Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
4A8E9BC5DEACBEB6C1257A4E0068CA41.html
HTML · 11 KB
No categories available
22 Cdo 1967/2003
U S N E S E N Í
I. Dovolání se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
Okresní soud ve Zlíně ( dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 17. ledna 2002, č. j. 11 C 283/97 -92, zamítl žalobu, kterou se žalobce „domáhal odstranění žalovanou starého nářadí, plechových sudů, fóliovníku, stromů, keřů, zbytku uhlí, stavebního materiálu uloženého buď přímo na obvodové zdi žalobce nebo v její bezprostřední blízkosti a tento prostor udržovat tak, aby nedocházelo ke škodám na domě č. 45 v Z.“, a dále rozhodl o nákladech řízení. O žalobcově odvolání ze 14. 4. 2002, podaném proti uvedenému rozsudku, rozhodl soud prvního stupně usnesením ze 4. 7. 2002, č. j. 11 C 283/97 -107, tak, že je odmítl pro opožděnost. Soud prvního stupně poté usnesením z 1. 10. 2002, č. j. 11 C 283/97 -113, odmítl pro opožděnost i žalobcovo odvolání podané 10. 9. 2002 proti usnesení ze 4. 7. 2002.
O odvolání žalobce proti usnesení soudu prvního stupně z 1. 10. 2002, č. j. 11 C 283/97 -113, pak rozhodl jako soud odvolací Krajský soud v Brně usnesením ze dne 16. dubna 2003, č. j. 13 Co 12/2003 -132, tak, že rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu, které bylo žalobci doručeno 19. 5. 2003, podal žalobce přípisem, označeným datem 7. 7. 2003 a předaným tentýž den k poštovní přepravě, prostřednictvím soudu prvního stupně dovolání s návrhem, aby Nejvyšší soud jako soud dovolací zrušil „zamítavé usnesení soudu I. stupně a usnesení soudu II. stupně, který usnesení soudu I. stupně potvrzuje a svým rozhodnutím určil, že odvolání proti rozsudku soudu I. stupně bylo podáno včas“. Pokud jde o dovolací důvod, odkázal na § 241a odst. 2 písm. a) občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“) s tím, že řízení bylo postiženo vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ze strany odvolacího soudu.
Žalovaná se k dovolání nevyjádřila.
Nejvyšší soud zjistil, že žalobcem včas podané dovolání je nepřípustné.
Podle § 236 odst. 1 OSŘ lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští, tedy toliko v případech uvedených v § 237 , § 238 , § 238a a § 239 OSŘ . V žádném z těchto zákonných ustanovení není uvedeno, že by bylo dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost. Proti takovému usnesení není dovolání přípustné ani podle § 237 odst. 1 písm. c) OSŘ , neboť nejde o rozhodnutí ve věci samé. Proto nezbylo, než dovolání podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) OSŘ odmítnout.
Dovolateli nebylo uloženo nahradit náklady dovolacího řízení žalované, neboť jí žádné náklady nevznikly (§ 243b odst. 5 , § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 OSŘ ).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 6. října 2003
JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.
předseda senátu