Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 1212/2003

U S N E S E N Í

Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Městskému soudu v Brně přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 6. 2. 2003, sp. zn. , byl obviněný Prof. Ing. F. K., CSc. uznán vinným trestným činem pomluvy podle § 206 odst. 1 tr. zák., a podle § 53 odst. 2 písm. b), § 54 odst. 1 tr. zák. mu byl uložen peněžitý trest ve výměře 10.000,- Kč a pro případ, že by uvedený peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, byl obviněnému podle § 54 odst. 3 tr. zák. stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání jednoho měsíce.

Podle zjištění Městského soudu v Brně se obviněný dopustil trestného činu pomluvy podle § 206 odst. 1 tr. zák. tím, že \"s úmyslem poškodit a ohrozit vážnost ředitele D. ch. B., Ing. O. H. poškodit jej v zaměstnání, rozeslal minimálně tři dopisy obsahující nepravdivé údaje o vlastnostech, smýšlení a jednání Ing. H., celkem více jak dvě stě osobám, když tyto dopisy byly způsobilé značnou měrou ohrozit vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, přičemž

- v dopisu ze dne 1. 5. 2000, adresovanému náměstkovi primátora města B., Ing. M. Š., uvedl o Ing. H., že neúnosně zneužívá zdravotnickou prodejnu U k. sv. J. v B., kterou provozuje D. ch. B., že osobně vyhnal paní K. na ulici, když s ní účelově rozvázal pracovní poměr,

- v dopisu ze dne 14. 7. 2000, adresovanému duchovním správcům a ředitelům oblastních ch. D. b., který byl dán na vědomí také kardinálu V., Msgre. G. a dalším, uvedl o Ing. H., že se nevybíravým způsobem zbavil jeho ženy … propuštěním z pracovního poměru v prodejně ..., a to tak, že měl použít formu vyhrožování, psychického ponižování a šikanování, že paní K. dal výpověď z vymyšleného porušení pracovní kázně, když důvodem bylo zbavit se paní K. jako nepohodlné svědkyně, že se měl pokusit vnutit dr. M. … výběrové komisi na místo ekonomky pro ústav v R., že několikanásobně překročil své pravomoci při řízení zdravotnické prodejny U k. sv. J. v souvislosti s financemi této prodejny,

- v dopisu ze dne 4. 8. 2000, adresovanému Msgre. G., který byl dán na vědomí mnoha dalším duchovním, uvedl o Ing. H., že vyštval jeho manželku, paní K. …ze zdravotnické prodejny, že byl velmi daleko za hranicemi průměrné slušné lidské komunikace, kdy paní K. měl říci, že už jí to v těch letech mozek nebere, takže jí musí ve funkci vyměnit, že měl lhát, když paní K. nařknul, že zavinila vážné zdravotní onemocnění pracovnici zdravotnické prodejny, že má skandální a neúnosný způsob jednání, když vyhrožováním a zastrašováním měl do jisté míry připomínat praktiky vyšetřovatelů StB, že odsouhlasil finanční machinace…, že měl pošlapat lidskou důstojnost paní K. při jejím vyhození z prodejny, což přirovnal ke způsobům totalitních nomenklaturních kádrů, že společně s pracovnicemi zdravotní prodejny vykonstruoval lživé obvinění paní K., že se na úkor Ch. osobně obohacovala prodejem svého soukromého zboží\".

Proti rozsudku Městského soudu v Brně podal obviněný odvolání, které bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto jako nedůvodné usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 7. 7. 2003, sp. zn. .

