Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
19 C 10/2021
Okresní soud v Kladně rozhodl soudcem JUDr. Jaroslavem Lockenbauerem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V části, v níž se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky ve výši částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení v částce částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, úroku 23,72 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. V části, v níž se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení v částce [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], úroku 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně (společností právnická osoba) smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě obdržela žalovaná v hotovosti půjčku částka. Žalovaná se zavázala vrátit jistinu ve výši
částka a zaplatit úrok 23,72 % ročně, poplatek za administrativní činnost částka, poplatek za hotovostní inkaso splátek částka a poplatek za životní pojištění částka. Půjčka byla splatná v 58 týdenních splátkách po částka. Žalovaná uhradila pouze částku částka. S účinností ke dni datum byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny částka, úroku částka, poplatku za administrativní činnost částka, poplatku za hotovostní inkaso splátek částka a poplatku za životní pojištění částka. Před uzavřením smluv právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované, a to především na základně zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované, přičemž tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Z jednání se účastníci omluvili. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o.s.ř.“ /).
3. Ze smlouvy o půjčce a smluvních podmínek bylo zjištěno, že společnost právnická osoba a žalovaná dne datum uzavřely smlouvu, na základě které byla žalované poskytnuta částka částka. Žalovaná se zavázala uhradit jistinu ve výši částka, poplatek za administraci ve výši částka, úrok ve výši částka, poplatek za inkaso splátek
částka a poplatek za pojištění ve výši částka, to vše v 58 týdenních splátkách po částka, přičemž inkaso bude prováděno hotovostně v místě bydliště zákazníka (viz smluvní podmínky). Ze smlouvy o postoupení pohledávky ve spojení s oznámením o postoupení pohledávky a podacím lístkem bylo zjištěno, že pohledávka byla postoupena na žalobkyni a žalované byla tato změna oznámena. Z předžalobní výzvy a podacího lístku archu bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby o zaplacení žalobkyní upomínána a vyzvána k zaplacení. Ze statistiky ČNB bylo zjištěno, že průměrná výše úroků u úvěrů na spotřebu v březnu 2016 činila 11,03 % ročně. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaná v předtištěném formuláři právní předchůdkyně žalobkyně vyplnila celkové příjmy a výdaje své domácnosti.
4. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
5. Dle ust. § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
6. Dle ust. § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
7. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalované) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Žalobkyně se však jednání nezúčastnila, a své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalované splácet spotřebitelský úvěr neunesla. V tomto směru žalobkyně sice uvedla určitá tvrzení, ale neposkytla k nim jediný důkaz. Žalobkyně tak neprokázala, že skutečně a případně jak konkrétně ověřovala např., zda má žalovaná dluhy, exekuci či případně vystupuje jako dlužník v insolvenčním řízení, jaké má příjmy a skutečné životní výdaje apod. (srov. shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 10. 5. 2018 č.j. 27Co 377/2017-101).
8. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. § 9 zákona o spotřebitelském úvěru pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr sankcí absolutní neplatnosti smlouvy. Na tomto se nic nezměnilo ani s účinností zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, který sice na rozdíl od zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku upřednostňuje neplatnost relativní před neplatností absolutní, ale vzhledem k absenci přímého zákonného zmocnění od zákonodárce (která je vyžadována) je třeba až do datum u smluv uzavíraných dle zákona č. 145/2010 Sb. vycházet ze zásady lex posterior generalis non derogat legi priori speciali, tj. že pozdější obecný zákon neruší speciální ustanovení zákona dřívějšího (shodně srov. rozhodnutí Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 19 Co 24/2016, 28 Co 348/2017 či 28 Co 463/2017).
9. Vzhledem k uvedenému tak soud předmětnou úvěrovou smlouvu posoudil jako absolutně neplatnou. Žalovaná však od žalobkyně převzala částku ve výši částka, přičemž jí uhradila pouze částku částka. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně co do částky částka bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 o.z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od datum, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé žalované odeslala dne datum s určením data splatnosti do datum. Žalovaná je tak v prodlení od datum.
10. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne datum (tedy po vyhlášení rozsudku) navrhli účastníci schválení smíru. Z ustanovení § 154 odst. 1 a § 156 odst. 4 o.s.ř. vyplývá, že soud je vázán stavem v době vyhlášení rozsudku a je vázán i vyhlášeným rozsudkem, proto se soud tímto návrhem doručeným den po vyhlášení rozsudku nemohl zabývat. Nad rámec tohoto soud uvádí, že i v případě, kdy by byl návrh předložen včas, soud by smír neschválil, neboť takový smír by byl v rozporu s právním řádem České republiky, neboť nároky jím upravené zjevně vychází z absolutně neplatné smlouvy a nejedná se tak o nic jiného než o snahu obejít zákon.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když úspěšnější žalované v řízení žádné náklady nevznikly. Při zohlednění příslušenství pohledávky při výpočtu nákladů řízení je zjevné, že v řízení byla úspěšnější žalovaná, neboť žalobkyni byla přiznána částku
částka a úrok z prodlení, který za období od datum do datum činí částka, tedy celkem částka částka a větší úspěch žalované tak vyplývá jen z toho, že žaloba byla zamítnuta co do částky částka a co do kapitalizovaného úroku částka, tedy celkem částky částka (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne datum sp.zn. I. ÚS 2717/08, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015 sp.zn. 23 Cdo 2585/2015).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze podat návrh na nařízení exekuce.