Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
11 C 337/2020-28
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr Ing Lubomírem Křikavou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 13 761,72 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 13 761,72 Kč, úroku 2 701,73 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 761,72 Kč od 22. 10. 2017 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 13 761,72 Kč, úroku 2 701,73 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 761,72 Kč od 22. 10. 2017 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 13 761,72 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaná uzavřela se společností právnická osoba (dále též„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě poté, co se žalovaná registrovala na internetové stránce předchůdkyně žalobkyně a byly posouzeny její poměry. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr formou opakovaného čerpání až do výše 35 000 Kč. Žalovaná se zavázala vyčerpanou částku splatit společně s úrokem ve výši 8,5 % měsíčně a poplatkem ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 12,5 % z nesplaceného úvěru, případně částku 1 000 Kč. Žalovaná vyčerpala celkem 16 715 Kč, ale splátky nehradila řádně. Předchůdkyně žalobkyně vyzývala žalovanou k jejich úhradě, žalovaná však nijak nereagovala. Žalovaná z vyčerpaného úvěru nesplatila jistinu ve výši 13 761,72 Kč. Neuhrazená pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na společnost právnická osoba (dále též„ přechodný věřitel“) a poté na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně informována. Po postoupení pohledávky žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá úhrady pouze neuhrazené jistiny úvěru, bez poplatku a smluvního úroku.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se nedostavila. Žalobkyně řádně omluvila svoji nepřítomnost při jednání, soud tedy postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a věc projednal a rozhodnul v nepřítomnosti účastníků, přičemž při rozhodování vycházel z listinných důkazů obsažených ve spise.
3. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, zjistil soud následující skutkový stav. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně dne datum rámcovou smlouvu o spotřebitelském úvěru, v níž si upravili práva a povinnosti při poskytování spotřebitelského revolvingového úvěru. Mezi těmito stranami byla dále dne datum uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru. Ačkoliv smlouva je datována k datum, z informací o úvěru a výpisů z účtu má soud za prokázané, že k prvnímu čerpání úvěru došlo právě k datum. Obě uvedené smlouvy pak byly uzavřeny v elektronické podobě. Veškeré informace o úvěru byly žalované současně poskytnuty formou Standardních informací o spotřebitelském úvěru. Dle čl. II. smlouvy o úvěru byla žalovaná oprávněna opakovaně čerpat úvěr až do výše 35 000 Kč. Žalovaná byla povinna vyčerpané částky splácet v měsíčních splátkách ve výši 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem ve výši 8,5 % měsíčně a poplatkem ve výši 12,5 % z částky každého čerpání úvěru, nebo částku 1 000 Kč, podle toho, která z obou částek je vyšší, splatných vždy 30. den každého kalendářního měsíce. Z jednotlivých doložených informací o úvěru, výpisů z účtu a potvrzení o provedené platbě má soud za prokázané, že žalovaná vyčerpala celkem 16 715 Kč. Z výpisů z účtu, které byly současně upomínkami k úhradě dlužných částek, soud zjistil, že žalovaná nehradila splátky řádně. Ocitla se v prodlení, a to dnem datum dle posledního výpisu. Kromě dlužných vyčerpaných částek byla žalovaná předchůdkyní žalobkyně vyzvána také k úhradě poplatku za výběr, úroku za období čerpání a pokuty za prodlení v souladu s čl. IV dob 1 písm. a) smlouvy o úvěru. Z výpisů bylo současně zjištěno, že žalovaná byla informována o tom, jaký byl na jejím účtu zůstatek vždy po poslední provedené platbě. Z výpisů ani informací o úvěru však nevyplývá, kdy žalovaná hradila splátky, v jaké výši a jak byly započteny na jistinu úvěru a související platby.
4. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na přechodného věřitele a následně na žalobkyni, jak má soud za prokázané ze smluv o postoupení pohledávek ze dne datum a datum a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, jímž byla žalovaná informována o změně v osobě věřitele a vyzvána k úhradě dluhu. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána rovněž předžalobní upomínkou ze dne datum. Obě výzvy pak byly žalované odeslány téhož dne. Na základě předžalobní upomínky měla žalovaná dlužnou částku ve výši 19 383,78 Kč uhradit do 3 dnů, ale neučinila tak.
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle ustanovení § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 43/2013 Sb., tj. účinném v období od datum do datum (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle ustanovení § 3 zákona o spotřebitelském úvěru se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Věřitelem se rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
7. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím ke shora uvedeným zákonným ustanovením soud posuzoval závazkový vztah mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou podle ustanovení upravujících smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. Soud na uvedený závazkový vztah vedle obecných ustanovení aplikoval i shora uvedená ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, neboť předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná vystupovala v postavení spotřebitele (nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání). Věřitel je dle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru povinen při poskytování spotřebitelského úvěru s odbornou péčí bez důvodných pochybností posoudit schopnost spotřebitele splácet tento spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak věřitel vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Věřitel však musí při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr postupovat s takovou obezřetností, že se nespoléhá pouze na tvrzení spotřebitele, ale jeho tvrzení si sám prověří například nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele atd. (k uvedeným závěrům viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. 33 Cdo 2178/2018). Z výše uvedeného vyplývá, že úvěr tedy může být poskytnut pouze za situace, kdy je z informací zjištěných věřitelem bez důvodných pochybností zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splatit; jinak je smlouva neplatná.
8. Žalobkyně v tomto případě k otázce prověřování schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr tvrdila, že její předchůdkyně posoudila úvěruschopnost žalované, ale nedoložila žádné důkazy k prokázání tohoto tvrzení, a to ani po výzvě soudu. Vzhledem k nepřítomnosti žalobkyně na soudním jednání, nemohla být žalobkyně poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o následcích neunesení důkazního břemena. Soud má tedy za to, že žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovanou v souladu s § 1879 o. z. řádně postoupena, neprokázala, že by její předchůdkyně splnila povinnost před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované. Vzhledem k nesplnění této zákonné povinnosti soud posoudil předmětnou smlouvu o úvěru jako neplatnou. K této neplatnosti soud přihlédl dle § 588 o. z. i bez návrhu pro rozpor s veřejným pořádkem, neboť žalovaná je slabší smluvní stranou a při právním jednání s podnikatelem se vyžaduje vyšší míra ochrany jejích práv, která v tomto případě nebyla zajištěna. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy ex-tunc (tj. od počátku) není současně možné učinit závěr o tom, že by mezi stranami byly platně ujednány jakékoli další související platby jako úrok či poplatky.
9. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti částku 16 715 Kč. V úvahu tak přichází vyhovění žalobě v rozsahu povinnosti žalované vrátit žalobkyni, oč se obohatila. Bezdůvodné obohacení by tak odpovídalo té části fakticky čerpaného úvěru, na který žalovaná dosud ničeho neuhradila. Z žalobních tvrzení podložených důkazy soud zjistil, že žalovaná na vyčerpaný úvěr určitou částku uhradila. Soudu však není známo, jaká částku byla skutečně uhrazena. V předmětné věci tedy chybí tvrzení žalobkyně, kolik žalovaná na vyčerpaný úvěr uhradila, aby bylo možné posoudit výši bezdůvodného obohacení. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nařízeného jednání ve věci neúčastnila, nemohl ji soud ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 ve spojení s § 118b odst. 1 o. s. ř. vyzvat, aby tato skutková tvrzení doplnila a označila důkazy k jejich prokázání. Soud tedy byl nucen vycházet z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní do okamžiku prvního jednání ve věci, z nichž však nezjistil skutečnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci. S ohledem na neunesení břemene tvrzení ani důkazního břemene žalobkyní soud výrokem I. tohoto rozsudku žalobu v celém rozsahu zamítnul.
11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že ve věci měla plný úspěch žalovaná, náležela by jí oproti žalobkyni náhrada účelně vynaložených nákladů. Soud však přihlédl k tomu, že žalovaná nebyla v řízení aktivní (neúčastnila se jednání, nic netvrdila ani nedokazovala na svoji obranu) a žádné náklady jí nevznikly. Soud tedy rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.