu prodlení žalované) vč. úroku z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne podání žaloby, jak žádal žalobce. (výrok I.)
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč Tyto náklady jsou žalobci přiznány podle ust. § 151 odst. 3 ve spojení s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v částce 100 Kč za každý ze dvou úkonů podle § 1 odst. 3 této vyhlášky (výzva k plnění a podání ve věci samé), když bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč (výrok II.)
Soud dále rozhodl o poplatkové povinnosti v souladu s ustanovením § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Žalobce je od soudního poplatku podle § 11 odst. 2 písm. a) osvobozen, a proto poplatková povinnost ve výši 1.000 Kč přešla na žalovanou. (výrok III.)
Lhůta ke splnění platebních povinností žalované byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.