Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 211/2003

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Podle § 384a odst. 1 tr. ř. v trestní věci odsouzeného R. L., státního občana České republiky, s e u z n á v á na území České republiky rozsudek Zemského soudu v Kasselu, Spolková republika Německo, ze dne 4. 3. 2003, sp. zn. 8850 Js 39356/00 5 KLs.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Zemského soudu v Kasselu, Spolková republika Německo, ze dne 4. 3. 2003, sp. zn. 8850 Js 39356/00 5 KLs, který nabyl právní moci dne 4. 3. 2003, byl R. L. uznán vinným trestným činem řemeslného a protispolečenského způsobu převážení cizinců v sedmi případech podle § 92b odst. 1, § 92a odst. 1, § 92 odst. 1 č. 6 německého cizineckého zákona, § 53, § 51 německého trestního zákona, a byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání osmi let. Uvedené trestné činnosti se dopustil tím, že v době od 22. 3. 2000 do 15. 3. 2001 v sedmi případech jako člen velké převaděčské organizace se podílel na převezení nákladními auty z České republiky do Spolkové republiky Německo přes hraniční přechod B. S. a C. celkem 299 cizinců, především afghánské a čínské národnosti, přičemž on se staral o získání řidičů nákladních aut, která cizince převážela, volbu směrů cest a byl ve stálém kontaktu s řidiči nákladního auta přes mobilní telefon. Za každého afghánského příslušníka dostal 500,-USD, za čínského příslušníka 1000,-USD a celkově tak obdržel za převezené osoby odměnu ve výši 220.000,- USD, přičemž věděl, že převážené osoby nemají žádné povolení k pobytu na území Spolkové republiky Německo.

R. L. vyslovil v žádosti ze dne 11. 5. 2003 adresované Ministerstvu spravedlnosti České republiky zájem o předání k výkonu trestu uloženého mu výše citovaným rozsudkem do České republiky.

Hesenské ministerstvo spravedlnosti požádalo dopisem ze dne 15. 7. 2003, sp. zn. 9352 E-III/7 -231/03, adresovaným Ministerstvu spravedlnosti České republiky, o převzetí odsouzeného R. L. k dalšímu výkonu trestu do České republiky.

Podle protokolu sepsaného Okresním soudem v Kasselu dne 3. 6. 2003 odsouzený vyjádřil souhlas s předáním k výkonu trestu do České republiky.

Odsouzený R. L. podle potvrzení o stavu výkonu trestu Státního zastupitelství při Zemském soudu v Kasselu ze dne 15. 4. 2003 v současné době vykonává trest odnětí svobody v nápravném zařízení v K. I. s tím, že výkon trestu má být ukončen dne 4. 2. 2009.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky předložilo proto dne 11. 9. 2003 tuto věc Nejvyššímu soudu České republiky s návrhem, aby podle § 384a odst. 1 tr. ř. rozhodnutí cizozemského soudu uvedené ve výroku shora uznal na území České republiky.

Nejvyšší soud České republiky přezkoumal podaný návrh a shledal, že zákonné podmínky pro uznání předmětného rozsudku soudu Spolkové republiky Německo jsou v této věci splněny tak, jak jsou stanoveny v Úmluvě o předávání odsouzených osob, sjednané dne 21. 3. 1983 ve Štrasburku, uveřejněné pod č. 553/1992 Sb., kterou je Česká republika vázána a jejímž signatářem je i Spolková republika Německo.

R. L. je podle výpisu z centrální evidence obyvatel Ministerstva vnitra České republiky ze dne 25. 7. 2003 občanem České republiky, který vyjádřil svůj souhlas s předáním k výkonu zbytku uloženého trestu do České republiky. Z obsahu cizozemského rozhodnutí vyplývá, že byl odsouzen za čin, který je trestný i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a odst. 2 tr. zák. ) a zbytek trestu odnětí svobody, který je třeba ještě vykonat výrazně převyšuje dobu šesti měsíců.

Ze shora uvedených důvodů bylo rozhodnuto tak, že Nejvyšší soud k návrhu Ministerstva spravedlnosti uznal na území České republiky ve výroku uvedený rozsudek cizozemského soudu.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku není žádný opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 23. října 2003

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík