Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2022/2003

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou, podanou u Městského soudu v Brně dne 7.5.1999, se domáhali žalobci vydání rozsudku, kterým se určuje, že žalobci jsou výlučnými spoluvlastníky nemovitostí blíže popsanými v žalobě.

Městský soud v Brně jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 8.3.2000, č.j. -28, žalobu zamítl. Vzal za prokázáno, že žalovaný je vlastníkem předmětných nemovitostí a žalobci jsou právními nástupci původních vlastníků, jsou tedy aktivně legitimováni k podání žaloby na určení. Dovodil, že v daném případě soud může rozhodovat o vlastnictví původních vlastníků ke dni jejich smrti, neboť žaloba se neopírá o , který vytvářel speciální posloupnost právních nástupců. Dospěl k závěru, že u předmětných konfiskačních výměrů nebyla shledána žádná z vad, která by vedla k jejich nicotnosti a tedy neexistenci těchto správních aktů. Uzavřel, že správnost předmětných správních aktů nelze žádným legálním způsobem přezkoumat a soud z nich musí jako z platných a závazných právních aktů ve smyslu vycházet.

K odvolání žalobců Krajský soud v Brně jako soud odvolací výše uvedeným rozsudkem rozsudek soudu prvního stupně v odstavci I. potvrdil a současně v odstavci III. návrh na připuštění dovolání zamítl. Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne 28.3.2003.

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dne 27.5.2003 dovolání, jehož přípustnost dovozovali z ustanovení Podle dovolatelů otázka po právní stránce zásadního významu, tj. zda je soud povinen se zabývat správním aktem, pokud tento správní akt byl vydán v rozporu s hmotným právem, je řešena jednotlivými soudy rozdílně a odvolací soud vyřešil tuto právní otázku v rozporu s hmotným právem. Tvrdili, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívalo na nesprávném právním posouzení věci podle ustanovení Namítali, že vlastnictví k předmětným nemovitostem přešlo na stát bez jakéhokoliv právního důvodu. Poukazovali na skutečnost, že soud je povinen se zabývat rozporem mezi správním konfiskačním rozhodnutím a tehdy platnými právními předpisy. Konstatovali, že nebyly splněny zákonné podmínky pro přechod vlastnictví na stát a československý stát nemohl tedy vlastnictví získat. Dále tvrdili, že předmětné konfiskační výměry měly pouze deklaratorní charakter, tzn. deklarovaly pouze stav, který však neexistoval. Navrhli proto zrušení rozhodnutí soudů obou stupňů a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaný navrhl zamítnutí dovolání.

Řízení v této věci bylo zahájeno podáním žaloby dne 7.5.1999, tedy za účinnosti č. , ve znění účinném do novely provedené (to je do dne 31. 12. 2000). Rozhodnutí soudu prvního stupně ze dne 8.3.2000 tak bylo vydáno po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů.Vzhledem k ustanovení bodu 15. hlavy I. - přechodná ustanovení k části první - , proto i pro projednání věci a jejímu rozhodnutí odvolacím soudem přicházelo do úvahy rozhodování podle dosavadních právních předpisů. Rovněž z hlediska dovolacího řízení je nutno vycházet z ustanovení bodu 17. těchže přechodných ustanovení. Podle nich dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů.

Projednáním a rozhodnutím dovolání podle dosavadních právních předpisů ve smyslu části dvanácté, hlavy první, bodu 17. se rozumí zejména posuzování podmínek řízení, procesního nástupnictví formou singulární sukcese, zkoumání přípustnosti dovolání nebo vymezení náležitostí písemného vyhotovení rozhodnutí, jakož i posuzování včasnosti dovolání, včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání. Uvedený důsledek vychází z povahy ustanovení bodu 15. a 17. zmíněných přechodných ustanovení, neboť jde o předpis kogentní povahy, od nichž se soud nemůže odchýlit. Proto v tomto rozsudku jsou uváděna ustanovení ve znění před novelou provedenou (dále jen „“).

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Podle věty první může účastník podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout ( věta první ).

V. této věci bylo dovolání podáno po uplynutí shora uvedené zákonné lhůty jednoho měsíce od právní moci rozsudku odvolacího soudu. Dovolací soud proto podle za použití ustanovení musel opožděně podané dovolání odmítnout, aniž mohl přistoupit k meritornímu přezkoumání důvodů v dovolání uplatněných.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle za použití , a o.s..ř. Žalobci neměli v dovolacím řízení úspěch, vyjádření žalovaného k podanému dovolání však nebylo možno zohlednit jako úkon právní služby ve smyslu ustanovení až 3 vyhl.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 14. října 2003

JUDr. Josef Rakovský, v.r.

předseda senátu