Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 243/2021
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 8 779,45 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 720,45 Kč, úrok z prodlení z částky 1 452,66 Kč ve výši 8,25 % ročně od 30. 11. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení z částky 1 500,74 Kč ve výši 8,25 % ročně od 30. 12. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení z částky 1 546,60 Kč ve výši 8,25 % ročně od 30. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí.
II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 4 059 Kč, s úrokem ve výši 0,1 % denně z částky 1 452,66 Kč od 30. 11. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 0,1 % denně z částky 1 500,74 Kč od 30. 12. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 0,1 % denně z částky 1 546,60 Kč od 30. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.
III. Na náhradě nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku ve výši 379 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 720,45 Kč, úrok z prodlení z částky 1 452,66 Kč ve výši 8,25 % ročně od 30. 11. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení z částky 1 500,74 Kč ve výši 8,25 % ročně od 30. 12. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení z částky 1 546,60 Kč ve výši 8,25 % ročně od 30. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí. II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 4 059 Kč, s úrokem ve výši 0,1 % denně z částky 1 452,66 Kč od 30. 11. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 0,1 % denně z částky 1 500,74 Kč od 30. 12. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 0,1 % denně z částky 1 546,60 Kč od 30. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá. III. Na náhradě nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku ve výši 379 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně podala soudu dne 28. 2. 2021 žalobu, jíž se domáhala uložení žalovanému povinnosti k úhradě částky 8 779,45 Kč s následujícími skutkovými tvrzeními. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 29. 10. 2020 online Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. anonymizováno, na základě které si žalovaný zapůjčil od žalobce částku ve výši 4 500 Kč. Spotřebitelský úvěr byl žalovanému převeden na účet žalovaného č. bankovní účet, variabilní symbol dne 29. 10. 2020. Dle smlouvy o spotřebitelském úvěru byl úvěr poskytnut jako bezúčelový a smluvní strany si dohodly smluvní úrok ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny. Žalovaný se zavázal uhradit tento úvěr třemi splátkami nejpozději do 29. 1. 2021 v celkové výši 8 559 Kč. První splátka ve výši 2 852,16 Kč byla splatná dne 29. 11. 2020 a skládala se z jistiny ve výši 1 452,66 Kč, poplatku za správu ve výši 1 260 Kč, smluvního úroku ve výši 0,1% denně z dlužné části jistiny ve výši 139,50 Kč. Druhá splátka ve výši 2 852,16 Kč byla splatná dne 29. 12. 2020 a skládala se z jistiny ve výši 1 500,74 Kč, poplatku za správu ve výši 1 260 Kč, smluvního úroku ve výši 0,1% denně z dlužné části jistiny ve výši 91,42 Kč. Třetí splátka ve výši 2 854,54 Kč byla splatná dne 29. 1. 