Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 259/2003

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 5. prosince 2002, č.j. – 89, potvrdil usnesení ze dne 16. října 2002, č.j. – 83, jímž Městský soud v Praze zamítl návrh na obnovu řízení, neboť podle ustanovení , o konkursu a vyrovnání, ve znění , , , , , , , , , , , , , , , , a zákona č. 403/2002 Sb. (dále též jen „ZKV“) není obnova řízení v konkursu přípustná.

Proti usnesení odvolacího soudu podal společník úpadkyně L. D. včas dovolání, namítaje, že podání ze dne 22. září 2002 označené jako návrh na obnovu řízení, bylo dovoláním proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. srpna 2002, č. j. -75. Odvolací soud proto pochybil, pokud dovolatele nevyzval k opravě a doplnění podání, jež bez dalšího pokládal za návrh na obnovu řízení. Dovolatel proto žádá, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení soudů obou stupňů, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. srpna 2002, č. j. – 75 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. května 2002, č. j. – 63 a věc vrátil Městskému soudu k dalšímu řízení.

Dovolání není v této věci přípustné.

Podle dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení až

Ustanovení , 238a a nezakládají přípustnost dovolání proti výroku napadeného usnesení proto, že napadené rozhodnutí nelze podřadit žádnému z tam vyjmenovaných případů.

Podle ustanovení je dovolání přípustné též proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení (odstavec 1 písm. a/). Ustanovení platí obdobně (odstavec 2).

Ustanovení tak vymezuje přípustnost dovolání proti usnesením vyjmenovaným v jeho odstavci 1 za shodných podmínek jako ty, jež jsou uvedeny v (včetně omezení, jež plynou z ustanovení ).

Dle ustanovení je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu,

a/ jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé,

b/ jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil,

c/ jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b/ a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Z ustanovení ve spojení s dikcí pak plyne, že pro účely přípustnosti dovolání je rozhodnutím ve věci samé též usnesení, jímž odvolací soud změnil nebo potvrdil usnesení soudu prvního stupně o povolení obnovy řízení nebo o zamítnutí žaloby na obnovu řízení.

Dovolání není přípustné ani ve spojení s ustanovením a b/ , neboť napadené usnesení není usnesením měnícím a usnesení soudu prvního stupně ze dne 16. října 2002 bylo prvním rozhodnutím ve věci.

V neposlední řadě není splněna podmínka přípustnosti uvedená v ustanovení , jelikož napadené rozhodnutí není rozhodnutím po právní stránce zásadního významu.

Podle ustanovení platí, že rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (odstavec 1 písm. c/) zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Řešení otázky, zda soud v konkrétní věci nesprávně vyhodnotil obsah konkrétního dovolatelova podání a zaměnil dovolání se žalobou pro obnovu řízení, postrádá příslušný judikatorní přesah (je významné jen pro věc samu). Napadené rozhodnutí též neřeší právní otázku v rozporu s hmotným právem (jde v něm o výklad procesního práva).

Nejvyšší soud proto dovolání, aniž ve věci nařizoval jednání ( věta první ), podle ustanovení a odmítl.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 23. října 2003

JUDr. Zdeněk Krčmář, v.r.

předseda senátu