Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 123/2021-19

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Alenou Mědílkovou

ve věci

žalobkyně: ; pojišťovna,

IČO,

se sídlem adresa žalobkyně,

zastoupené titul. jméno příjmení, advokátkou

se sídlem adresa,

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození

bytem adresa žalovaného, okres okres,

o zaplacení 2 722 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 122 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 173 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 48 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 832 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně titul. jméno příjmení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 122 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 173 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 48 Kč, se zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 832 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci rozsudku.

Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 7.12.2020, doplněnou podáním ze dne 20.4.2021, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 2 722 Kč s příslušenstvím s tím, že dlužná částka představuje nezaplacené pojistné ve výši 2 122 Kč za období od 9.11.2019 do 14.2.2020, které byl žalovaný povinen platit podle pojistné smlouvy číslo pro pojištění odpovědnosti z provozu vozidla tov. zn. Škoda Fabia, reg. Zn. anonymizováno číslo a dále poplatky ve výši 2x 300 Kč za upomínku k zaplacení služného pojistného ze dne 23.12.2019 a za pokus o smír ze dne 24.3.2020. Žalovaný ničeho neuhradil.

Soud v daném případě nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili ( ). Usnesení zdejšího soudu ze dne 12.4.2021 č.j. -12 obsahující výzvu k vyjádření, zda účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, bylo právní zástupkyni žalobkyně doručeno dne 14.4.2021 a žalovanému dne 21.4.2021.

Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

Soud v této věci učinil následující skutková zjištění:

Z pojistné smlouvy číslo ze dne 9.5.2019 vyplývá, že mezi účastníky byla s účinností od 9.5.2019 na dobu neurčitou uzavřena smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tov. zn. Škoda Fabia, registrační značka. Žalovaný se v předmětné smlouvě zavázal platit žalobkyni roční pojistné ve výši 7 963 Kč, splatné pololetně po 3 981 Kč.

Ze Sazebníku poplatků pojišťovny platného od 1.6.2019 vyplývá, že poplatek za upomínku k zaplacení dlužného pojistného a poplatek za pokus o smír činí 300 Kč.

Z čl. 8 odst. 11 Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění vozidel anonymizováno číslo plyne, že pokud nebylo pojistné zaplaceno včas a ve sjednané výši, je pojistitel oprávněn požadovat úrok z prodlení a náklady spojené s upomínáním a vymáháním tohoto pojistného.

Z dodejky plyne, že dne 1.7.2019 byla žalovanému doručena upomínka dlužného pojistného.

Z upomínky ze dne 23.12.2019 plyne, že žalobkyně upozornila žalovaného na dlužné pojistné ve výši 3 981 Kč a vyzvala ho k úhradě poplatku ve výši 300 Kč. Z dodejky plyne, že žalobkyně předla k poštovní přepravě upomínku ze dne 23.12.2019; dle sdělení pošty byla zásilka uložena dne 3.1.2020 a následně dne 14.1.2020 vložena do schránky.

Z ukončení smlouvy ze dne 28.2.2020 plyne, že žalobkyně oznámila žalovanému zánik pojistné smlouvy k 13.2.2020 pro neplacení pojistného.

Z pokusu o smír ze dne 24.3.2020 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 2 722 Kč.

Z předžalobní upomínky ze dne 26.6.2020 vyplývá, že právní zástupkyně žalobkyně upomenula žalovaného o zaplacení dlužného pojistného. Tato upomínka byla žalovanému zaslána dne 26.6.2020, což bylo zjištěno z poštovního podacího archu.

Podle věty prvé , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Podle , (dále jen„ ObčZ“) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle ObčZ není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Podle ObčZ má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle ObčZ není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle ObčZ je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle věty první ObčZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně jen z části.

Soud má za prokázané, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla platně uzavřena pojistná smlouva pro pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem motocyklu specifikovaného výše tohoto odůvodnění ( ), a to s počátkem pojištění od 9.5.2019 na dobu neurčitou. V pojistné smlouvě se žalovaný zavázal hradit žalobkyni roční pojistné ve výši 7 963Kč, splatné pololetně po 3 981 Kč, vždy k 9. dni 5. a 11. měsíce každého roku ( ObčZ). Žalovaný nezaplatil pojistné splatné k 9.11.2019, čímž porušil svou povinnost vyplývající z ustanovení ObčZ. Protože má žalobkyně podle ObčZ. právo na pojistné za dobu trvání pojištění, soud v této části žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužné pojistné za období od 9.11.2019 do 14.2.2020 v celkové výši 2 122 Kč (pozn.: v souladu s  náleží žalobkyni pojistné až do konce kalendářního měsíce, tj. až do konce února 2020; žalobkyně požaduje pojistné pouze za skutečnou dobu trvání pojištění, tj. do 14.2.2020). Soud má dále za prokázané, že žalovaný byl s placením pojistného v prodlení, a proto má žalobkyně právo požadovat po něm podle ObčZ úrok z prodlení. První den prodlení žalovaného s úhradou pojistného připadl na den následující po splatnosti pojistného, tj. na den 10.11.2019. Žalobkyně požaduje úrok z prodlení až od 15.2.2020, tedy od data pozdějšího, než by požadovat mohla. Výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení (10 % ročně) je v souladu s  Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení z částky 2 122 Kč, který v kapitalizované výši činí částku 173 Kč (výpočet.: 10 % ročně z částky 2 122 Kč od 15.2.2020 do 7.12.2020).

