Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
13 C 47/2021
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Štindlem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
zaplacení 26 488,27 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 488,27 Kč s úrokem v částce 987,60 Kč, s úrokem z prodlení v částce 8,60 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 24,70 % ročně z částky 23 539,77 Kč od 24.11.2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 512 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 488,27 Kč s úrokem v částce 987,60 Kč, s úrokem z prodlení v částce 8,60 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 24,70 % ročně z částky 23 539,77 Kč od 24.11.2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 512 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce.</b>
Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím spočívajícím v úroku z úvěru a úroku z prodlení. Tvrdila, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 29.8.2019 smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu č. bankovní účet, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr do sjednaného limitu ve výši 20 000 Kč (kontokorent). Žalovaný se zavázal splatit úvěr a poplatky nejpozději do jednoho roku od prvního čerpání. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním svého závazku a na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek. Banka vyzvala žalovaného k úhradě dluhu upomínkou ze dne 3.3.2020, ve které prohlásila kontokorent za splatnýa celou vyčerpanou část včetně příslušenství převedla na splátky, datum první splátky byl dne 31.3.2020. Žalovaný ani poté na svůj dluh ničeho neuhradil a dne 12.6.2020 dlužnou pohledávku žalobkyně převedla na evidenční účet pro splácení pohledávky. Celková pohledávka je tvořena jistinou ve výši 23 539,77 Kč a příslušenstvím v podobě kapitalizovaného úroku ve výši 987,60 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 8,60 Kč a úroku z prodlení ve výši 24,70 % ročně z částky 23 539,77 Kč od 24.11.2020 do zaplacení. Žalovaný ze shora uvedeného závazku nezaplatil žalobkyni ničeho.
Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
Jelikož ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 o.s.ř. , vyzval soud účastníky podle ustanovení § 115a o.s.ř. , aby ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení této výzvy předali soudu písemné vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyslovila souhlas, žalovaný se nevyjádřil a soud má tedy za to, že jeho souhlas byl dán.
Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: Účastníci uzavřeli dne 29.8.2019 smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu č. bankovní účet, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr do sjednaného limitu ve výši 20 000 Kč (kontokorent). Žalovaný se zavázal splatit úvěr a poplatky nejpozději do jednoho roku od prvního čerpání. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním svého závazku a na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek. Banka vyzvala žalovaného k úhradě dluhu upomínkou ze dne 3.3.2020, ve které prohlásila kontokorent za splatnýa celou vyčerpanou část včetně příslušenství převedla na splátky, datum první splátky byl dne 31.3.2020. Žalovaný ani poté na svůj dluh ničeho neuhradil a dne 12.6.2020 dlužnou pohledávku žalobkyně převedla na evidenční účet pro splácení pohledávky. Celková pohledávka je tvořena jistinou ve výši 23 539,77 Kč a příslušenstvím v podobě kapitalizovaného úroku ve výši 987,60 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 8,60 Kč a úroku z prodlení ve výši 24,70 % ročně z částky 23 539,77 Kč od 24.11.2020 do zaplacení. Žalovaný ze shora uvedeného závazku nezaplatil žalobkyni ničeho, a to ani přes výzvu žalobkyně ze dne 30.11.2020.
Podle § 2395 a § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , účinný od 1. 1. 2014, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Soud zhodnotil všechny důkazy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti (§ 132 o.s.ř. ). Poté dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru tak, jak má na mysli občanský zákoník . Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky, které žalovaný čerpal. Podpisem smlouvy se žalovaný zavázal úvěr zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách. Smlouva však nebyla ze strany žalovaného dodržena, neboť úvěr řádně nesplácel. V důsledku tohoto jednání žalovaného došlo k jeho prodlení a žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky. Žalovaný ničeho nezaplatil. S ohledem na výše uvedené má soud za prokázané, že nárok žalobkyně je oprávněný. Žalobě tedy plně vyhověl a přiznal žalobkyni i nárok na příslušenství tak jak je uvedeno ve výroku I.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 512 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 060 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 776,07 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč Náklady právního zastoupení byly stanoveny podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění, neboť řízení bylo zahájeno po nabytí účinnosti novely č. 120/2014 Sb. vyhlášky č. 177/1996 Sb. návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech - viz např. řízení čj.: EPR 55667/2017, EPR 57282/2017, EPR 40906/2018 .
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).