Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2407/2003

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou podanou u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou dne 29.8.1991 domáhal se žalobce vydání nemovitostí blíže popsaných v žalobě.

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 28.2.1992, č.j. - 45, žalobu zamítl. Věc posoudil podle ustanovení a téhož zákona. Dospěl k závěru, že H. K., která je dcerou sestry L. Č., je oprávněnou osobou podle Uzavřel, že žalobce by se mohl domáhat vydání předmětných nemovitostí pouze tehdy, pokud by neexistovala žádná z osob uvedených v ustanovení

K odvolání žalobce Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací výše uvedeným rozsudkem rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne 4.6.1992.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dne 20.9.2002 dovolání, které doplnil dne 10.7.2003, a to proti rozhodnutím soudů obou stupňů. Soudu prvního stupně vytýkal nesprávné právní posouzení věci, neboť nepřihlédl k tvrzeným skutečnostem a důkazům. Tvrdil, že o lhůtě k podání dovolání nebyl řádně poučen, což mu odňalo možnost jeho právo uplatnit. Namítal, že odmítnutí dovolání nebylo učiněno po právo a domáhal se jeho projednání. Navrhl zrušení usnesení soudu prvního stupně ze dne 18.11.2002, sp.zn. a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.

Vyjádření k dovolání nebylo podáno.

Soud prvního stupně nato usnesením ze dne 18.11.2002, č.j. -74, dovolání žalobce podané proti rozhodnutím soudům obou stupńů, odmítl. K odvolání žalobce Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 22.8.2003, č.j. zn. -104, usnesení soudu prvního stupně zrušil. Vyslovil závěr, že rozhodnutí soudů obou stupňů byla vydána přede dnem účinnosti , proto soud prvního stupně nebyl věčně ani funkčně příslušný rozhodnout o tom, zda dovolání bylo či nikoliv podáno opožděně, neboť podle platné úpravy do 31.12.2000 si tuto otázku řešil sám dovolací soud.

Řízení v této věci bylo zahájeno podáním žaloby dne 29.8.1991, tedy za účinnosti č. , ve znění účinném do novely provedené (to je do dne 31. 12. 2000). Rozhodnutí soudu prvního stupně ze dne 28.2.1992 tak bylo vydáno po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů. Vzhledem k ustanovení bodu 15. hlavy I. - přechodná ustanovení k části první - , proto i pro projednání věci a jejímu rozhodnutí odvolacím soudem přicházelo do úvahy rozhodování podle dosavadních právních předpisů. Rovněž z hlediska dovolacího řízení je nutno vycházet z ustanovení bodu 17. těchže přechodných ustanovení. Podle nich dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů.

Projednáním a rozhodnutím dovolání podle dosavadních právních předpisů ve smyslu části dvanácté, hlavy první, bodu 17. se rozumí zejména posuzování podmínek řízení, procesního nástupnictví formou singulární sukcese, zkoumání přípustnosti dovolání nebo vymezení náležitostí písemného vyhotovení rozhodnutí, jakož i posuzování včasnosti dovolání, včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání. Uvedený důsledek vychází z povahy ustanovení bodu 15. a 17. zmíněných přechodných ustanovení, neboť jde o předpis kogentní povahy, od nichž se soud nemůže odchýlit. Proto v tomto rozsudku jsou uváděna ustanovení ve znění před novelou provedenou (dále jen „“).

Podle lze dovoláním napadnou pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Podle věty první může účastník podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout ( věta první ).

V této věci bylo dovolání podáno po uplynutí shora uvedené zákonné lhůty jednoho měsíce od právní moci rozsudku odvolacího soudu. Dovolací soud proto podle za použití ustanovení musel opožděně podané dovolání odmítnout, aniž mohl přistoupit k meritornímu přezkoumání důvodů v dovolání uplatněných.

Pro úplnost je nutné připomenout, že ve znění účinném do novely provedené neměl ustanovení o tom, jaké právní následky má nedostatek poučení o dovolání. Výše uvedená novela , účinná od 1. ledna 2001 úpravu těchto následků již obsahuje, když pod uvádí, že neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání, nebo u soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do čtyř měsíců od doručení. V projednávané věci nelze tedy postup, kdy účastníkovi, který odvolacím soudem nebyl poučen, posuzovat jako odnětí možnosti jednat před soudem.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle za použití , a o.s..ř. Žalobce neměl v dovolacím řízení úspěch a žalovanému v souvislosti s podaným dovoláním žádné náklady zřejmě nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 26. listopadu 2003

JUDr. Josef R a k o v s k ý , v.r.

předseda senátu