Zbytek jistiny ve výši 2x 300 Kč uplatňuje žalobkyně za předžalobní upomínku k zaplacení dlužného pojistného a za pokus o smír s tím, že tento nárok opírá o Všeobecné pojistné podmínky a Sazebník poplatků.

Obecně platí, že si smluvní strany mohou dohodnout obsah práv a povinností, kterými se budou navzájem řídit. Sjednaná práva a povinnosti jsou obvykle obsažena přímo ve smlouvě, nicméně tím není vyloučena aplikace všeobecných či jiných pojistných podmínek, na něž smlouva může odkazovat. Uplatnění pojistných podmínek však není neomezené, naopak právní úprava stanovuje základní limity. Mezi účastníky byla uzavřena spotřebitelská smlouva. Pro spotřebitelské smlouvy platí, že nesmějí pod hrozbou absolutní neplatnosti obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

Ochranu spotřebitele lze podřadit pod ústavní princip rovnosti, a to v jeho materiálním či faktickém pojetí. I tam, kde se zákonodárce nevydal cestou vědomého zvýhodnění„ slabšího“, aby pro konkrétní životní situaci dal přednost rovnosti faktické před formální, ponechává orgánu, který pozitivní právo aplikuje, prostor pro řešení napětí mezi neúplností psaného práva a povahou konkrétního případu cestou aplikace ústavních principů v materiálním pojetí právního státu (nález Ústavního soudu ze dne 28. 3. 2006 sp. zn. ).

Podle ust. ObčZ se má za to, že jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem nepřiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. Dle je každý povinen jednat v právním styku poctivě. Ústavní soud již několikrát zásadu„ poctivosti“ v oblasti ochrany spotřebitele aplikoval, a to ve formě tzv. principu důvěry (srovnej nález ze dne 6. 11. 2007 sp.zn. ).

Ve spotřebitelském právu je dodavatel ve fakticky výhodnějším postavení, neboť má odbornou převahu nad spotřebiteli, kterým své služby poskytuje. Proto kromě omezení vyplývajících z výše uvedeného principu rovností prostředků lze od dodavatele očekávat (případně i vyžadovat), že se ve vztahu ke spotřebiteli bude chovat v obecné poloze poctivě. Nepostupuje-li tímto způsobem, zpronevěří se důvěře druhého účastníka smluvního vztahu a poctivosti svého jednání, a takovému nepoctivému jednání nelze poskytnout právní ochranu.

V praxi se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Zásada poctivosti dopadá i na aplikaci všeobecných obchodních podmínek. Pojistné podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu (poplatky) zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných pojistných podmínek a Sazebníku, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis) Výjimku představují specifické případy, kdy se z povahy věci uplatňuje specifický režim (např. smlouva o přepravě osob). Srovnej nález Ústavního soudu ze dne 11.11.2013 sp. zn. .

V projednávané věci tak soud dospěl k závěru, že uvedením ustanovení o upomínacích poplatků Pojistných podmínkách a Sazebníku poplatků žalobkyně porušila zásadu„ rovnosti a poctivosti“ v oblasti spotřebitelské smlouvy a ujednání o poplatku je tak pro rozpor s dobrými mravy neplatné (ustanovení §§ 547, 580 ObčZ). Takovému jednání nelze přiznat právní ochranu, a proto soud žalobu co do částky 600 Kč včetně úroku z prodlení z této částky ve výši 48 Kč zamítl (výrok II. rozsudku).

Z jiných žalobkyní předložených listinných důkazů, jež nejsou výše tohoto odůvodnění výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.

O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhoduje soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí ( ). Výrok III. rozsudku o nákladech řízení vychází z ustanovení , podle nějž měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalobkyně byla ve věci úspěšná co do částky 2 122 Kč (77,95 %), žalovaný byl úspěšný co do částky 600 Kč (22,05 %), proto soud přiznal žalobkyni pouze 55,90 % (výpočet: 77,95 % - 22,05 %) všech jejích účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a odměnou advokáta žalobkyně ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění a sepis žaloby) po 200 Kč dle bodu 1. vyhl. č. (dále jen,,vyhláška“), 3 režijními paušály po 100 Kč dle vyhlášky, 21% DPH z částky 900 Kč, tj. ve výši 189 Kč, podle Proto soud přiznal žalobkyni částku 832 Kč rovnající se 55,90 % z jejích celkových nákladů řízení. Tyto přiznané náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit advokátu žalobkyně ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.