Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
19 C 324/2020-32
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Štěpánkem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 31 400 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 31 400 Kč s úrokem z prodlení z částky
31 400 Kč ve výši 8,05 % ročně od 23. 7. 2013 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 256 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 31 400 Kč s úrokem z prodlení z částky 31 400 Kč ve výši 8,05 % ročně od 23. 7. 2013 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 256 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 31 400 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný s žalobcem uzavřel dne 10. 6. 2013 smlouvu o půjčce ve výši 34 100 Kč (skládající se z jistiny 20 000 Kč a souhrnného poplatku 14 100 Kč), podle které měl splácet týdně 620 Kč, takže první splátka měla být uhrazena 17. 6. 2013 a další splátka vždy do sedmého dne od předchozí splátky. V případě prodlení s plněním nebo v případě neplnění vůbec, se dle smluvních podmínek smlouvy o půjčce stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Podle platební historie ovšem žalovaný splácel nepravidelně, takže žalobce dosud uhrazenou částku žalovaným ve výši 2 700 Kč, vydělil týdenní splátkou 620 Kč a vypočetl tak, kdy se žalovaný skutečně dostal do prodlení, pokud by splácel tuto částku v předepsaných týdenních splátkách. Splatnost pohledávky žalobce tak nastala ke dni 22. 7. 2013.
2. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Žalovaný byl usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne 16. 11. 2020, č. j. 19 C 324/2020 -26, podle § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen„ o.s.ř. “) vyzván, aby se ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení usnesení písemně vyjádřil k žalobě. Dále byl usnesením ze dne 16. 11. 2020, č. j. 19 C 324/2020 -25, vyzván, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. S ohledem na to, že ani na jednu z výzev žalovaný nereagoval, soud rozhodl postupem podle ustanovení § 115a o.s.ř.
3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.
4. Ze smlouvy o půjčce ze dne 10. 6. 2013 má soud za zjištěné, že žalovaný uzavřel s žalobcem tuto smlouvou, kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto prostředky žalobci vrátit i s poplatkem za poskytnutí půjčky ve výši 14 100 Kč. Půjčka měla být vrácena v 55 pravidelných týdenních splátkách po 620 Kč. Z přehledu platební historie žalovaného soud zjistil, že žalovaný ve 23. kalendářním týdnu roku 2013 uhradil splátku 2 700 Kč, od té doby ničeho neuhradil a byl v prodlení. Dlužná částka činí 31 400 Kč.
5. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaný uzavřel s žalobcem smlouvu o půjčce dne 10. 6. 2013, na jejímž základě mu byly poskytnuty prostředky ve výši celkem 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou rovněž poplatek za zpracování a poskytnutí zápůjčky, a to vše v pravidelných týdenních splátkách. Žalovaný však svůj závazek nehradil řádně a včas.
6. Na zjištěný skutkový stav aplikoval soud ustanovení § 657 a násl. zák. č. 40/1964 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) upravujícího smlouvu o půjčce. Podle těchto ustanovení smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Na základě smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 20 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal uhradit rovněž úroky a další příslušenství. Žalovaný své závazky dosud neuhradil, ani jiným způsobem neprokázal jejich zánik. Soud tedy považuje nárok žalobce za oprávněný, proto uložil žalovanému povinnost tuto částku uhradit.
7. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 517 o. z., kdy dlužník, který svůj dluh nesplní řádně a včas, je v prodlení. Je-li v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , v platném znění, soud tedy žalobci přiznal i tento nárok.
8. S ohledem na to, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 256 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 256 Kč
10. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. , když neshledal důvod pro její prodloužení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.