Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
1CAB57B482BE1C6EC1257A4E0065F9DF.html
HTML · 14.22 KB
No categories available
30 Cdo 2129/2002
U S N E S E N Í
I. Dovolání se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
Krajský soud v Ústí n. Labem – pobočka v Liberci rozsudkem v záhlaví označeným k odvolání žalovaného rozsudek Okresního soudu v České Lípě ze dne
1. listopadu 2001, č.j. 11 P 283/90 -116, jímž bylo rozhodnuto o výživném žalovaného vůči žalobci způsobem ve výroku podrobně uvedeným, potvrdil s tím, že nedoplatek
na výživném za dobu od 1.8.1996 do 31.8.2002 činí 5.697,91 Euro a žalovaný je povinen jej splácet ve splátkách 400 Euro spolu s běžným výživným počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku pod ztrátou výhody splátek, a že výživné
od 1.9.2002 činí 104,16 Euro, a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Žalovaný v podaném dovolání vyjadřuje nesouhlas se zvýšením výživného.
Nejvyšší soud České republiky, který jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř. o. s. ř. ) věc projednal bez jednání (§ 243a odst. 1 , věta první, o. s. ř. o. s. ř. ) a dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Přípustnost dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu upravuje o. s. ř. o. s. ř. v ustanoveních § 237 , § 238 , § 238a a § 239 o. s. ř. o. s. ř.
Podle § 237 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, a/ jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, b/ jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil, c/ jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b)
a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; podle odst. 2 písm. b) dovolání podle odst. 1 není přípustné
ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení.
Podle § 238 o. s. ř. o. s. ř. dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto a/ o žalobě na obnovu řízení, b/ o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí (§ 235h odst. 1 věta druhá); ustanovení § 237 platí obdobně.
Podle § 238a o. s. ř. o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto a/ ve věci konkursu a vyrovnání, b/ o žalobě pro zmatečnost, c/ o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, d/ ve věci zastavení výkonu rozhodnutí, e/ ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí, f/ o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí,
g/ o povinnostech vydražitele uvedeného v § 336m odst. 2 (§ 226n) a v § 338za odst. 2; ustanovení § 237 odst. 1 a 3 platí obdobně.
Podle § 239 o. s. ř. o. s. ř. dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo a/ rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží, b/ v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle
§ 107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§ 107a), o přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) a o záměně účastníka (§ 92 odst. 2), rovněž proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo a/ potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle § 104 odst. 1, b/ potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto v týchž případech, jež jsou uvedeny v odst. 1 písm.b), a též proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby); to neplatí, jestliže byl odmítnut návrh na předběžné opatření (§ 75a).
Dovolání v této věci směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen. Z hlediska přípustnosti dovolání podle citovaných ustanovení o.s.ř. tak přichází v úvahu pouze § 237 odst. 1 o.s.ř. To se však nevztahuje na rozsudky ve věcech upravených v zákoně o rodině, s výjimkou rozsudků o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu,
o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení (§ 237 odst. 2 písm. b/ o.s.ř. ).
Se zřetelem k této zákonné úpravě přípustnosti dovolání proti rozsudku odvolacího soudu ve věcech upravených zákonem o rodině, mezi něž patří i rozsudky upravující výživné mezi rodiči a dětmi (§ 85 a násl. zákona o rodině), aniž aby posuzovaná věc byla výjimkou ve smyslu § 237 odst. 2 písm. b/ o.s.ř. , nelze učinit jiný závěr, než že pro povahu věci, v níž odvolací soud rozhodoval, není dovolání ve smyslu § 237 o.s.ř. přípustné.
Protože dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž z vyložených důvodů dovolání není přípustné, dovolacímu soudu nezbylo, než je odmítnout, aniž by se mohl zabývat jeho důvodností (§ 243b odst. 5, 6 část věty
za středníkem, § 218 písm. c/ o.s.ř. ). Z téhož důvodu nebylo ani třeba odstranit nedostatek povinného zastoupení dovolatele (§ 241b odst. 2 o.s.ř. ).
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 , věta první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 o.s.ř. , neboť dovolatel s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalobci v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly (§ 146 odst. 3 , § 243c odst. 1 o.s.ř. ).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle o. s. ř. o. s. ř.
V Brně dne 21. října 2003
JUDr. Karel Podolka, v. r.
předseda senátu