Obviněný Prof. Ing. F. K., CSc. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. 7. 2003, sp. zn. . Dovolání podal proti výroku o vině a v důsledku toho také i do výroku o trestu. Uplatnil dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Ve vztahu k uvedenému dovolacímu důvodu namítl, že odvolací soud stejně jako soud prvního stupně se nevypořádal se skutečností, že podle skutkové podstaty § 206 odst. 1 tr. zák. postačuje k trestnímu postihu sice pouhé srozumění pachatele s tím, že údaj, který o jiném sděluje, je nepravdivý a současně postačí, aby takový údaj postavení občana ve společnosti ohrozil, ale podle názoru obviněného nebyl srozuměn s tím, že sděluje nepravdivé údaje, neboť informace uvedené v rozeslaných písemnostech čerpal od své manželky, které jako osobě blízké, pracující u poškozeného a obeznámené s poměry v prodejně, neměl důvod nedůvěřovat. Podle názoru obviněného při hodnocení subjektivní stránky nebylo přihlédnuto k tomu, že s chodem zdravotnické prodejny byl seznámen právě prostřednictvím své manželky, která si také písemnosti před jejich odesláním přečetla a s jejich obsahem souhlasila. Vzhledem k uvedeným skutečnostem je obviněný názoru, že nebyl dán ani nepřímý úmysl trestného činu pomluvy podle § 206 odst. 1 tr. zák. V závěru dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí, případně aby sám obviněného obžaloby zprostil.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v Brně využil svého práva a k dovolání obviněného se vyjádřil. Je toho názoru, že skutková věta výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně sice výslovně cituje úmyslné zavinění obviněného, nicméně tak činí toliko ve vztahu k úmyslu poškodit a ohrozit vážnost poškozeného, nikoli však ve vztahu k nepravdivosti sdělovaných údajů. Podle státního zástupce závěr o úmyslném zavinění nevyplývá přesvědčivě ani z odůvodnění napadené rozsudku. V závěrečném petitu proto navrhl, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Brně k novému projednání a rozhodnutí.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) především zkoumal, zda dovolání obsahuje všechny obsahové a formální náležitosti, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí či zda tu nejsou důvody pro odmítnutí dovolání. Přitom Nejvyšší soud dospěl k následujícím závěrům.

Podle § 265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pouze pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. V daném případě je napadeným rozhodnutím usnesení soudu druhého stupně, kterým bylo zamítnuto odvolání podané obviněným /§ 265a odst. 2 písm. h) tr. ř./. Dovolání bylo podáno osobou oprávněnou /§ 265d odst. 1 písm. b) tr. ř./, prostřednictvím obhájce (§ 265d odst. 2 tr. ř.), dovolání bylo podáno ve lhůtě stanovené v § 265e tr. ř.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 265i odst. 3 tr. ř. napadené usnesení i řízení předcházející a shledal, že dovolání je důvodné.

Trestného činu pomluvy podle § 206 odst. 1 tr. zák. se dopustí ten, kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu. Trestným činem v obecném smyslu je podle § 3 odst. 1 tr. zák. pro společnost nebezpečný čin, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákonně.

K obligatorním znakům skutkové podstaty trestného činu patří objekt, objektivní stránka, subjekt a subjektivní stránka.

Obviněný v podaném dovolání poukazuje na to, že v případě jednání, kterým byl uznán vinným, není dána subjektivní stránka trestného činu pomluvy, tedy zavinění, vztahující se ke všem znakům skutkové podstaty tohoto trestného činu. Z ustanovení § 206 odst. 1 tr. zák. plyne, že zavinění obviněného musí zahrnovat i skutečnost, že sdělený údaj je nepravdivý a současně způsobilý značnou měrou ohrozit vážnost osoby dotčené pomluvou. Přitom je nezbytné uvést, že ke spáchání trestného činu podle uvedené právní kvalifikace postačuje i existence úmyslu eventuálního podle § 4 písm. b) tr. zák. (pachatel věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn).

Ve vztahu k uplatněnému dovolacímu důvodu je možno souhlasit s názorem vysloveným státním zástupcem Nejvyššího státního zastupitelství, který ve svém vyjádření k dovolání obviněného uvedl, že formulace skutkové věty výroku o vině soudu prvního stupně sice výslovně cituje úmyslné zavinění obviněného, avšak toto činí pouze ve vztahu k úmyslu poškodit vážnost poškozeného, nikoli však již ve vztahu k nepravdivosti sdělovaných údajů. Podle názoru státního zástupce není formulace skutkové věty v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu a netvoří podklad pro uznání viny uvedeným trestným činem.

Ze shora citované skutkové věty ani odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně nevyplývá konkrétní zjištění o vědomosti a srozumění obviněného jak s nepravdivostí údajů uvedených v předmětných dopisech, tak se způsobilostí těchto údajů ohrozit v potřebné míře vážnost Ing. H. V odůvodnění svého rozsudku soud prvního stupně popisuje obdobně jako ve skutkové větě předmětné tři dopisy a konstatuje, že obviněný se k jednání, které je mu kladeno za vinu, v podstatě doznal a že si za tím, co je v dopisech napsáno stojí. Dále konstatoval části výpovědi poškozeného Ing. H. a jednotlivých, ve věci slyšených svědků, a konstatuje, že dospěl k závěru, že tvrzení uvedená obviněným v dopisech jsou nepravdivá. Závěrem soud uvádí, že podle jeho názoru obviněný naplnil i po subjektivní stránce skutkovou podstatu trestného činu pomluvy podle § 206 odst. 1 tr. zák., a viny se nemůže zbavit tím, že poukazuje na to, že informace, které v dopisech psal, mu sdělila jeho manželka, které věřil. Dále má soud za to, že bylo povinností obviněného zjistit si, zda skutečnosti, které uváděl v dopisech jsou pravdivé a zakládají se na pravdě. Poukazuje i na to, že obviněný byl s chodem zdravotnické prodejny seznámen, neboť jeho manželka tam dlouhé roky pracovala, ředitele Ing. H. osobně znal a podle názoru soudu prvního stupně musel mít obviněný dostatek informací o tom, jaký je Ing. H. člověk a zda se mohl dopustit jednání, která jsou popsána v jednotlivých dopisech a že si obviněný musel být vědom toho, že pokud nemá ověřená tvrzení, které použil ve svých dopisech, může se dopustit trestného činu pomluvy.

Podstatným v uvedené věci je to, že závěr o úmyslném zavinění obviněného k nepravdivosti šířených údajů soud prvního stupně neopírá o skutková zjištění, která měla být vyjádřena především ve skutkové větě. Nad rámec shora uvedených závěrů soudu prvního stupně je však možno konstatovat, že samotné odůvodnění ve vztahu k subjektivní stránce nepůsobí přesvědčivě.

Ve vztahu k subjektivní stránce je soudem dovozováno, že si obviněný musel být vědom toho, že pokud nemá ověřená tvrzení, která v dopisech použil, může se dopustit trestného činu pomluvy podle § 206 odst. 1 tr. zák. a poukazuje se na to, že obviněný měl dostatek informací o tom, jaký je Ing. H. člověk a zda by se mohl dopustit jednání popsaných v dopisech. V uvedeném směru mělo být důsledně rozlišeno mezi konstatováním objektivních skutečností a konstatováním - vyjádřením vnitřního vztahu obviněného k povaze šířených údajů, neboť zavinění je vnitřní psychický vztah pachatele k podstatným složkám trestného činu a je vedle složky vědění vybudováno i na složce vůle, která zahrnuje především chtění nebo srozumění. Jak soud prvního stupně uvádí v odůvodnění rozhodnutí, ve vztahu k uvedenému nelze na straně jedné přehlédnout, že se od počátku k trestné činnosti v podstatě doznal, avšak na druhou stranu tvrdí, že veškeré informace, které v písemnostech použil, čerpal od manželky, která je rovněž potvrdila a potvrdila také jejich správnost v předmětných písemnostech, které si před jejich odesláním přečetla. Ve vztahu k uvedenému by bylo možno pak konstatovat, že obviněný mohl mít informace ověřené, byť od své manželky, která dlouhá léta v prodejně pracovala. Ohledně psychického vztahu obviněného k povaze jím šířených údajů nelze se nezmínit o celkové situaci na prodejně, která tam existovala v září roku 1999, o situaci, která provázela okamžitou výpověď danou manželce obviněného Ing. H., okolnostech, za kterých nastoupila na místo manželky obviněného svědkyně M., co mohlo být prvopočátkem pro okamžité rozvázání pracovního poměru s manželkou obviněného - upozornění na nutnost evidence prodeje zboží od firmy S., neboť z výpovědi jedné ze svědkyň nepřímo vyplývá, že teprve po upozornění paní K. se zavedl sešit, do kterého se prodej zboží začal evidovat, okolnostem provázejícím ukončení pracovního poměru paní K. v říjnu roku 1999 apod.