2021 a skládala se z jistiny ve výši 1 546,60 Kč, poplatku za správu ve výši 1 260 Kč, smluvního úroku ve výši 0,1% denně z dlužné části jistiny ve výši 47,94 Kč. Žalovanému byl spotřebitelský úvěr poskytnut na základě jeho vlastní podepsané žádosti, když před sepsáním spotřebitelské smlouvy a poskytnutím úvěru byl řádně a podrobně seznámen s podmínkami smlouvy s výší úrokové sazby, poplatku za poskytnutí a správu úvěru, RPSN, případných poplatků a sankcí pro případ prodlení, s možností odstoupení od smlouvy, apod. Seznámení s těmito informacemi, které předpokládá zákon, stvrdil žalovaný svým podpisem na on-line Formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a příloze číslo Výpočet RPSN. Žalobkyně také řádně posuzovala schopnost žalovanému poskytnutý spotřebitelský úvěr řádně splatit. Tedy žalovanému bylo při podpisu spotřebitelské smlouvy známo z předložených listin, že uhradí celkovou částku 8 559 Kč, kdy součástí každé splátky je poplatek za poskytnutí a správu úvěru ve výši 1 260 Kč (celkem 3 780 Kč), smluvní úrok 0,1 % denně z dlužné částky. Dále žalovaný byl seznámen s on-line Všeobecnými obchodními podmínkami, což stvrdil svým elektronickým podpisem, z kterých vyplývá povinnost dlužníka, v případě prodlení uhradit žalobkyni jako věřiteli smluvní pokutu 0,1% denně z částky ohledně které je dlužník v prodlení (čl. VI. bod 30 VOP). Výše poplatku za poskytnutí a správu úvěru odráží náklady žalobkyně spojené s poskytnutím spotřebitelského úvěru a obsahuje poměrnou část mzdových a provozních nákladů. Dle žalobkyně sjednaný úrok je úrok u rizikových nebankovních úvěrů běžný a není dle judikatury Nejvyššího soudu ČR nijak nepřiměřený. Průběh uzavření smlouvy byl následujcí: Na základě žádosti o půjčku, kterou dlužník zaslal prostřednictvím internetových stránek webová adresa byl kontaktován klientským pracovníkem. Po přihlášení do klientského portálu společnosti vyplnil dlužník formulář s osobními údaji a požadované dokumenty nahrál do svého osobního profilu v klientském portálu. Dlužník poskytl tyto doklady totožnosti: číslo obč. průkazu a číslo řidič. oprávnění. Občanský průkaz byl zkontrolován v databázi neplatných dokladů, který nebyl k datu uzavření smlouvy veden jako neplatný. Dále nahrál požadované dokumenty k posouzení úvěruschopnosti. Byl proveden kontrolní telefonický hovor, kdy jsou společně s dlužníkem kontrolovány všechny údaje. Do karty klienta byly doplněny další sdělené údaje, a to klientským pracovníkem. Byla posouzena úvěruschopnost dlužníka. Po posouzení úvěruschopnosti došlo k vytvoření návrhu smlouvy a byly sděleny nutné předsmluvní informace dle § 95 zákona č. 257/2016 Sb. Tyto informace byly poskytnuty v písemné podobě a dokumenty jsou nedílnou součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru. Byla poskytnuta dostatečně dlouhá doba na přečtení všech smluvních dokumentů. Byla poskytnuta informace, že pokud nebude dlužník souhlasit s návrhem smlouvy, bude tento návrh na žádost zrušen a půjčka nebude poskytnuta. Žalovaný s návrhem smlouvy souhlasil, přičemž v klientském portálu elektronicky podepsal smluvní dokumenty, z bankovního účtu, který uvedl ve svém klientském portálu, zaslal ověřovací poplatek ve výši 1 Kč, kdy tento poplatek slouží k ověření majitele bankovního účtu a byl zaslán dobrovolně. Smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena písemně, smluvní dokumenty jsou klientovi trvale k dispozici na klientském portálu. Smluvní dokumenty je také možné stáhnout ve formátu pdf a uložit na trvalém nosiči dat. Úvěruschopnost byla dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. posouzena na základě nezbytných, spolehlivých a přiměřených informací poskytnutých žalovaným. Doloženy byly listin y dokládající příjmy klienta, jimiž jsou výpisy z účtu za měsíce červenec, srpen, září 2020, pracovní smlouva na dobu neurčitou. Výše průměrného čistého měsíčního výdělku činila ke dni uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru 35 000 Kč. Dále byly doloženy podklady k zjištění výdajů klienta, vyživované osoby 3 440 Kč, měsíční výdaje na bydlení 10 000 Kč, měsíční výdaje na splátky příjmení jméno 2 000 Kč, výživné 6 000 Kč, ostatní měsíční výdaje 3 860 Kč. Výše průměrných měsíčních výdajů činila ke dni uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru 25 300 Kč. Při posuzování úvěruschopnosti bylo zohledněno a ověřeno pracovní poměr na dobu neurčitou, průměrná výše měsíčního příjmu, výše měsíčních výdajů, vyživovací povinnost, předešlá platební morálka. K datu uzavření smlouvy o úvěru nebyl nalezen žádný záznam v Centrální evidenci exekucí a nebylo vedeno exekuční řízení. Toto tvrzení je doloženo výpisem z Centrální evidence exekucí ze dne 27. 