Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 169/2021

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Ing. Dagmar Langovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 22 938,74 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 10 343,35 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 17. 2. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení 12 595,39 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 244,24 Kč od 17. 2. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 10 343,35 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 17. 2. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba o zaplacení 12 595,39 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 244,24 Kč od 17. 2. 2020 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 22 938,74 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. a II. tohoto rozsudku z titulu nesplaceného úvěru. Žalobkyně přijala žádost o poskytnutí úvěru podpisem žádosti v zastoupení oprávněného obchodníka, přičemž k nabytí účinnosti smlouvy došlo aktivací kreditní karty žalobkyní. Na základě čl. B smlouvy o úvěru č. SU4001587277 ze dne 26. 1. 2018 tak žalobkyně poskytla žalované úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce ve výši 20 000 Kč, který se žalovaná zavázala hradit v pravidelných měsíčních splátkách po 955 Kč. Žalovaná čerpala první částku ve výši 3 000 Kč výběrem z bankomatu dne 2. 10. 2018. Žalovaná následně prvních 9 splátek řádně hradila, poté ale splátky hradit řádně a včas přestala. Žalobkyně proto čerpání úvěru nejprve pozastavila a následně celý úvěr zesplatnila. Dluh žalované podle žalobkyně tvoří částku 23 742,68 Kč a sestává se z neuhrazené jistiny ve výši 16 823,45 Kč, dlužných splátek splatných do dne předčasné splatnosti včetně smluvní pokuty a účelně vynaložených nákladů ve výši 6 719,23 Kč a sankčních plateb účtovaných při předčasné splatnosti úvěru ve výši 200 Kč. Žalovaná vyčerpala celkovou částku 19 474,88 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou. Po ukončení smlouvy žalovaná uhradila dne 6. 4. 2020 ještě 803,94 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že schopnost žalované úvěr splácet posoudila vyhodnocením informací získaných především z bankovních a nebankovních registrů, registru příjmení ad. Dále žalobkyně hodnotila také příjmy a výdaje žalované a vycházela z takto sestaveného skóringového modelu. Žalovaná uvedla, že je svobodná, pracuje u společnosti právnická osoba, kde má na pozici kvalifikovaný dělník příjem 19 000 Kč. Její výdaje na bydlení činí 5 500 Kč a nesplácí žádné další úvěry. V návaznosti na jednání konané dne 15. 6. 2021 žalobkyně upřesnila, že žalovaná celkem čerpala 24 600 Kč a celkem uhradila 14 256,65 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud nařídil první jednání ve věci samé na den 15. 6. 2021. Předvolání k tomuto prvnímu jednání bylo žalované doručeno do vlastních rukou náhradním způsobem dne 6. 5. 2021, tj. 10. dnem, kdy pro ni byla zásilka uložena u poskytovatele poštovních služeb. Žalovaná se k tomuto ústnímu jednání, k němuž byla podle a , (dále jen „“), řádně obeslána, nedostavila, nepožádala o jeho odročení, na svou obranu netvrdila žádné další rozhodné skutečnosti a nenavrhla provedení žádných důkazů. Soud proto toto jednání konal v nepřítomnosti žalované podle , stejně tak druhé jednání, nařízené na den 29.6.2021, k němuž se žalovaná rovněž bez omluvy nedostavila.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

5. Ze smlouvy o úvěru č. SU4001587277 ze dne 26. 1. 2018, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a z úvěrových podmínek bylo zjištěno, že žalobkyně se mj. zavázala poskytnout žalované revolvingový spotřebitelský úvěr, který byla žalovaná oprávněna čerpat pomocí kreditní karty. Žalovaná se zavázala hradit čerpaný úvěr v měsíčních splátkách podle výše poskytnutého úvěrového rámce. Dále soud zjistil, že průměrný čistý měsíční příjem žalované, která je svobodná a zaměstnaná jako kvalifikovaný dělník u společnosti právnická osoba na dobu určitou (do 30. 3. 2018) měl být 19 000 Kč, přičemž celkové příjmy domácnosti měly dosahovat 21 000 Kč. Žalovaná jako výdaje uvedla pouze výdaje na bydlení v podobě nájmu ve výši 5 500 Kč a dále, že vyživuje 1 osobu. Zároveň soud z čl. A úvěrové smlouvy zjistil, že žalobkyně zároveň poskytla žalované úvěr na koupi notebooku ve výši 7 999 Kč.

6. Z výpisů z účtu za období od 4. 10. 2018 do 6. 4. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná postupně načerpala celkem 24 600 Kč s tím, že tyto finanční prostředky byly čerpány výběrem z bankomatu. Žalovaná na svůj dluh zaplatila celkem 14 255,50 Kč.

7. Z výpisu k tomu samému č. smlouvy ze dne 5. 9. 2019, 5. 10. 2019, 5. 11. 2019, 5. 12. 2019 a 5. 1. 2020 soud zjistil, že úvěrový rámec poskytnutý žalované činil celkem 20 000 Kč. Částka čerpaná k 5. 12. 2019 činila 19 474,88 Kč.

