Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 166/2003

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 27. 2. 2002, č.j. 19 SE 26/2002-2, kterým Okresní soud v Přerově nařídil podle ustanovení , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění (dále jen „ “), na podkladě svého rozsudku ze dne 6. 2. 2001, sp. zn. , k vydobytí pohledávky ve výši 933.922,- Kč s 10 % úroky z částky 880.154,- Kč od 18. 4. 2000 do zaplacení a nákladů předcházejícího řízení (23.523,- Kč) exekuci a jejím provedením pověřil JUDr. T. V., soudního exekutora. Odvolací soud – maje podkladové rozhodnutí materiálně a formálně vykonatelným – se odmítl zabývat námitkou nevhodnosti způsobu provedení exekuce ( , ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „ “) a výtkou, že je postihován majetek, který je z exekuce vyloučen ( , ); takto uplatněná obrana povinného nemá místa v řízení, které nařízení exekuce předchází.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný včas dovoláním, jímž – podle obsahu – namítá s odkazem na ustanovení zřejmou nevhodnost způsobu provedení exekuce, který byl určen v exekučním příkazu; hodnota věcí, z jejichž prodeje má být vymáhaná pohledávka s příslušenstvím uspokojena, „činí při střízlivém odhadu pouze v nemovitém majetku více než 20 000.000,- Kč bez dalšího vnitřního vybavení, které činí minimálně 3 000.000,- Kč.“ Podle názoru dovolatele odvolací soud pochybil, když „oba akty, které jsou součástí exekučního řízení jako celku (nařízení exekuce a exekuční příkaz), posuzoval izolovaně,“ čímž – na rozdíl od výkonu realizovaného soudem – odepřel povinnému možnost brojit proti způsobu provedení exekuce z důvodu nepoměru výše pohledávky a ceny předmětu, z něhož má být uspokojena. Dovolatel dále zmiňuje i tu skutečnost, že jím označené nemovitosti, které mají být exekucí postiženy, nevlastní. Z uvedených důvodů navrhl, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce), je dovolání ve smyslu přípustné za podmínek vymezených v nebo c/ (srov. ). Protože použití ustanovení je vyloučeno (usnesení soudu prvního stupně nepředcházelo dřívější – odvolacím soudem zrušené – rozhodnutí téhož soudu), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení , které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ve spojení s ).

V projednávaném případě nejsou podmínky pro vyslovení přípustnosti dovolání podle splněny. Dovolatelem (prostřednictvím důvodu podle ) zpochybněný závěr odvolacího soudu, že námitka zřejmé nevhodnosti „určeného“ způsobu provedení exekuce je v řízení, které nařízení exekuce předchází, bezcenná, přímo vyplývá z úpravy exekučního řízení (a v praxi soudů nečiní tato otázka, jež by měla být podrobena dovolacímu přezkumu, potíže). Podle ustanovení , věty první, totiž soud nařídí exekuci, jestliže jsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro její nařízení (tj. existence vykonatelného podkladového rozhodnutí /exekučního titulu/ přiznávajícího právo, jež není prekludováno, a věcná legitimace účastníků). Protože způsob provedení exekuce stanoví až po nařízení exekuce exekuční příkaz (srov. , větu druhou, a ), podle kterého se exekuce po právní moci usnesení o jejím nařízení provede ( ), je evidentní, že aplikace ustanovení je pojmově vyloučena (význam námitky zřejmé nevhodnosti způsobu provedení exekuce se tím odsouvá do řízení o zastavení výkonu rozhodnutí, viz ).

Právo k majetku, který nepřipouští exekuci, lze pak uplatnit jen způsobem předvídaným ustanovením (ve spojení s ).

Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení , Nejvyšší soud je bez jednání ( , věta první, ) odmítl ( , věta první, ).

O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení , věty první, a (oprávněné, která by měla právo na jejich náhradu, v tomto stadiu řízení náklady nevznikly).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. října 2003

JUDr. Pavel Krbek, v. r.

předseda senátu