Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 140/2021-19

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Engelovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 10 553,92 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 773 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím od 30. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do:

-) částky 1 780, 92 Kč,

-) částky 401,91 Kč jako kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení, vypočítaný v zákonné výši 8,25 % ročně z částky 8 773 Kč od 9. 9. 2020 do 29. 3. 2021.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 492,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 773 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím od 30. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do: -) částky 1 780, 92 Kč, -) částky 401,91 Kč jako kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení, vypočítaný v zákonné výši 8,25 % ročně z částky 8 773 Kč od 9. 9. 2020 do 29. 3. 2021. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 492,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou ve znění jejího doplnění ze dne 3. 6. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 553,92 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru, který žalovanému poskytla na základě smlouvy o úvěru číslo ze dne 18. 8. 2020. Tato smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky webová adresa, na které se žalovaný nejprve registroval, jeho totožnost byla ověřena předložením kopie jeho dokladu totožnosti a výpisem z jeho účtu. Poté byl žalovanému zpřístupněn klientský účet, prostřednictvím kterého žalovaný zažádal o úvěr. Úvěruschopnost žalovaného byla posouzena na základě výpisu z účtu žalovaného, výplatních pásek žalovaného za období 10, 12/ 2016, 8/ 2017 a 4, 5/ 2020 (z těchto vyplynul příjem žalovaného ve výši cca 50 000 Kč) a výpisem z databáze poskytovatelů úvěrů anonymizováno nebo anonymizováno (z těchto zjistila, že žalovaný nemá žádné úvěry po splatnosti). Na základě těchto informací pak žalobkyně uzavřela, že žalovaný je schopen požadovaný úvěr splácet. Následně s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, v níž se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 811 Kč splatit nejpozději dne 8. 9. 2020. Sjednaná částka byla poskytnuta žalovanému převodem na účet č. bankovní účet dne 18. 8. 2020. Žalovaný dlužnou částku ve lhůtě její splatnosti v plné výši neuhradil (uhradil pouze částku ve výši 1 227 Kč). Žalobkyně proto po žalovaném požaduje uhradit dlužnou jistinu úvěru ve výši 8 773 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti úvěru do zaplacení (za dobu od 9. 9. 2020 do 29. 3. 2021 tento úrok kapitalizovala na částku 401,91 Kč) a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru za dobu od 9. 9. 2020 do 30. 3. 2021 ve výši 1 780,92 Kč. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně dlužnou částku s příslušenstvím neuhradil.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Podle , (dále jen „“), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila, žalovaný se k tomuto procesnímu postupu nevyjádřil, ačkoli mu výzva k vyjádření byla řádně doručena, soud tedy předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a proto rozhodl bez nařízení jednání.

4. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela dne 18. 8. 2020 se žalovaným prostřednictvím webových stránek žalobkyně webová adresa) smlouvu o úvěru, na základě níž se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal čerpané peněžní prostředky spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 811 Kč splatit do 21 dnů od poskytnutí úvěru. Pro případ prodlení s úhradou jakékoli části dluhu se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž bude žalovaný v prodlení, a rovněž zákonný úrok z prodlení (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 18. 8. 2020). Žalobkyně žalovanému převedla na účet uvedený ve shora uvedené smlouvě (č. bankovní účet) dne 18. 8. 2020 částku ve výši 10 000 Kč (prokázáno transakční historií za období od 3. 8. 2020 do 11. 10. 2020). Žalovaný však dlužnou částku ve lhůtě její splatnosti neuhradil, neučinil tak ani na základě výzvy žalobkyně ze dne 15. 3. 2021 (prokázáno výzvou k úhradě dluhu ze dne 15. 3. 2021).

5. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, soud z výpisu účtu žalovaného za období od 1. 5. 2020 do 17. 6. 2020 zjistil, že žalovanému byla dne 4. 6. 2020 vyplacena mzda ve výši 48 415,70 Kč a že žalovaný měl na tomto účtu kladný zůstatek na počátku i konci uvedeného období. Z vyúčtování mzdy za měsíc duben 2020 soud zjistil, že žalovaný měl v měsíci dubnu 2020 čistý příjem z pracovního poměru ve výši 88 561 Kč. Z vyúčtování mzdy za měsíc květen 2020 soud zjistil, že žalovaný měl v měsíci květnu 2020 čistý příjem z pracovního poměru ve výši 54 054 Kč. Z výpisu z databáze EUCB ze dne 18. 6. 2020 soud zjistil, že žalovaný v minulosti čerpal celkem 8 půjček v celkové výši 44 000 Kč, přičemž ke dni 18. 6. 2020 nebyl v prodlení se splácením žádné půjčky a aktuálně neměl žádné dluhy. V minulosti však opožděně splácel 5 z těchto půjček. Z výpisu z databáze EUCB ze dne 30. 7. 2020 soud zjistil, že žalovaný v minulosti čerpal celkem 9 půjček v celkové výši 49 000 Kč, přičemž ke dni 30. 7. 2020 nebyl v prodlení se splácením žádné půjčky a aktuálně neměl žádné dluhy. V minulosti však opožděně splácel 6 z těchto půjček. Z výpisu z databáze EUCB ze dne 18. 8. 2020 soud zjistil, že žalovaný v minulosti čerpal celkem 10 půjček v celkové výši 57 000 Kč, přičemž ke dni 18. 8. 2020 nebyl v prodlení se splácením žádné půjčky a aktuálně neměl žádné dluhy. V minulosti však opožděně splácel 6 z těchto půjček. Z výpisu z Registru platebních informací ze dne 18. 6. 2020 soud zjistil, že žalovaný měl ke dni 17. 6. 2020 celkem 16 spotřebitelských úvěrů, z toho 13 ukončených. U zbývajících 3 úvěrů nebyl k tomuto dni v prodlení s úhradou žádné částky po splatnosti. Současně byl v tomto registru evidován jako osoba s vyšším rizikem, protože k jeho osobě byly přiřazeny významné negativní informace. Z historie ukončených smluv je přitom zřejmé, že se žalovaný opakovaně dostával do prodlení s úhradou jednotlivých splátek úvěrů. Z výpisu z Registru platebních informací ze dne 29. 7. 2020 soud zjistil, že žalovaný měl ke dni 29. 7. 2020 celkem 17 spotřebitelských úvěrů, z toho 14 ukončených. U dvou ze zbývajících 3 úvěrů byl v prodlení s jejich úhradou (částka po splatnosti činila celkem 4 750 Kč). I nadále byl v tomto registru evidován jako osoba s vyšším rizikem, protože k jeho osobě byly přiřazeny významné negativní informace. Z výpisu z Registru platebních informací ze dne 17. 8. 2020 soud zjistil, že žalovaný měl ke dni 17. 8. 2020 celkem 18 spotřebitelských úvěrů, z toho 15 ukončených. U dvou ze zbývajících 3 úvěrů byl v prodlení s jejich úhradou (částka po splatnosti činila celkem 8 654 Kč). I nadále byl žalovaný v tomto registru evidován jako osoba s vyšším rizikem, protože k jeho osobě byly přiřazeny významné negativní informace.

6. Z vyúčtování mzdy za měsíc říjen 2016, listopad 2016, prosinec 2016 a srpen 2017 soud nezjistil žádné skutečnosti důležité pro rozhodnutí ve věci samé, neboť tytoy se týkají období, které bezprostředně nepředcházelo poskytnutí předmětného úvěru.

7. Podle , (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

9. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

10. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

11. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle § 3 odst. 1 písm. d) z. s. ú. se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

13. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

14. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C -679/18, anonymizováno právnická osoba anonymizováno, v řízení o předběžné otázce (dále jen jako„ rozsudek SDEU“), rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. S ohledem na tento závěr Soudního dvora Evropské unie je nutné § 87 odst. 1 z. s. ú. vykládat tak, že následkem porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, ke které je povinen soud přihlédnout z úřední povinnosti, nikoli až k námitce spotřebitele.

16. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v . Jeho ustanovení z. s. ú. pak postihuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr sankcí neplatnosti smlouvy, a to, jak již bylo uvedeno výše, neplatnosti absolutní, ke které je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti ( o. z.). Současně v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.

19. Ústavní soud ČR zároveň v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , zdůraznil, že„ …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z„ objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy, … Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“

20. Zadlužování jednotlivců není podle názoru soudu jen problémem jednotlivce, ale negativně působí na celou společnost. Z uvedeného důvodu judikatura i zákon trvá na tom, aby úvěrující pečlivě hodnotili úvěruschopnost úvěrovaného, a to aktivním zjišťováním informací k této otázce a jejich následným odpovědným vyhodnocením, tak aby úvěrovaní nepadli do dluhové pasti.

21. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda předmětná smlouva byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena platně, a to s ohledem na to, zda byla před uzavřením této smlouvy zkoumána schopnost žalovaného sjednávaný úvěr splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s § 86 odst. 1 z. s. ú., neboť soud nepochyboval o tom, že citovaná smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu z. s. ú., kdy na straně jedné vystupuje žalobkyně coby poskytovatel a na straně druhé žalovaný coby spotřebitel.

22. Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla posuzována na základě listin předložených žalovaným, a to konkrétně na základě výplatních pásek a výpisu z účtu žalovaného, a dále že byl žalovaný prověřován v registrech poskytovatelů úvěrů. Po provedeném dokazování má však soud za to, že žalobkyně jednak nezkoumala schopnost žalovaného požadovaný úvěr splatit dostatečným způsobem a dále že informace, které zjistila, nesprávně vyhodnotila. Žalobkyně sice zjistila, že žalovaný měsíčně disponuje příjmem okolo 50 000 Kč, nicméně se však již nezabývala tím, jaké má žalovaný měsíční výdaje, a tedy zda je tento příjem dostatečný pro pokrytí jeho běžných nákladů a případně dalších úvěrových závazků. Bez těchto informací žalobkyně nemohla řádně posoudit, zda je žalovaný sjednávaný úvěr schopen splácet. Navíc tento úvěr žalovanému poskytla, přestože z registrů poskytovatelů úvěrů zjistila, že žalovaný měl v minulosti opakovaně problémy se splácením svých závazků, a dokonce v období bezprostředně předcházejícím poskytnutí předmětného úvěru byl v prodlení s úhradou 2 jiných úvěrů, přičemž částka po splatnosti v posledních 2 měsících narůstala. Po zjištění této skutečnosti žalobkyně nemohla dospět k závěru, že žalovaný je úvěruschopný a bez zjištění dalších informací o aktuální majetkové situaci žalovaného neměla žalovanému požadovaný úvěr poskytnout, neboť zde byly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti tento úvěr splácet.

23. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru dostatečným způsobem nezkoumala úvěruschopnost žalovaného a žalovanému úvěr poskytla, aniž by řádně zjistila výdajovou stránku žalovaného. Jinými slovy žalobkyně s odbornou péčí neposoudila, zda je žalovaný schopen poskytnuté peněžní prostředky vrátit. Žalobkyně tak nedostála povinnosti stanovené v § 86 odst. 1 z. s. ú. a nesplnila tak podmínky, za nichž bylo možné úvěr žalovanému poskytnout. Soud proto předmětnou smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou.

24. Jelikož však bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky, které jí žalovaný v plném rozsahu nevrátil, dospěl soud k závěru, že se žalovaný na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 o. z. bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tedy částky, která nebyla žalobkyni na jistině splacena, tj. částky 8 773 Kč, žalobkyni vrátit. Co do této částky tedy soud žalobě vyhověl, a to v souladu s  a o. z. včetně zákonného úroku z prodlení z této částky ve výši stanovené ode dne podání žaloby, tj. od 30. 3. 2021, do zaplacení, přičemž ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.

25. Pouze pro úplnost soud uvádí, že rozhodnutí Krajského soudu v Plzni sp. zn. -72, na nějž žalobkyně ve svém vyjádření odkazovala, není pro zdejší soud závazné a soud se s právním názorem v něm vysloveným neztotožňuje. Jak již bylo uvedeno výše, zdejší soud má za to, že porušení povinnosti poskytovatele úvěru spočívající v nedostatečném posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zakládá absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, k níž je soud nucen přihlížet z úřední povinnosti. Zároveň soud při posouzení této věci vycházel pouze ze skutečností, které vyšly v řízení najevo, aniž by jakékoli skutečnosti sám aktivně zjišťoval či vyhledával. Soud proto nemá za to, že by svým postupem porušil jakékoli zásady, které jsou vlastní civilnímu řízení spornému.

26. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle , když neshledal důvod pro její prodloužení.

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení po zaokrouhlení v částce 1 492,20 Kč, přičemž tato částka představuje 66,26 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 83,13 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 16,87 %). Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 10 553,92 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby ( - převzetí a příprava zastoupení, d) - písemné podání žaloby, výzva k plnění a. t.) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Náhrada nákladů žalobkyně v celkové výši 1 492,20 Kč (tj. 66,26 % z částky 2 252 Kč) byla přisouzena rovněž v obecné pariční lhůtě ( ) a na zákonné platební místo ( ). Soud při určení výše nákladů aplikoval a. t., neboť mu je z úřední činnosti známo, že žaloby podávané žalobkyní v obdobných případech se liší pouze údaji o žalovaném, výší dlužné částky a popř. výší příslušenství. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu a. t.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.