8. Z upomínek ze dne 25. 8. 2019, 25. 9. 2019, 25. 10. 2019 a 27. 1. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, upozornila ji na možnost zablokování kreditní karty a prohlášení celého úvěru za splatný. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 27. 1. 2020, o čemž žalovanou informovala.

9. Z výzvy ze dne 23. 7. 2020 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě celé dlužné částky před podáním žaloby.

10. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.

11. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu , vzal soud za prokázané, že žalobkyně na základě žádosti poskytla žalované finanční prostředky formou revolvingového úvěru s úvěrovým rámcem ve výši 20 000 Kč. Žalovaná čerpala finanční prostředky výběrem z bankomatu, a to v celkové výši 24 600 Kč. Žalovaná postupně splatila žalobkyni dle jejího tvrzení částku 14 256,65 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení se splácením, žalobkyně zesplatnila celý úvěr a vyzvala ji k jeho zaplacení.

12. Při právním posouzení soud vycházel z , (dále jen „“), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

14. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Soud ve smyslu přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Podle plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. Podle věta prvá dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak

20. Na podkladě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je uplatněna po právu pouze co do částky 10 343,35 Kč, neboť mezi účastníky nedošlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy. Ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná, pokud poskytovatel poskytl úvěr spotřebiteli, ač z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že jsou zde pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V daném případě z předložených důkazů nebylo zjištěno, že by žalobkyně dostatečným způsobem zjišťovala, zda je žalovaná schopna úvěr řádně splácet, a ani, že by si od žalované vyžádala všechny potřebné důkazy k prokázání její schopnosti úvěr řádně splácet. Z důkazů předložených soudu žalobkyní k výzvě ze dne 10. března 2021 za účelem prokázání tvrzení, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalované bylo zjištěno, že žalobkyně prověřila příjmovou stránku žalované pouze na základě jí uvedených údajů v úvěrové smlouvě. Žalobkyně dále tvrdila, že tyto údaje prověřovala doplňkovou kontrolou v bankovních i nebankovních registrech, registru příjmení, insolvenčním rejstříku, databázi MV ČR atd., ale tato svá tvrzení nedoložila. Ze žalobkyní předložené žádosti o smlouvu o revolvingovém úvěru bylo zjištěno, že žalovaná ohledně svých osobních a majetkových poměrů uvedla, že je svobodná, její průměrný čistý měsíční příjem jako zaměstnance na pozici kvalifikovaný dělník u společnosti právnická osoba na základě smlouvy na dobu určitou (do 30. 3. 2018) činí 19 000 Kč, přičemž celkové příjmy její domácnosti dosahují 21 000 Kč. Žalovaná jako výdaje uvedla pouze výdaje na bydlení v podobě nájmu ve výši 5 500 Kč a dále, že vyživuje 1 osobu. K žádosti o úvěr však nebyly žalobkyní tvrzeny ani přiloženy žádné další relevantní důkazy prokazující majetkové poměry žalované, např. pracovní smlouva, osvědčující zda je skutečně zaměstnána u společnosti právnická osoba a jaký zde má skutečně příjem, kolik činí její další výdaje a zda vlastní nějaké hodnotnější věci. V neposlední řadě je třeba uvést také to, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve formě úvěrového rámce ve výši 20 000 Kč dne 26. 1. 2018, ačkoliv nebylo zřejmé, zda bude žalovaná v zaměstnání po 30. 3. 2018 dále pokračovat. Stejně tak žalobkyně neprokázala, že se zabývala skutečnými výdaji žalované, a že řádným způsobem porovnala výdaje a příjmy žalované ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když o dalších výdajích žalované, např. v souvislosti s vyživovanou osobou nebo v návaznosti na spotřebitelský úvěr na koupi zboží ve výši 7 999 Kč, žádné další údaje nezjišťovala.

21. Lze tak uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru dostatečně a s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalované, respektive, že žalobkyně neprokázala, že by byla úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru dostatečně a s odbornou péčí posouzena. Tedy ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru platí, že povinnost uložená poskytovateli spotřebitelského úvěru v ustanovení zákona splněna nebyla a smlouva o úvěru je proto pro rozpor se zákonem ve smyslu neplatná.

22. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované postupně částku 24 600 Kč. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná před podáním žaloby průběžně uhradila celkem 14 256,65 Kč, a žalobkyně tak má nárok na bezdůvodné obohacení ve výši 10 343,35 Kč, které jí bylo přiznáno společně se zákonným úrokem z prodlení jdoucím ve výši 10 % ročně z částky 10 343,35 Kč od 17. 2. 2020 do zaplacení (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).

23. S ohledem na to, že nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, soud ve zbývajícím rozsahu (tj. v rozsahu poplatků, obchodního úroku a k nim požadovaného úroku z prodlení) žalobu zamítl (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).

24. Výrokem pod bodem III. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to podle , tj. podle úspěchu ve věci. Vzhledem k tomu, že žalované, která byla ve sporu úspěšnější, žádné náklady nevznikly a zároveň rozdíl v úspěchu jednotlivých účastníků byl nepatrný (9,8 %), soud náhradu nákladů nepřiznal žádnému z nich.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Berouně.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).