Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

36 C 1/2021

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Dobešovou ve věci

žalobců: a) celé jméno žalobce, datum narození

bytem adresa žalobce a žalobkyně

b) celé jméno žalobkyně, datum narození

bytem adresa žalobce a žalobkyně

oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

o zaplacení částky 250 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům částku 242 110 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 25. 4. 2020 do zaplacení, a to do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení se, co do 7 890 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 890 Kč od 25. 4. 2020 do zaplacení, zastavuje.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 75 096,10 Kč k rukám zástupce žalobců, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům částku 242 110 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 25. 4. 2020 do zaplacení, a to do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku. II. Řízení se, co do 7 890 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 890 Kč od 25. 4. 2020 do zaplacení, zastavuje. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 75 096,10 Kč k rukám zástupce žalobců, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobci domáhali zaplacení žalované částky. Svůj návrh odůvodnili tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které žalobci žalované zapůjčili dne 23. 11. 2018 částku 250 000 Kč. Finanční prostředky k poskytnutí zápůjčky žalobci získali z úvěru poskytnutého žalobcům právnická osoba, IČO, sídlem adresa, dle smlouvy o úvěru uzavřené stejného dne. Žalobci žalovanou vyzvali dopisem ze dne 9. 4. 2020, doručeným žalované dne 17. 4. 2020 k vrácení zápůjčky do sedmi dnů od doručení výzvy, žalovaná však dlužnou částku žalobcům nevrátila. Žalobci proto uplatnili i nárok na úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky (ode dne 25. 4. 2020).

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Popřela, že by mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce nebo jakákoliv jiná smlouva, na základě které by žalobci žalované poskytly finanční prostředky a žalovaná by byla povinna je žalobcům vrátit. Žalovaná ani nebyla přítomna uzavření smlouvy o úvěru mezi žalobci a bankou. Po žalobcích požadoval poskytnutí finančních prostředků jejich syn celé jméno svědka, který byl v dané době partnerem žalované. Potvrdila, že částka 250 000 Kč byla žalobci převedena na bankovní účet vedený na její jméno i že část finančních prostředků sama spotřebovala za účelem úhrady nákladů rekonstrukce svého bytu. S finančními prostředky na účtu žalované však disponoval i syn žalobců celé jméno svědka, který měl k dispozici platební kartu k účtu žalované a část žalované částky spotřeboval právě on. Nakonec poukázala na to, že dne 20. 12. 2018 uhradila na úvěrový účet vedený na jméno b) žalobkyně č. bankovní účet částku 3 821 Kč, dne 21. 1. 2019 částku 3 821 Kč a dne 1. 2. 2019 částku 248 Kč.

3. Na ústním jednání konaném dne 28. 6. 2021 vzali žalobci žalobu zpět o částku 7 890 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 25. 4. 2020 do zaplacení. Soud proto postupoval podle a řízení v této části zastavil, když ani žalovaná nevyjádřila proti tomuto postupu žádné námitky.

4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 23. 11. 2018, uzavřené mezi právnická osoba jako úvěrujícím a žalobci jako úvěrovanými bylo zjištěno, že se právnická osoba zavázala poskytnout žalobcům úvěr ve výši 250 000 Kč, vedený na úvěrovém účtu č. bankovní účet, který měl být spolu s úrokem ve výši 9,9 % ročně hrazen ve splátkách po 3 821 Kč měsíčně, splatných vždy k 20. dni v měsíci počínaje 20. 12. 2018. Částka 250 000 Kč byla dne 23. 11. 2018 převedena na účet č. bankovní účet vedený na jméno žalované. Z účtu č. bankovní účet pak byla na úvěrový účet převedena dne 26. 11. 2018 částka 2 500 Kč (označená jako poplatek), dne 1. 12. 2018 částka 66 Kč, označená jako poplatek, dne 20. 12. 2018 částka 3 821 Kč označená jako splátka úvěru (anuita), 21. 1. 2019 částka 3 821 Kč (splátka úvěru) a 1. 2. 2019 částka 248 Kč (prokázáno výpisem z úvěrového účtu č. bankovní účet za období listopad 2018 – leden 2019 a výpisy z účtu žalované č. bankovní účet za stejné období). Z výpisu z účtu č. bankovní účet dále kromě výše uvedeného plyne, že byl žalovanou založen dne 23. 11. 2018 a 21. 2. 2019 nebylo provedeno inkaso částky 3 821 Kč z důvodu nedostatku disponibilního zůstatku na účtu. Dopisem zástupce žalobců ze dne 9. 4. 2020, podle údajů na doručence doručeným dne 17. 4. 2020, byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 250 000 Kč do 7 dnů. V textuy označené jako dohoda o narovnání je uvedeno, že žalobci žalované zapůjčili finanční prostředky v částce 250 000 Kč, získané z výše specifikovaného úvěru, přičemž mezi účastníky je sporný způsob splácení zápůjčky a žalovaná se měla touto dohodou zavázat zápůjčku splácet formou splátek ve výši a termínech dle smlouvy o úvěru, počínaje květnem 2020. Emailem ze dne 19. 6. 2020 žádala žalovaná zástupce žalobců o zaslání dohody o narovnání poštou na„ trvalou adresu“. Na vrácené obálce (jako odesílatel byl uveden zástupce žalobců) s adresou žalované ulice a číslo, obec, s razítkem České pošty s. p. ze dne 14. 7. 2020, je uvedeno, že je žalovaná na uvedené adrese neznámá (dle sdělení žalobců byl v obálce žalované poslán návrh dohody o narovnání).

5. Svědek celé jméno svědka vypověděl, že je bývalý partner žalované (do začátku roku 2019). S žalovanou nikdy společně nebydleli a neuhrazovali společně své náklady. Žalovaná svědkovi na počátku roku 2018 oznámila, že je těhotná. Z tohoto důvodu plánovali společné bydlení. Žalovaná vlastnila byt, v kterém s ní měl svědek původně bydlet, ale z finančních důvodů se nakonec žalovaná rozhodla byt pouze zrekonstruovat a pronajímat. Za účelem opatření finančních prostředků na rekonstrukci svého bytu žalovaná na jaře roku 2018 uzavřela úvěrovou smlouvu s právnická osoba, která jí poskytla úvěr ve výši 1 000 000 Kč. Následně žádala úvěr u právnická osoba, žádost o úvěr ale banka nakonec nechválila. Svědek proto požádal své rodiče - žalobce, aby žalované částku 250 000 Kč zapůjčili. Žalobci si za tímto účelem vzali úvěr u právnická osoba a žalovaná si zároveň založila bankovní účet u právnická osoba Na tento účet byly převedeny finanční prostředky v částce 250 000 Kč a bylo na něm zřízeno inkaso za účelem úhrady splátek úvěru. Pouze v případě, že by nebyla provedena úhrada splátek z tohoto účtu, měly být splátky hrazeny z účtu některého ze žalobců. Již v minulosti zapůjčila b) žalobkyně žalované finanční prostředky v částce kolem 70 000 Kč, které jí žalovaná uhradila.

6. Pro nadbytečnost nebyly provedeny důkazy dotazem na právnická osoba o identifikaci osob provádějících výběr z bankomatu v letech 2018 a 2019, účastnický výslech žalobců (žalobci k němu navíc nedali souhlas).

7. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobci dne 23. 11. 2018 uzavřeli smlouvu o úvěru s právnická osoba, na základě které jim byl poskytnut úvěr ve výši 250 000 Kč, který byl téhož dne vyplacen bankou na účet žalované č. bankovní účet, zřízený taktéž dne 23. 11. 2018. K finančním prostředkům na účtu žalované bylo zřízeno inkaso za účelem splácení úvěru (v sjednaných splátkách po 3 821 Kč měsíčně), z uvedeného účtu byl uhrazen i poplatek za zpracování úvěru. Tímto způsobem byly z účtu na splátky úvěru uhrazeny částky 2 x 3 821 Kč (v prosinci 2018 a lednu 2019) a částka 248 Kč (v únoru 2019). V únoru nebylo provedeno inkaso částky 3 821 Kč z důvodu nedostatečného zůstatku finančních prostředků na účtu. Žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 250 000 Kč žalobcům do sedmi dnů dopisem ze dne 9. 4. 2020, doručeným žalované dne 17. 4. 2020. Následně účastníci jednali o úhradě částky žalovanou v určité výši (formou pokračování v splácení úvěru) a došlo k pokusům o narovnání vztahů, které ale nebyly úspěšné.

8. Podle , (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

9. Podstatnými náležitostmi smlouvy o zápůjčce ve smyslu citovaného zákonného ustanovení je přenechání zastupitelné věci (včetně peněz) zapůjčitelem vydlužiteli k libovolnému užití a závazek vydlužitele po čase věci stejného druhu vrátit. Smlouva o zápůjčce jako reálný kontrakt přitom vzniká nejen dosažením konsenzu o jejich podstatných náležitostech, ale zároveň reálným plněním zapůjčitele podle smlouvy. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že finanční prostředky v částce 250 000 Kč byly skutečně žalované na její účet žalobci poskytnuty, sporné však bylo, zda se jednalo o realizaci závazku žalobců zápůjčku žalované dle jejich ujednání poskytnout, čemu měl korespondovat závazek žalované specifikovanou částku žalobcům vrátit (jak tvrdili žalobci) nebo se jednalo pouze o platební místo dle ujednání žalobců a svědka celé jméno svědka bez existence závazku žalované (jak tvrdila žalovaná).

10. Základním hlediskem pro výklad právního jednání je podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 u vícestranných právních jednání – společný úmysl jednajících stran, byl-li takový úmysl druhé straně (adresátovi projevu vůle) znám, anebo musela-li (musel-li) o něm vědět. Při zjišťování tohoto úmyslu je třeba vycházet z hledisek uvedených v § 556 odst. 1 obč. zák. a přihlédnout též k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. Nejvyšší soud již dříve uzavřel, že při zkoumání právně relevantní vůle účastníků je třeba vyjít i z jejich následného chování (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2006, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2011, sp. zn. , či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2011, sp. zn. ), neboť lze důvodně přepokládat, že takové chování bude odpovídat posuzované vůli. V případě, že se jedná o právní úkon učiněný v ústní formě či konkludentně, je při sporu jen obtížně zjistitelné, jak strany tohoto úkonu zamýšlely upravit svá práva a povinnosti. Přihlédne-li soud k následnému chování účastníků, jež vyloží v souladu se zásadami logiky a při zohlednění toho, jak by za daných okolností obvykle postupovali jiní racionální účastníci právního úkonu, není důvodu tomuto postupu cokoliv vytýkat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , ze dne 10. 10. 2012).

11. V řízení přitom bylo zjištěno, že veškeré finanční prostředky v částce 250 000 Kč získané žalobci prostřednictvím úvěru poskytnutého právnická osoba byly čerpány dne 23. 11. 2018, a to převedením na téhož dne nově zřízený účet žalované (i dle svědka celé jméno svědka a žalobce zřízený žalovanou právě za tímto účelem). Z účtu žalované byl uhrazen poplatek za zpracování a poskytnutí úvěru a dále bylo k účtu zřízeno inkaso ve prospěch úvěrující banky za účelem úhrady měsíčních splátek úvěru v totožné výši jako v úvěrové smlouvě (3 821 Kč). Svědek celé jméno svědka sice potvrdil tvrzení žalované v tom směru, že právě on požádal žalobce o poskytnutí zápůjčky pro žalovanou (z důvodu, že žalovaná úvěr od banky nezískala a potřebovala finanční prostředky na rekonstrukci svého bytu), z chování žalované je však zřejmé, že sama žalovaná poskytla žalobcům součinnost jak k převodu částky na její nově zřízený účet, tak i k následnému splácení úvěru (zavázání z úvěru zůstávali i nadále žalobci). příjmení žalované, že s žalobci žádnou smlouvu neuzavřela a o sjednané úvěrové smlouvě mezi žalobci s bankou nevěděla, tak ve světle těchto skutečností neobstojí, neboť bez aktivního jednání žalované by nemohl být bankou na její jméno bankovní účet č. č. bankovní účet zřízen a veden (navíc v den uzavření úvěrové smlouvy), a ani z finančních prostředků, které se na něm nacházely, by nemohlo být prováděno inkaso za účelem úhrady splátek úvěru. Z opakovaného realizovaného inkasa splátek úvěru lze pak dovodit, že právě tímto způsobem měla žalovaná (dle dohody účastníků) svůj závazek žalobcům plnit a cítila se být jím vázána. Byl to zcela logický postup za situace, kdy žalobci úvěr čerpali pouze za účelem poskytnutí všech takto získaných finančních prostředků žalované. Tímto způsobem také žalovaná uhradila dvě splátky úvěru (ohledně nichž pak byla žaloba vzata zpět) a splátka splatná v únoru 2019 již nebyla realizovaná z důvodu nedostatku finančních prostředků na účtu. Nakonec i sama žalovaná přiznala, že poskytnuté finanční prostředky spotřebovala za účelem úhrady nákladů na rekonstrukci svého bytu. Pokud žalovaná namítala, že část finančních prostředků spotřeboval i syn žalobců svědek celé jméno svědka, uvedená skutečnost by neměla vliv na její závazek vůči žalobcům, neboť je věcí majitele bankovního účtu, komu a v jakém rozsahu zřídí dispoziční právo k svému účtu nebo umožní jiný přístup k finančním prostředkům na účtu. Uvedená skutečnost by mohla maximálně založit závazkový vztah mezi žalovanou a svědkem. Žalovaná tak nesplnila svůj závazek ze smlouvy o zápůjčce, dohodnuté splátky nehradila řádně a včas, žalobci tak měli právo od smlouvy odstoupit a požadovat úhradu celé zapůjčené částky podle § 2394 o. z. Protože žalovaná částku ve lhůtě splatnosti 24. 4. 2020 (7 dní po doručení výzvy ze dne 9. 4. 2020) dne 17. 4. 2020) neuhradila, ocitla se v prodlení a je povinna podle , 1968, 1970 o. z. platit i úroky z prodlení ve výši stanovené

