Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
19 C 96/2021
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu titul Markem Jägerem, titul za jménem, jako samosoudcem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 8, 05 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni částka s úrokem ve výši 0, 1 % denně z částky částka od datum
do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8, 05 % z částky částka od datum
do datum.
III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8, 05 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem ve výši 0, 1 % denně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8, 05 % z částky [částka] od [datum] do [datum].</b> <b>III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částka s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že jako zapůjčitelka uzavřela dne datum se žalovanou jako vydlužitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou žalované přenechala částka a žalovaná se zavázala je vrátit, zaplatit poplatek ve výši částka a úrok ve výši 0, 1 % denně z částky částka od datum do datum, tj. částka, a to v čase do datum. Žalovaná však tento dluh nesplnila,
a proto žalobkyni vzniklo právo též na zaplacení smluvní pokuty ve výši 30 % z jistiny pohledávky na vrácení předmětu zápůjčky, tj. ve výši částka. Příslušenstvím pohledávky
na vrácení předmětu zápůjčky je ujednaný úrok ve výši 0, 1 % p.a. z částky částka
od datum do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8, 05 % p.a. z částky částka
od datum do zaplacení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že účastnice řízení dne datum uzavřely smlouvu
o zápůjčce, kterou žalobkyně přenechala žalované částka, které jež od ní žalovaná převzala,
a žalovaná se zavázala vrátit je žalobkyni spolu s poplatkem ve výši částka a úrokem ve výši 0, 1 % denně, a to do datum. Dluh žalované, který spočíval v povinnosti vrátit žalobkyni předmět zápůjčky, účastnice řízení utvrdily smluvní pokutou ve výši 30 % z dlužné jistiny zápůjčky. Žalobkyně po uplynutí ujednaného času plnění žalovanou opakovaně vyzvala
ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to dopisy ze dne datum a ze dne datum.
4. Bez zřetele k povinnosti žalované jako spotřebitele poskytnout právní předchůdkyni žalobkyně úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 9 odst. 3 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016) je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem
o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením
o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněný
ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604,
pod číslo).
5. Žalovaná před uzavřením smlouvy o zápůjčce žalobkyni sdělila, že její příjmy sestávají z dávek sociálního zabezpečení v celkové výši částka a její pravidelné výdaje dosahují částky částka. Žalobkyně ověřila jen výši rodičovského příspěvku, jehož příjemkyní byla žalovaná, avšak co do údaje o příspěvku na bydlení a o výši pravidelných výdajů žalované se spokojila jen tvrzeními žalované. Bez prověření těchto údajů přitom žalobkyně sotva mohla usoudit
na schopnost žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr.
6. V řízení ani jinak nevyšlo najevo, že by se žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o zápůjčce nespoléhala jen na sdělení žalované. Již z tohoto důvodu žalobkyně nesplnila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet (§ 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).
7. Žalobkyni se tedy nepodařilo vyvrátit právní domněnku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované nastolenou podle § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru.
8. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně
před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o zápůjčce s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek (§ 588 o.z.). Žalovaná námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o zápůjčce z uvedeného důvodu rovněž nevznesla.
9. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008 číslo o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.
10. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce
za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.
11. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.
12. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující,
a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci
C číslo).
13. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).
14. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.
15. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.
16. Smlouva o zápůjčce, kterou žalovaná jako vydlužitelka uzavřela dne datum
se žalobkyní jako zapůjčitelkou, je tedy neplatná, protože žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.
17. Žalobkyni proto ve skutečnosti náleží pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalované podle smlouvy o zápůjčce ze dne datum, tj. ve výši částka (§ 2991 odst. 1 o.z. a § 2991 odst. 2 o.z.). Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovanou je úrok z prodlení v zákonné výši 8, 05 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení (§ 1970 o.z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). Počátek prodlení žalované se pojí s výzvou žalobkyně ze dne datum (§ 1958 odst. 2 o.z.).
18. Soud žalobu naopak zamítl, pokud se žalobkyně domáhala částky převyšující její pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení, tj. co do částka (částka – částka) s úrokem ve výši 0, 1 % denně z částky částka od datum do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši
8, 05 % z částky částka od datum do datum.
19. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody
pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.
20. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 33 % a žalovaná v rozsahu 67 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení částka s příslušenstvím spočívajícím v úroku z prodlení za dobu od datum, jehož výše činila ke dni vyhlášení tohoto rozsudku částka, zatímco žalobu zamítl co do žalobního požadavku na zaplacení částka s úrokem ve výši 0, 1 % denně z částky částka od datum
do zaplacení, jehož výše činila ke dni vyhlášení tohoto rozsudku činila částka, a s úrokem z prodlení ve výši 8, 05 % z částky částka od datum do datum, tj. částka, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalované by tak příslušelo vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 34 %. Žalované však v řízení nevznikly žádné náklady, jejichž náhradu by mohla žádat, a proto soud rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.