Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
14 C 71/2021-27
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Starou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa, obec
zastoupené JUDr. jméno jméno, advokátem
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa, obec
o zaplacení 10 660 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 660 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 751 Kč od 5. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 660 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 751 Kč od 5. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky z titulu porušení smlouvy o úvěru číslo ze dne 21. 4. 2015. Žalobkyně tvrdí následující: Na základě uvedené smlouvy poskytla žalovanému úvěr ve výši 89 000 Kč, tato částka byla 23. 4. 2015 převedena na účet prodejce. Žalovaný byl povinen splácet dlužnou částku v pravidelných 60 měsíčních splátkách ve výši 2 380 Kč, počínaje dne 21. 5. 2015, vždy k 21. dni kalendářního měsíce. Žalovaný přestal hradit splátky, konkrétně od 60. měsíční splátky splatné dne 21. 4. 2020 ve výši 2 380 Kč Celkem žalovaný uhradil částku 148 581 Kč. Zbývající dlužnou částku žalovaný neuhradil ani poté, co byl vyzván předžalobní upomínkou a dluží tak žalobkyni splátky splatné do zesplatnění ve výši 1 487 Kč, úrok z prodlení ve výši 98 Kč, účelně vynaložené náklady na odeslání upomínky ve výši 600 Kč, smluvní pokutu za prodlení s úhradou jednotlivých splátek ve výši 211 Kč, smluvní pokutu za nedodání VTP ve výši 5 000 Kč a dopojištění ve výši 3 264 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena na adresu adresa žalovaného.
3. V řízení je mezinárodní prvek, neboť žalovaný je státním občanem Polské republiky, soud se proto zabýval otázkou, zda je dána mezinárodní příslušnost českých soudů věc řešit. Soud dospěl k závěru, že má mezinárodní příslušnost ve věci rozhodnout, neboť poslední známé bydliště žalovaného je v České republice - srov. čl. 17 odst. 1 a čl. 18 písm. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), a dále rozsudek Soudního dvora EU ze dne 17. 11. 2011 ve věci C -327/10 právnická osoba, proti anonymizována dvě slova. příjmení.
4. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a zákona
č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný svůj souhlas vyslovil postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř.
5. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 21. 4. 2015 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 89 000 Kč na koupi vozidla příjmení jméno příjmení příjmení 1,6. Žalovaný pak měl poskytnutou částku spolu s případnými poplatky (pojištění, vedení účtu) při RPSN 22,45 % uhradit v 60 měsíčních splátkách po 2 380 Kč splatných do 21. dne kalendářního měsíce. Součástí smlouvy byly podle smlouvy obchodní podmínky smlouvy o úvěru právnická osoba s.r.o. číslo příjmení ze dne 1. 1. 2015 vydané žalobkyní. Žalobkyně byla oprávněna odstoupit od smlouvy, pozastavit čerpání úvěru a požadovat splacení dlužné částky ke dni účinnosti odstoupení mimo jiné v případě, že žalovaný se dostal do prodlení s placením měsíční splátky po dobu delší než 30 dnů. Z protokolu o předání – převzetí automobilu ke smlouvě číslo soud zjistil, že žalovaný převzal osobní automobil.
6. Z potvrzení o poskytnutí/proplacení úvěru soud zjistil, že částka 89 000 Kč byla dne 23. 4. 2015 převedena na účet prodejce právnická osoba bankovní účet.
7. Žalovaný neuhradil 60. splátku ve výši 2 380 Kč splatnou dne 21. 4. 2020. Z přehledu plateb ze dne 25. 1. 2021 a ze dne 12. 2. 2021 soud zjistil, že celkem žalovaný uhradil částku 148 581 Kč (žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by uhradil více, než tvrdí žalobkyně).
8. Žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného lustrací v příslušných rejstřících, ze smlouvy o úvěru a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru zjistila, že žalovaný je zaměstnancem společnosti právnická osoba s čistým měsíčním příjmem ve výši 22 500 Kč O úvěruschopnosti žalovaného svědčí i fakt, že žalovaný řádně uhradil 57 splátek, tedy potvrdil přímo v praxi, že byl schopen úvěr splácet.
9. Z upomínky před žalobou ze dne 25. 8. 2020 a předžalobní upomínky ze dne 1. 3. 2021 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky z úvěrové smlouvy nejpozději do 7 dnů. Podle podacího archu byla výzva žalovanému zaslána téhož dne (prokázáno předžalobní upomínkou včetně podacího archu).
10. Na základě předložených listinných důkazů došel soud k závěru, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 89 000 Kč. Žalovaný čerpal úvěrové prostředky, ale řádně je nesplácel. Žalovaný svůj dluh nezaplatil ani po výzvě žalobkyně.
11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
13. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.
15. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. ve spojení s § 1751 odst. 1 o. z.
a v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy poskytovala žalobkyně žalovanému finanční prostředky, které žalovaný čerpal. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými smlouvou o úvěru, a to včetně sjednaného příslušenství, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Žalovanému tedy vznikla povinnost vrátit žalobkyni nesplacené prostředky spolu s platně sjednanou smluvní pokutou (§ 2048 o. z., § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru) a se sjednaným poplatkem za odeslání upomínky.
16. Vzhledem k tomu, že žalovaný do dnešního dne přes upomínku zástupce žalobkyně dluh neuhradil, ocitl se v prodlení s plněním peněžitého závazku, následkem čehož vzniklo žalobkyni právo požadovat vedle dlužné částky rovněž úrok z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti dluhu.
17. Tvrzení žalobkyně uvedená v žalobě byla prokázána, soud proto rozhodl s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do uplatněného příslušenství.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, které tvoří mimosmluvní odměna advokáta v plné výši za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) ve výši 900 Kč podle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (tj. 300 Kč za jeden úkon právní služby), tři režijní paušály po 100 Kč v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, náhrada za daň z přidané hodnoty z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč a soudní poplatek ve výši 800 Kč podle položky 2 písm. b) sazebníku poplatků v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.
19. Podmínky pro přiznání nižší náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b advokátního tarifu má soud za splněné, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen uhradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně.
20. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.