Úmysl obviněného je ve výroku o vině zaměřen k následku, který měl obviněný způsobit, tj. poškodit a ohrozit vážnost ředitele D. ch. B., Ing. O. H. Zavinění jako obligatorní znak trestného činu musí v případě trestného činu pomluvy zahrnovat skutečnost, že údaje sdělované obviněným jsou nepravdivé a současně způsobilé značnou měrou ohrozit vážnost osoby dotčené pomluvou. V případě trestného činu pomluvy podle § 206 odst. 1 tr. zák. postačuje existence nepřímého úmyslu podle § 4 písm. b) tr. zák. V části svého odůvodnění se soud prvního stupně zmiňuje stejně jako soud druhého stupně o tom, že obviněný byl obeznámen s prostředím i osobou poškozeného. Ve vztahu nikoli k následku, ale k vnitřnímu vztahu obviněného k povaze jím šířených údajů, nelze přehlédnout, že prostředí znal obviněný díky své manželce, která ho o chodu příp. vztazích informovala, tyto údaje mu tedy jako pravdivé manželka potvrdila před odesláním písemnosti. Setkání s osobou Ing. H. nepřesvědčilo obviněného (jak uvádí obviněný) o tom, že by byl natolik důvěryhodnou osobou, aby si myslel, že tvrzení jeho manželky (obviněného) o osobě poškozeného jsou nepravdivé, když ani v minulosti neměl příčinu pochybovat o tvrzeních manželky. Také k těmto skutečnostem je třeba přihlížet při zvažování, zda a jakou měrou se mohly podílet na utváření psychického vztahu obviněného nejen k otázce srozumění s tím, že jím uváděné údaje jsou nepravdivé (oproti zjištění nepravdivých údajů jako objektivní stánky trestného činu - vyplývajících ze skutkových zjištění), ale také k otázce srozumění, zda jsou současně také způsobilé značnou měrou ohrozit vážnost poškozeného.

S ohledem na shora uvedené skutečnosti, ale i další mající vztah k vnitřnímu?psychickému vztahu obviněného k povaze jím šířených údajů, se nebylo možno ztotožnit se závěrem městského soudu, který konstatuje naplnění subjektivní stránky trestného činu pomluvy podle § 206 odst. 1 tr. ř. s tím, že věděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný trestním zákonem, a pro případ, že takové porušení či ohrožení způsobí, byl s tím srozuměn.

Z důvodů shora uvedených shledal Nejvyšší soud dovolání obviněného Prof. Ing. F. K., CSc. důvodným, a proto z podnětu tohoto mimořádného opravného prostředku zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. 7. 2003, sp. zn. , a jako součást předcházejícího řízení i rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 6. 2. 2003, sp. zn. . Zrušil také všechna další obsahově navazující rozhodnutí, která zrušením obou uvedených rozhodnutí pozbyla podkladu. Městskému soudu v Brně přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Za podmínek § 265r odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud své rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání, neboť s ohledem na povahu zjištěné vady a s tím spojenou nutnost pokračovat v řízení před soudem prvního stupně je zřejmé, že vadu nebylo možno odstranit ve veřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 25. listopadu 2003

Předseda senátu:

JUDr. Jan Engelmann