Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 52/2021-30
Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Sýkorou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro: zaplacení 12 409,13 Kč s přísl.
takto:
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 12 409,13 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 987,32 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 554,34 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 8 495,70 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,5 % a úrokem 29 % ročně z částky 8 495,70 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 12 409,13 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 987,32 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 554,34 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 8 495,70 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % a úrokem 29 % ročně z částky 8 495,70 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou, která byla doručena soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 12 409,13 Kč, společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 987,32 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 554,34 Kč a dále zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 8 495,70 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, a dále úroku 29 % ročně z částky 8 495,70 Kč od datum do zaplacení a rovněž přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalované.
2. Žalobkyně se svého nároku domáhala z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne datum
číslo která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně, tedy společností právnická osoba (dále jen právní předchůdce žalobce) a žalovanou. Na základě této smlouvy žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni tuto částku zpět a rovněž poplatek ve výši 19 366 Kč představující odměnu za zpracování a doručení ve výši 7 434 Kč, úrok ve výši 6 592 Kč a náklady za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 5 340 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit zápůjčku a poplatek v hotovosti ve 24 měsíčních splátkách po 1 641 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum.
3. Soud postupoval podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ) a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Soud žalovanou vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení a rovněž usnesení s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalované doručeno dne datum. V souvislosti s tímto byla žalovaná zároveň poučena o tom, že za předpokladu, pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaná se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřila. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání, a to postupem podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. , a soud zcela vyšel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.
4. Soud pro úplnost dodává, že z ustanovení § 115a o. s. ř nevyplývá, že by soud v každém případě měl žalobě vyhovět (například rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka). Přestože soud změnil právní kvalifikaci, jak bude níže uvedeno, nenařídil ve věci jednání a nepoučil žalobkyni podle § 118a odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. I při změněné právní kvalifikaci jsou tvrzení žalobkyně dostačující a jsou podkladem bez dalšího pro věcné rozhodnutí, tedy na jejich základě soud může dospět k závěru o vyhovění žalobě nebo o jejím zamítnutí. V posuzovaném případě nelze ani doplňovat o žádné další dosud neuvedené skutečnosti, neboť z pohledu právního názoru by neměly žádný význam. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ust. § 118a odst. 2 o. s. ř dopadá pouze na případy, kdy je pro uplatnění odlišného právního názoru soudu zapotřebí dát účastníkovi prostor k doplnění skutkového vylíčení tak, aby o věci mohlo být rozhodnuto (např. rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne datum, sp. spisová značka anonymizováno číslo). Taková situace v dané věci nenastala, neboť okolnost, zda smlouva je platným právním úkonem je možno posoudit i za dosavadního skutkového vylíčení základu uplatněného nároku.
5. Aktivní legitimace žalobkyně má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne datum, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní. S postoupením pohledávky byla žalovaná seznámena dopisem ze dne datum, který byl žalované odeslán dne datum.
6. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou (právním předchůdcem žalobkyně) byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla poskytnuta žalované částka ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku zpět včetně poplatku a úroku ve
24 měsíčních splátkách po 1 641 Kč. Měla být navrácena jistina a částka ve výši 19 366 Kč, přičemž tato částka zahrnuje jak jistinu, tak kapitalizovaný úrok ve výši 6 592 Kč se sazbou ve výši 29 % ročně, dále odměnu za zpracování a doručení ve výši 5 340 Kč a náklady za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 7 434 Kč. Žalovaná uhradila na svůj závazek částku celkem ve výši 30 300 Kč.
7. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku , tedy zákona č. 89/2012 Sb. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen NOZ ) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
8. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 419 NOZ spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
10. Podle § 420 odst. 1 a 2 NOZ kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.
11. Podle § 1813 NOZ má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
12. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že na obě smlouvy je nutno pohlížet jako na neplatné dle § 588 NOZ .
13. Žalovaná měla vedle poskytnuté jistiny ve výši 20 000 Kč hradit dále poplatek ve výši 19 366 Kč. Je pravdou, že poplatky byly ve smlouvě o úvěru rozděleny na více částí, a to na úrok, zpracování, doručení a flexibilní splácení a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení, současně je však třeba si uvědomit, že právní předchůdce žalobkyně je osobou zabývající se v rámci svého podnikání poskytováním peněžitých zápůjček, respektive spotřebitelských úvěrů a je zřejmé, že bez odpovídajícího úroku by právní předchůdce žalobkyně nikdy se žalovanou smlouvu neuzavřel.
14. Soud má za to, že výše uvedené poplatky jsou de facto skrytým úrokem a úrok by v takovém případě činil 96 % půjčené částky (19 366 Kč vs 20 000 Kč). Jde o výši, kterou je na místě považovat za rozpornou s dobrými mravy, zejména za situace, kdy obvyklá výše úroku v tehdejší době nepřekračovala hranici 10 % ročně. Přepočtený roční úrok ze smlouvy činí 48 % p. a.
15. Takto určená úroková sazba (96 % jistiny a 48 % p. a.) vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Jednání žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazují pouze na snahu žalobkyně získat finanční prostředky v nadstandardní výši. Sjednaná výše úroku se zjevně příčí dobrým mravům a tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání.
16. Ačkoliv je ujednání o výši úroků (poplatku) od ostatních částí smlouvy o úvěru oddělitelné (a to zejména i s ohledem na ustanovení § 1802 občanského zákoníku , které řeší výši úroků pro případ, že by tyto nebyly sjednány), shledal soud smlouvu neplatnou v celém rozsahu, a to i při respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy. Smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročitelnosti rovnováhy vzájemných práva a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. Vzhledem k tomu, že důvod neplatnosti se vztahuje na ujednání o výši poplatků, které jsou v daném případě skrytými úroky za poskytnutý úvěr a sjednaná výše úroků tak několikanásobně převyšuje úroky bank, od kterých by se výše úroků odvíjela podle ustanovení § 1802 obč. zák., nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o poplatcích uzavřít. Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a je nutno tento vztah posuzovat, aby byla zachována vyváženost práv a povinnosti obou smluvních stran, a aby povinnosti nebyly vymezeny v neprospěch spotřebitele, který je slabší smluvní stranou. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu, a to z důvodu neplatnosti ujednání o výši poplatku, ve kterém se skrývá úrok.
17. Soud má za prokázané, že žalovaná převzala celkem částku ve výši 20 000 Kč a navrátila 30 300 Kč.
18. Pokud žalovaná převzala částku ve výši 20 000 Kč na základě neplatné sjednané smlouvy, potom je její povinností tuto částku vrátit v souladu s ustanovením § 2991 obč. zák. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Žalovaná na poskytnuté plnění ve výši 20 000 Kč uhradila ve splátkách částku 30 300 Kč, tedy částku vyšší než 20 000 Kč, proto žalobkyni nic nedluží a soud žalobu z výše uvedených důvodů zamítl.
19. Soud se dále důkladně zabýval tím, zda žalobkyně má nárok na zákonné úroky z prodlení a dospěl k tomuto závěru, že nikoliv. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 odst. 2 NOZ podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 NOZ má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Pokud žalobkyně odeslala žalované upomínku (předžalobní výzvu) dne datum, potom byla žalovaná povinna plnit ve lhůtě uvedené ve výzvě, tj. do deseti dnů. Žalovaná, jak vyplývá z přehledu plateb, v této době měla uhrazeno více než 20 000 Kč, nedostala se proto do prodlení s navrácením bezdůvodného obohacení, a žalobkyně proto nemá nárok na úroky z prodlení.
20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , kdy procesně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.