Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Odo 505/2003

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 9 426 Kč spolu s úrokem z prodlení od 30. 6. 1996 s tím, že tato částka představuje nedoplatek pojistného. Uváděla, že účastníci uzavřeli dne 29. 12. 1995 pojistnou smlouvu, podle níž byl žalovaný povinen platit roční pojistné 18 852 Kč v pololetních splátkách. Pojištění dne 29. 12. 1996 zaniklo pro neplacení pojistného, když pojistné bylo uhrazeno pouze do 29. 6. 1996.

Okresní soud v Berouně rozsudkem ze dne 5. 3. 2001, č. j. -27, ve spojení s usnesením ze dne 19. 6. 2001 č.j. -52 uznal žalovaného povinným zaplatit žalobkyni částku 9 426 Kč s 21 % úrokem z prodlení z této částky od 30. 6. 1996 do zaplacení, a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu.

K odvolání žalovaného Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 4. prosince 2002, č. j. -68 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) maje za to, že zásadně významným je posouzení „zda pojištěnec je povinen platit pojistné za období, kdy sice formálně pojistný vztah trval, avšak pojistitel odmítl poskytnout pojistné plnění s poukazem na to, že pojistné není zaplaceno“. V dovolání vytýká odvolacímu soudu nesprávné právní posouzení věci a navrhuje, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení a k tomu oprávněným subjektem (žalovaným) řádně zastoupeným advokátem ( ), dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu,

a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé,

b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil,

c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Podle ustanovení není dovolání podle odstavce 1 tohoto ustanovení přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20 000 Kč a v obchodních věcech 50 000 Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

V dané věci žalovaný napadá dovoláním rozsudek odvolacího soudu ve výroku o věci samé, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně přiznávající žalobkyni nárok na zaplacení částky 9 426 Kč.

Protože dovoláním dotčeným rozsudkem odvolacího soudu bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20 000 Kč (k příslušenství pohledávky – jak bylo výše uvedeno – se nepřihlíží), je přípustnost dovolání vyloučena ustanovením , a dovolací soud jej bez jednání ( věta první ) odmítl, aniž se mohl věcí zabývat z hlediska námitek uplatněných v dovolání (, ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení , , a , když žalovaný nebyl v dovolacím řízení úspěšná a žalobkyni náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. října 2003

JUDr. Ivana Zlatohlávková, v.r.

předsedkyně senátu