Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1973/2003

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 1 (soud prvního stupně) usnesením ze dne 27. září 2002, č. j. -37, ve znění opravného usnesení ze dne 13. listopadu 2002, č. j. -39, odmítl pro opožděnost odvolání žalované proti usnesení ze dne 23. dubna 2002, č. j. -31, jímž připustil, aby do řízení na místo žalobkyně přistoupilo Družstvo S.

K odvolání žalované Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 31. března 2003, č. j. -44, potvrdil citované usnesení soudu prvního stupně ve znění opravného usnesení.

Žalovaná (nezastoupena advokátem) dne 31. července 2003 podala k poštovní přepravě a dne 1. srpna 2003 soudu prvního stupně doručila podání, které lze – s přihlédnutím k jeho obsahu ( , , ve znění po novele provedené – dále jen „“) – pokládat za dovolání proti usnesení odvolacího soudu ze dne 31. března 2003, č. j. -44. V uvedeném podání vyjádřila nesouhlas s názorem odvolacího soudu (potažmo i soudu prvního stupně) na otázku opožděnosti jejího odvolání. Z obsahu dovolání vyplývá návrh na zrušení nejen napadeného usnesení odvolacího soudu, nýbrž i usnesení soudu prvního stupně, a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) především shledal, že dovolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou ( ), a že má formální i obsahové znaky uvedené v ustanovení

Poté se Nejvyšší soud zabýval otázkou přípustnosti tohoto mimořádného opravného prostředku ( ), neboť toliko z podnětu přípustného dovolání lze správnost napadeného rozhodnutí přezkoumat z hlediska uplatněných dovolacích důvodů.

Podle dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu,

a/ jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé,

b/ jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení), proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil,

c/ jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b/ a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Podle b/ a c/ nemůže být dovolání přípustné už proto, že usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost, není rozhodnutím ve věci samé. Pojem „věc sama” je totiž právní teorií i soudní praxí vykládán jednotně tak, že jde o předmět, ohledně něhož se řízení vede – tedy žalobou uplatněný nárok, o němž má být v řízení věcně rozhodnuto. V posuzovaném případě je věcí samou nárok na vyklizení bytu. Přípustnost dovolání však nelze opřít ani o další ustanovení , upravující přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu (srov. , , ). Pro úplnost zbývá dodat, že vady uvedené v , a b/ a , jakož i vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, přípustnost dovolání nezakládají a lze k nim přihlédnout pouze v případě přípustného dovolání (srov. věta druhá ). Nezbývá než dovodit, že proti napadenému usnesení, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost, není dovolání přípustné. Ostatně ke stejnému právnímu závěru dospěl dovolací soud již v usnesení ze dne 20. listopadu 2001, sp. zn. , uveřejněném pod č. 8 v sešitě č. 1 z roku 2002 časopisu Soudní judikatura a dále pod č. 41 v sešitě č. 5 z roku 2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Vycházeje z uvedených závěrů, dovolací soud bez jednání ( věta prvá ) dovolání podle a odmítl pro nepřípustnost, aniž se jím mohl zabývat z pohledu uplatněného dovolacího důvodu a jeho obsahové konkretizace; přitom vzhledem k ustanovení věty za středníkem bylo nerozhodné, že v daném případě nebyla splněna podmínka povinného zastoupení dovolatelky ve smyslu a 2

Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. , uveřejněné pod č. 149 v sešitě č. 8 z roku 2002 časopisu Soudní judikatura a pod č. 48 v sešitě č. 6 z roku 2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. listopadu 2003

JUDr. Miroslav Ferák, v. r.

předseda senátu