10. 2020, k datu uzavření smlouvy o úvěru nebyl nalezen záznam v Insolvenčním rejstříku a dlužník nebyl v insolvenci. Toto tvrzení je doloženo výpisem z ISIR ze dne 29. 1. 2021. Z výše uvedených skutečností byla stanovena výše možného úvěru a výše pravidelné měsíční splátky tak, aby byly dostatečné finanční prostředky po úhradě pravidelné splátky minimálně na náklady spojené se základními životními potřebami a dalšími osobními potřebami. Při určování výše měsíční splátky byl dále zohledňován zůstatek volných finančních prostředků tak, aby po úhradě pravidelné splátky byly k dispozici další peníze pro osobní potřebu, klient se neocitl bez prostředků, nebyl ohrožen předlužením v případě nečekaných výdajů. Při posuzování úvěruschopnosti nevznikly žádné důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaný nedodržel smluvní podmínky a nehradil splátky dle určeného splátkového kalendáře. K úhradě dlužné splátky byl vyzýván opakovaně, a to telefonicky, pomocí SMS zpráv, e-maily a zasláním písemné upomínky v listinné podobě, 1. upomínka byla zaslána dne 14. 12. 2020 na adresu adresa žalovaného, 2. upomínka byla zaslána dne 30. 12. 2020 na adresu adresa žalovaného. Žalovaný na výzvy k platbě nereagoval. Byla zaslána poslední výzva k platbě, a to e-mailem na adresu email. Žalobkyně vyzvala žalovaného první písemnou upomínkou ze dne 14. 12. 2020, aby uhradil svůj dluh, který k tomuto datu činil částku 2 941,41 Kč a následně druhou písemnou upomínkou ze dne 28. 12. 2020, aby uhradil svůj dluh, který k tomuto datu činil částku 4 289,21 Kč. Žalobkyně touto žalobou požaduje úhradu dlužné částky 8 559 Kč. Dále požaduje z důvodu prodlení zákonný úrok z prodlení z částky za jednotlivé splátky a smluvní úrok ve výši 0,1% denně dle splatnosti jednotlivých splátek do zaplacení. Žalobkyně a žalovaný si v on-line Smlouvě o spotřebitelském úvěru č. anonymizováno ze dne 29.10.2020 dále domluvili smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení z částky z neuhrazené jistiny. Žalovaný byl seznámen s on-line Všeobecnými obchodními podmínkami, což stvrdil svým podpisem, z kterých vyplývá povinnost v případě prodlení uhradit smluvní pokutu 0,1% denně z částky ohledně které je dlužník v prodlení (čl. VI. bod 30 VOP). Na jistině nebylo hrazeno ničeho a od 30. 11. 2020 do dne 17. 2. 2021, dluží žalovaný žalobkyni na smluvní pokutě částku ve výši 220,45 Kč, i když byl žalobcem opakovaně vyzýván k úhradě smluvní pokuty (první a druhá upomínka).
2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. Nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.
3. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalované bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.
4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 21 Cdo 1695/2005 . Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu. Ustanovení § 118a , odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. směřuje na případy, kdy v důsledku jiného právního posouzení věci soudem může účastník reagovat a doložit důkazy či tvrzení, která v souladu s právním hodnocením soudu mohou přivodit jeho úspěch ve věci. V souzené věci tomu tak není.
5. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:
6. Na základě žádosti žalovaného uzavřeli žalovaný a žalobkyně dne 29. 10. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. anonymizováno, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout bezúčelový úvěr ve výši 4 500 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 3 měsíčních splátkách ve výši 2 852,16 Kč, 2 852,16 Kč a 2854,54 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 0,1 % denně, RPSN činila 5 640,03 %. V žádosti o poskytnutí úvěru žalovaný uvedl, že je zaměstnán u anonymizována tři slova obec, jeho celkový čistý měsíční příjem činí 35 000 Kč, nejvyšší dosažené vzdělání je střední bez maturity, bydlí v pronajatém bytě, povinné výdaje činí 18 000 Kč měsíčně, ostatní měsíční výdaje činí 7 300 Kč, je rozvedený, má vyživovací povinnost ke třem osobám. Součástí smlouvy byly rovněž všeobecné obchodní podmínky, v části VI. obchodních podmínek bylo sjednáno, že pro případ, že úvěr či jeho část nebude splacen včas, je věřitel oprávněn po klientovi požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení. /smlouva o úvěru na číslo číslo spisu, přílohy smlouvy na čl. 12-15, žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru na čl. 15, 2. strana, formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru na čl. 16 – 17 spisu, protokol o podpisu smluvních dokumentů na čl. 19, 2. strana, změny smluvní dokumentace na čl. 24, číslo spisu/
7. Žalobkyně poskytla žalovanému dne 29. 10. 2020 částku 4 500 Kč na jeho účet č. bankovní účet, z něhož jí předtím žalovaný zaslal 1 Kč /výpis z internetového bankovnictví na čl. 11 verte, výdajový pokladní doklad na čl. 12 verte spisu/
8. Žalobkyně disponuje kopiemi číslo obč. průkazu vydaného dne 31. 8. 2020 na jméno žalovaného a číslo řidič. oprávnění vydaného dne 20. 8. 2018 na jméno žalovaného. /kopie průkazů na čl. 21-22 spisu/
9. Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. bankovní účet vedeného u jméno příjmení bank za měsíc červenec 2020 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek činil 204,94 Kč, konečný zůstatek činil 291,54 Kč, obrat činil 43 285 Kč, v měsíci srpnu 2020 činil počáteční zůstatek 291,54 Kč, konečný zůstatek činil 234,84 Kč, obrat činil 25 697 Kč, v měsíci září 2020 počáteční zůstatek činil 234,84 Kč, konečný zůstatek činil 181,11 Kč, obrat činil 50 829 Kč /výpisy z účtů na čl. 23 – 26 spisu/
10. Z pracovní smlouvy bylo zjištěno, že žalovaný je od 1. 6. 2018 zaměstnaný u anonymizována tři slova obec jako řidič autobusu, má smlouvu na dobu neurčitou. /pracovní smlouva na čl. 28 – 29 spisu/
11. Z výpisu z běžného účtu č. bankovní účet vedeného na jméno žalovaného u právnická osoba bylo zjištěno, že v měsíci září 2020 počáteční zůstatek činil 0,14 Kč, konečný zůstatek činil 1,04 Kč, připsáno na účet bylo 50 392 Kč, odepsáno 50 391,10 Kč /výpis na čl. 29 – 30 spisu/
12. Ke dni 27. 10. 2020 žalovaný nebyl evidován v centrální evidenci exekucí ani v insolvenční rejstříku. /lustrace na čl. 31 spisu/
13. Žalovaný byl dvakrát vyzván k uhrazení dlužné částky, a to 1. výzvou ze dne 14. 12. 2020 a 2. výzvou ze dne 28. 12. 2020 /dopis na čl. 17 verte a čl. 18 spisu, podací archy na čl. 18-19 spisu/
14. Žalovanému byla zaslána na emailovou adresu email výzva k uhrazení dluhu. /výzva na čl. 32 spisu/
15. Žalovanému byla adresována výzva právního zástupce žalobkyně ze dne 17. 2. 2021 k úhradě dluhu. /předžalobní upomínka, podací arch na čl. 33-34 spisu/
16. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
