Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
16 C 88/2021-26
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Liborem Brokešem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 40 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 40 000 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně od 6. 2. 2021 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 778 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 40 000 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně od 6. 2. 2021 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 778 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podanou u Okresního soudu v Olomouci dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 40 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 25. 9. 2020 tuto částku odeslala na účet žalovaného č. bankovní účet, přičemž se jednalo o omylnou platbu, kdy žalobkyně si žádné plnění u žalovaného neobjednala a nemá s ním ani žádný obchodní vztah, na základě kterého by měla povinnost plnit. Poté, co žalobkyně neoprávněnou platbu zjistila, vyzvala žalovaného k vrácení platby, na což však žalovaný nereagoval a platbu žalobkyni nevrátil. Žalobkyně následně prostřednictvím svého právního zástupce zaslala žalovanému předžalobní upomínku ze dne 21. 1. 2021, která se vrátila zpět jako nedoručená.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nerozporoval.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z předložených listinných důkazů, a to z výpisu z obchodního rejstříku, z výpisu z registru ekonomických subjektů, z potvrzení o provedení tuzemské odchozí platby a z předžalobní výzvy včetně podacího lístku a sledování zásilek soud učinil následující skutková zjištění a současně závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně dne 25. 9. 2020 odeslala ze svého účtu č. bankovní účet na účet žalovaného č. bankovní účet částku 40 000 Kč, aniž by si u žalovaného objednala jakékoli plnění nebo byla se žalovaným v obchodním vztahu, na základě kterého by měla povinnost plnit. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení platby, žalovaný však na její výzvu nereagoval. Následně žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce zaslala žalovanému předžalobní upomínku ze dne datum, která se vrátila jako nedoručená.
5. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
6. Podle ustanovení § 2993 věta první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
7. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
9. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Soud považuje za prokázané, že žalobkyně odeslala na účet žalovaného částku 40 000 Kč, ačkoli mezi účastníky neexistoval žádný právní vztah, na základě kterého by žalobkyni vznikla povinnost tuto částku žalovanému poskytnout. Plnění žalobkyně je plněním bez právního důvodu a žalovanému tudíž podle ustanovení § 2993 občanského zákoníku vznikla povinnost předmětnou částku žalobkyni vrátit, což však žalovaný ani po opakovaných výzvách ze strany žalobkyně neučinil. Soud proto shledal žalobu zcela důvodnou a zavázal žalovaného k úhradě částky 40 000 Kč včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení, který soud co do výše i počátku prodlení shledal neodporujícím zákonu a odpovídajícím skutkovým zjištěním soudu. Lhůta k plnění byla stanovena jakožto obecná třídenní pariční lhůta ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 778 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 600 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 40 000 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava – pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.