12. Žalovaná naopak jí tvrzenou dohodu mezi žalobci a svědkem celé jméno svědka, z které by byl svědek zavázán sám (a nikoliv žalovaná), přičemž bankovní účet vedený na její jméno by byl pouze platebním místem splnění závazku žalobců finanční prostředky poskytnout, přitom přes poučení podle neprokázala. Jí zpochybňovaná věrohodnost svědka (jenž popřel žalovanou tvrzenou dohodu a svůj závazek vůči žalobcům ale podpořil tvrzení žalobců) s poukazem na blízký příbuzenský vztah by tak neměla vliv na rozhodnutí věci, neboť jí tvrzenou dohodu byla povinna prokázat žalovaná a navíc výpověď svědka (i přes negativní vztah k žalované) plně korespondovala s ostatními listinnými důkazy.

13. Pro úplnost je potřeba dodat, že nárok žalobců by byl důvodný i v případě, že by neprokázali uzavření smlouvy o zápůjčce, a to z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 a následující o. z., neboť finanční prostředky byly nesporně převedeny na bankovní účet, jehož majitelem byla žalovaná (bez ohledu na to, zda celou finanční částku spotřebovala) a která by se tak na úkor žalobců (při absenci smluvních ujednání) bezdůvodně obohatila. Splatnost závazku by pak byla vázána na výzvu věřitele (žalobců) ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. a prodlení by nastalo stejného dne.

14. S ohledem na uvedené soud žalobě vyhověl.

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle , neboť žalobci měli ve věci plný úspěch, zároveň však procesně zavinili částečné zastavení řízení (vzali žalobu částečně zpět nikoliv pro chování žalované), náleží jim tak náhrada nákladů řízení v rozsahu 93,69 % účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 10 000 Kč a náklady zastoupení žalobců advokátem. Odměna za zastupování advokátem podle , , , , , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) byla vypočtena z tarifní hodnoty předmětu řízení z částky 250 000 Kč (jistina bez příslušenství podle advokátního tarifu) a odměna za jeden úkon činí s ohledem na zastoupení dvou žalobců podle advokátního tarifu částku 14 880 Kč (sazba odměny 9 300 Kč snížena o 20% vynásobena počtem žalobců) za jeden úkon právní pomoci. Zástupce žalobce učinil v daném období 4 úkony právní pomoci podle advokátního tarifu, za které mu náleží odměna v plné výši, a to příprava a převzetí zastoupení (podle advokátního tarifu), žaloba a účast při ústním jednání soudu konaném dne 22. 2. 2021 a 28. 6. 2021 ( advokátního tarifu), dále jeden úkon právní pomoci podle advokátního tarifu, za který mu náleží odměna ve výši jedné poloviny v částce po 7 440 Kč, a to jednoduchou předžalobní výzvu k plnění ( advokátního tarifu). Soud dále přiznal náhradu hotových výdajů advokáta ve výši 1 500 Kč za 5 úkonů právní služby po 300/ podle a 4 advokátního tarifu. Dále k nákladům řízení náleží cestovné za účelem dostavení se k jednání konanému dne 22. 2. 2021 a 28. 6. 2021 na trase obec – obec (sídlo advokáta a soudu) a zpět v rozsahu 72 km jedna zpáteční cesta (www.mapy.cz). K dostavení se k jednání bylo použito vozidlo zn. OPEL s průměrnou spotřebou 6,5 litrů na 100 km a cenou benzinu dle , 27,80 Kč/litr (celkem 130,10 Kč) a náhradou za opotřebení 4,40 Kč/km dle stejné vyhlášky (316,80 Kč), celkem 446,90 Kč x 2 (2 jednání celkem 893,80 Kč), dále náleží náhrada za ztrátu času v rozsahu 4 půlhodin za jednu zpáteční cestu po 100 Kč dle advokátního tarifu (tedy 2 x 4 x 100 Kč). Náklady řízení žalobců tak činí částku 80 153,80 Kč a poměrná náhrada nákladů řízení přiznaná žalobcům tak činí částku 75 096,10 Kč.

16. Povinnost k splnění ve výroku I. rozsudku uložené povinnosti byla stanovena v pariční lhůtě dvou měsíců s ohledem na výši žalované částky, náhrada nákladů řízení pak v obecné pariční lhůtě tří dnů ( věta prvá před středníkem ). Zákonné platební místo pro úhradu náhrady nákladů řízení vyplývá z

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalobci domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.