17. Na základě žádosti žalovaného uzavřeli žalovaný a žalobkyně dne 29. 10. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. anonymizováno, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout bezúčelový úvěr ve výši 4 500 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 3 měsíčních splátkách ve výši 2 852,16 Kč, 2 852,16 Kč a 2854,54 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 0,1 % denně, RPSN činila 5 640,03 %. V žádosti o poskytnutí úvěru žalovaný uvedl, že je zaměstnán u anonymizována tři slova obec, jeho celkový čistý měsíční příjem činí 35 000 Kč, nejvyšší dosažené vzdělání je střední bez maturity, bydlí v pronajatém bytě, povinné výdaje činí 18 000 Kč měsíčně, ostatní měsíční výdaje činí 7 300 Kč, je rozvedený, má vyživovací povinnost ke třem osobám. Žalobkyně poskytla žalovanému dne 29. 10. 2020 částku 4 500 Kč na jeho účet č. bankovní účet, z něhož jí předtím žalovaný zaslal 1 Kč. V rámci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného bylo z výpisu z běžného účtu žalovaného č. bankovní účet vedeného u jméno příjmení bank za měsíc červenec 2020 zjištěno, že počáteční zůstatek činil 204,94 Kč, konečný zůstatek činil 291,54 Kč, obrat činil 43 285 Kč, v měsíci srpnu 2020 činil počáteční zůstatek 291,54 Kč, konečný zůstatek činil 234,84 Kč, obrat činil 25 697 Kč, v měsíci září 2020 počáteční zůstatek činil 234,84 Kč, konečný zůstatek činil 181,11 Kč, obrat činil 50 829 Kč. Žalovaný je od 1. 6. 2018 zaměstnaný u anonymizována tři slova obec jako řidič autobusu, smlouva na dobu neurčitou. Z výpisu z běžného účtu č. bankovní účet vedeného na jméno žalovaného u právnická osoba bylo zjištěno, že v měsíci září 2020 počáteční zůstatek činil 0,14 Kč, konečný zůstatek činil 1,04 Kč, připsáno na účet bylo 50 392 Kč, odepsáno 50 391,10 Kč. Ke dni 27. 10. 2020 žalovaný nebyl evidován v centrální evidenci exekucí ani v insolvenčním rejstříku. Žalovaný byl dvakrát vyzván k uhrazení dlužné částky, a to 1. výzvou ze dne 14. 12. 2020 a 2. výzvou ze dne 28. 12. 2020. Žalovanému byla dále zaslána na emailovou adresu email výzva k uhrazení dluhu. Žalovanému byla adresována výzva právního zástupce žalobkyně ze dne 17. 2. 2021 k úhradě dluhu.
18. Shora uvedené bylo zjištěno z listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaná žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporovala, žádné důkazy nepředložila.
19. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon č. 257/2016 Sb. “).
20. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.
21. Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.
22. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
23. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 věty prvé o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
24. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
25. Soudem bylo vzato za prokázané, že 29. 10. 2020 byla uzavřena smlouva, jejímž předmětem byla povinnost předat finanční prostředky oproti povinnosti tyto prostředky uhradit sjednanými úplatami. Smlouva byla označena jako„ smlouva o spotřebitelském úvěru“. Soud konstatuje, že teorie procesního práva zastává v souladu s § 79 o. s. ř. o. s. ř. zcela jednoznačný závěr o tom, že právní charakteristiku skutků, tzv.„ právní důvod žaloby“, není žalobce povinen v návrhu uvádět. Vylíčení rozhodných skutečností jako jedna z podstatných náležitostí žaloby slouží k vymezení předmětu řízení po stránce skutkové, nikoliv právní. Právní posouzení věci a aplikace příslušných předpisů na žalobcem vymezený skutek, jehož existenci je však povinen prokázat soudu navrženými, označenými, důkazy, je věcí samotného nalézacího soudu. Soud tak není vázán právním hodnocením uváděným stranami sporu. Nadto soud jednání posuzuje dle jeho obsahu, nikoliv dle jeho označení (§ 555 o. z.).
26. Soud konstatuje, že v případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc„ zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.
27. V projednávané věci bylo zjištěno, že právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalovanému bude poskytnuta finanční částka, tedy„ zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaný poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátce, přičemž takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí půjčky. V dané věci lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o zápůjčce. Žalovanému byly finanční prostředky poskytnuty v časové návaznosti na uzavření smlouvy, smlouva o zápůjčce může být sjednána jako úplatná, předmětem smluvního vztahu nebyl závazek rezervovat finanční prostředky po celou dobu trvání smlouvy.
