Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 200/2002

U S N E S E N Í

- pro pokus trestného činu napomáhání k ilegálnímu vstupu do země a nedovolenému pobytu a trestný čin napomáhání k ilegálnímu vstupu do země a ilegálnímu pobytu podle č. 1, 2, 6, odst. 2 č. 1, 2, odst. 3 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo a Spolkové republiky Německo, k celkovému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a čtyř měsíců s tím, že do tohoto trestu byl zahrnut trest odnětí svobody v trvání devíti měsíců z rozsudku Okresního soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 22. 3. 1994, sp. zn. ,

- pro trestný čin výdělečného převádění cizinců v organizované skupině podle § 92b odst. 1 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo k trestu odnětí svobody v trvání dvou let a čtyř měsíců.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 22. 3. 1994, sp. zn. , jenž nabyl právní moci dne 30. 3. 1994, byl M. N. uznán vinným trestným činem napomáhání k ilegálnímu vstupu do země a ilegálnímu pobytu podle č. 6, odst. 2 č. 1, 2 cizineckého zákona a Spolkové republiky Německo.

Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil tím, že dal k dispozici dalším osobám nákladní automobil zn. Avia, české státní poznávací značky ULA 50-66, do kterého bylo dne 13. 9. 1993 v D. umístěno 33 kosovských Albánců, s tím, že budou přepraveni na území Spolkové republiky Německo. M. N. jel napřed v osobním automobilu zn. Trabant a napomáhal tak osobám řídícím nákladní automobil s cizinci, aby se po lesní cestě zvané „A. T. S.“, dostaly přes státní hranici na německé území. Navedl nákladní vozidlo k hraniční závoře, na německé území však již nevstoupil a jel zpět. Převážené osoby byly zadrženy asi 200 metrů po překročení státní hranice. M. N. přitom jednal s vědomím, že převážené osoby nedisponují doklady potřebnými pro vstup a pobyt na území Spolkové republiky Německo a za jeho podíl na převaděčské akci mu byla přislíbena odměna ve výši 20.000,- Kč.

Rozsudkem Okresního soudu v Drážďanech ze dne 6. 3. 1996, sp. zn. 201 Ls 142 Js 41694/95, jenž nabyl právní moci dne 14. 3. 1996, byl následně M. N. uznán vinným pokusem trestného činu napomáhání k ilegálnímu vstupu do země a nedovolenému pobytu a trestným činem výdělečného převádění cizinců v organizované skupině podle , č. 1, 2, odst. 2 č. 1, 2, odst. 3 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo a Spolkové republiky Německo.

Uvedené trestné činnosti se dopustil tím, že

1. dne 13. 7. 1993 si vypůjčil dodávkový automobil zn. Ford Transit, německé státní poznávací značky HOM-X 909, se kterým v Ú. n. L. u nádraží převzal skupinu 24 cizích státních příslušníků, které měl přepravit k nádraží do T. a tam předat objednateli akce. Učinil tak, ačkoli věděl, že přepravované osoby, nedisponující doklady potřebnými ke vstupu na německé území, mají být následně převaděčskou organizací převedeny přes „zelenou hranici“ u obce B. na území Spolkové republiky Německo. Během jízdy bylo vozidlo kontrolováno policejní hlídkou a nedošlo tak k jejímu dokončení. Za uvedenou jízdu mu byla přislíbena odměna ve výši 1.000 ,- Kč;

2. nejprve v červenci 1995 z pokynu osob organizujících převádění cizinců prozkoumával možnosti ilegálního překročení česko-německé státní hranice v obvodu obce B., přičemž měl sledovat činnost hlídek Spolkové ostrahy hranic, za což mu byla přislíbena odměna ve výši 500,- Kč. V noci na 8. 9. 1995 pak v obci A. převzal od jiného člena převaděčské organizace skupinu 20 cizích státních příslušníků, které následně převedl přes „zelenou hranici“ na německé území, kde je měl předat řidiči transportéru zn. VW k další přepravě do vnitrozemí, před předáním osob však byl i s nimi zadržen orgány Spolkové ostrahy hranic. Za jeho podíl na převaděčské akci mu byla jako odměna přislíbena finanční částka ve výši 5.000,- Kč a vyrovnání dluhu ve výši 15.000,- Kč.

Posledně citovaným rozsudkem byl M. N. odsouzen jednak pro pokus trestného činu napomáhání k ilegálnímu vstupu do země a nedovolenému pobytu, se zahrnutím trestu uloženého mu rozsudkem Okresního soudu v Drážďanech ze dne ze dne 22. 3. 1994, sp. zn. , k celkovému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a tří měsíců, a jednak pro trestný čin výdělečného převádění cizinců v organizované skupině k trestu odnětí svobody v trvání dvou let a čtyř měsíců.

Dne 13. 11. 2002 pod sp. zn. 4698/2001-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle , o Rejstříku trestů, Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 1 zákona o Rejstříku trestů se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a odst. 1 trestního řádu Nejvyšší soud České republiky. Podle § 4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

V posuzovaném případě byl rozsudkem Okresního soudu v Drážďanech ze dne 6. 3. 1996 mimo jiné uložen trest za obdobných podmínek, za jakých se v případě souběhu trestných činů ukládá podle českého právního řádu souhrnný trest. Jednalo se o celkový (souhrnný) trest jednak za pokus trestného činu napomáhání k ilegálnímu vstupu do země a nedovolenému pobytu, pro nějž byl uznán vinným tímto rozhodnutím, jednak pak za trestný čin napomáhání k ilegálnímu vstupu do země a ilegálnímu pobytu z rozsudku téhož soudu ze dne 22. 3. 1994. Vedle toho byl M. N. uložen další samostatný trest za trestný čin výdělečného převádění cizinců v organizované skupině, jehož spácháním byl uznán vinným rozsudkem z 6. 3. 1996. Za této situace byl Nejvyšší soud povinen z hledisek uvedených v , posoudit všechny činy, za které byly oba tresty odnětí svobody uloženy a zabývat se důvodností návrhu na zaznamenání údajů o nich do evidence Rejstříku trestů ve vztahu ke všem rozhodnutím, z jejichž spojení odsouzení (cizozemským soudem nebo soudy) sestává.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky (trestné činy nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a trestního zákona). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů.

V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. M. N. se pro finanční prospěch opakovaně podílel na organizované ilegální přepravě značného počtu cizinců přes státní hranici na území jiného státu. Jedná se o nebezpečnou a v současnosti také velmi rozšířenou trestnou činnost, která zároveň poškozuje i zájmy České republiky. Závažnost činů je zde zvyšována také okolností spočívající v osobě odsouzeného, patrné z odsuzujícího rozhodnutí, a to, že v páchání trestné činnosti nepřestal ani poté, co byl za trestnou činnost stejného charakteru ve Spolkové republice Německo již jednou odsouzen. Pokud jde o druh trestů, byly mu uloženy nepodmíněné tresty odnětí svobody v již nikoli zanedbatelném trvání. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. října 2003

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík

Vyhotovil:

JUDr. Alexander Sotolář