Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 145/2021-12

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Milenou Heřmanovou ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČO

; sídlem adresa žalobkyně

; zastoupený advokátem: Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

; bytem adresa žalovaného

o zaplacení částky 5 312 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5 312 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 312 Kč od 10. 10. 2019 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5 312 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 312 Kč od 10. 10. 2019 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.</b>

Žalobce se podanou žalobou po žalovaném domáhal zaplacení částky 5 312 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba, IČO

se žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřeli dne 9. 9. 2020 smlouvu

o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobce žalovanému poskytl částku 4 000 Kč

a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 1 312 Kč, nejpozději do 9. 10. 2020 Vedle jistiny dluhu a poplatku se žalobce s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhal zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 5 312 Kč. Žalovaný neuhradil požadovanou částku řádně a včas, když neuhradil ničeho. Dlužná částka činila 5 312 Kč. Předmětná pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne

16. 11. 2020 postoupena na žalobce. Žalobce vyzval žalovaného předžalobní výzvou, avšak bezvýsledně.

Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , , (dále jen „ ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba, IČO se žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřeli dne 9. 9. 2020 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobce žalovanému poskytl částku 4 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 1 312 Kč, nejpozději do 9. 10. 2020 Vedle jistiny dluhu

a poplatku se žalobce s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhal zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 5 312 Kč. Žalovaný neuhradil požadovanou částku řádně a včas, když neuhradil ničeho. Dlužná částka činila 5 312 Kč. Předmětná pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2020 postoupena na žalobce. Žalobce vyzval žalovaného předžalobní výzvou, avšak bezvýsledně.

Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle , , (dále jen „o. z.”) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobcem a žalovaným (žalobce coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o zápůjčce podle § 2390 o. z. Žalovanému byla poskytnuta zápůjčka ve výši 4 000 Kč, kterou měl vrátit do

9. 10. 2020. Jelikož žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem.

Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. o. z.), národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva).

Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a následující o. z., která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady číslo ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 o. z. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 o. z. Mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné písm. e)). Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 o. z., ale i směrnici Rady číslo s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti.

Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažených ve smlouvě o zápůjčce podle § 2390 o. z.

Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy, jednak úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 o. z.) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ).

Mezi ujednání týkající se placení odškodného spotřebitelem, který neplní svůj závazek, se řadí smluvní úrok z prodlení, jednorázová smluvní pokuta, smluvní pokuta vyjádřená v závislosti na délce porušování závazku a rovněž poplatky za upomínku.

Žalobce požaduje po žalovaném placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení o. z. ve spojení s  prováděcího , ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené, soud proto žalobě v této části vyhověl.

Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení žalobce, který žalovaného řádně před podáním žaloby vyzval k plnění podle , v řízení uspěl a vzniklo mu právo na náhradu nákladů řízení. Náklady vznikly žalobci jednak zaplacením soudního poplatku ve výši 400 Kč, jednak v souvislosti se zastoupením advokátem. Vzhledem k tomu, že ke dni 7. 5. 2013 byla Ústavním soudem ČR zrušena , vycházel soud při stanovení nákladů vzniklých zastoupením z ve znění od 1. 7. 2018 (dále jen označené vyhlášky). Jde o 3 úkony právní pomoci (převzetí věci, sepis žaloby, kvalifikovaná předžalobní výzva, , d/ označené vyhlášky), po 200 Kč ( , b, c, označené vyhlášky), tj. 600 Kč, 3 x náhradu hotových výdajů 100 Kč ( ., odst. 5 písm. a/ označené vyhlášky), tj. 300 Kč + 21 % DPH. Celkem náklady činí 1 489 Kč, které je žalovaný povinen žalobci zaplatit k rukám jeho advokáta

( odst. l ).

Splatnost plnění uloženého žalovanému potom soud stanovil v obecné lhůtě dle věty první

.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání ( ).

Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho soudní výkon, resp. exekuci.