28. Dále bylo v řízení prokázáno, že uvedenou smlouvou, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 4 500 Kč, se žalovaný zavázal uhradit nadále i částku 4 059 Kč sestávající z částky úroku ve výši celkem 279 Kč a poplatku za administrativní činnost ve výši celkem 3 780 Kč (3x 1 260 Kč) Kč. Lze tak konstatovat, že strany smlouvy sjednaly úrok ve výši nikoliv pouze 279 Kč, ale i 3 780 Kč, celkem tak hotovostní úrok ve výši 4 059 Kč při poskytnutí částky 4 500 Kč. K tomu, které platby jsou úrokem, soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014 vydaný ve věci sp. zn. 33 Cdo 1401/2014 , Občanský zákoník s komentářem, Praha 2009, str. 1856. Co se týká výše sjednaného úroku, tak Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí vydaném ve věci sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 uvedl, že při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné, přičemž nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok 4 059 Kč za poskytnutí jistiny 4 500 Kč, byl sjednán úrok daný procentuální sazbou. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný úrok byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat takto stanovenou úrokovou míru. K tomuto je namístě odkázat i na údaj o RPSN, který je uveden ve výši 5 640,03 %. Ujednání o úrocích tedy soud shledal neplatným dle ustanovení § 580 o. z. Pro úplnost soud podotýká, že shora uvedené části právního jednání lze oddělit od ostatního obsahu.
29. Žalobkyně se domáhala úhrady částky 8 559 Kč sestávající z jistiny ve výši 4 500 Kč a poplatku (úroku) ve výši 4 059 Kč, dále úroku ve výši 0,1 % denně z částky 1 452,66 Kč od 30. 11. 2020 do zaplacení, úroku ve výši 0,1 % denně z částky 1 500,74 Kč od 30. 12. 2020 do zaplacení a úroku ve výši 0,1 % denně z částky 1 546,60 Kč od 30. 1. 2021 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 220,45 K4 (viz níže) a dále úroku z prodlení (viz níže). Žalovaný neuhradil ničeho. Za situace, kdy úrok a poplatky byly shledány neplatně sjednanými, žalovaný je povinen uhradit žalobkyni jistinu ve výši 4 500 Kč. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta.
30. Protože je žalovaný v prodlení s peněžitým plněním, soud přiznal žalobkyni též nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , a to ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých splátek do zaplacení.
31. Požadovaná smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny dle uzavřené smlouvy o úvěru (za období od 30. 11. 2020 do 17. 2. 2021 kapitalizována částkou 220,45 Kč) pak nepřesahuje hranici stanovenou v § 122 odst. 2, odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud proto žalobkyni vyhověl i v tomto nároku.
32. Lhůtu k plnění soud určil podle §160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly určení plnění ve splátkách či v delší lhůtě.
33. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně byla ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu obou stran převážně úspěšnou. Žalobkyně se domáhala úhrady celkové částky 8 779,45 Kč, úspěšnou byla pro částku 4 720,45 Kč 8 779,45 = 100 %, 4 720,45 = 53,76 %. Poměr úspěchu a neúspěchu tak činí 100 % - 53,76 % = 46,24 %; 53,76 % - 46,24 % = 7,52 % poměru úspěchu na straně žalobkyně. Nekrácená částka nákladů řízení činí 5 050 Kč a odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 400 Kč a dále nákladům vynaloženým na právní zastoupení. Tyto sestávají z odměny za právní zastoupení ve výši 1 500 Kč za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žalobního návrhu) a ve výši 750 Kč za jeden úkon právní služby (sepis předžalobní upomínky) a z náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 7 , 8, § 11 , odst. 1, písm. a), d). § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně tam má nárok na náhradu nákladů ve výši 379 Kč (7,5 % z 5 050 Kč). Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 , odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ) v zákonné pariční lhůtě (§ 160 , odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.