Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
14 C 80/2021-15
Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdou Mocovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 396 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 396 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 396 Kč od datum do zaplacení a částku 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce příjmení jméno jméno ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 396 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 396 Kč od [datum] do zaplacení a částku 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [jméno] ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce domáhal zaplacení zažalované částky s příslušenstvím s tím, že účastníci uzavřeli smlouvu o poskytování certifikačních služeb číslo dne datum. Žalovanému byl žalobcem vydán kvalifikovaný osobní certifikát, na základě žádosti žalovaného. Žalovanému byla dne datum vyúčtovaná cena za tento certifikát v souladu s „ Ceníkem“ fakturou číslo na částku 396 Kč se splatností dne datum. Vzhledem k tomu, že je žalovaný s prodlením peněžitého dluhu požaduje žalobce zákonný úrok z prodlení. Dále požadoval v souladu s ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Žalovaný ani přes upomínky dlužnou částku neuhradil.
2. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce (akreditovaný poskytovatel certifikačních služeb dle zákona č. 227/2000 Sb. o elektronickém podpisu) a žalovaný platně uzavřeli smlouvu o poskytovaní certifikačních služeb číslo dne datum. V souladu se Smlouvou žalovaný zažádal dne datum o vydání kvalifikovaného osobního certifikátu. Žalobce vydal žalovanému certifikát dle údajů uvedených v žádosti v souladu se Smlouvou, čímž mu vznikl nárok na úhradu ceny za poskytnuté služby. Ceny za poskytnuté služby jsou dle čl. 6 odst. 6 .3 Smlouvy o poskytování certifikačních služeb uvedeny v Ceníku, jehož aktuální verze je umístěna na webových stránkách webová adresa. Žalobce za poskytnuté služby vystavil dne datum žalovanému fakturu číslo znějící na částku 396 Kč se splatností datum. Žalovaný byl upomínán o uhrazení dlužné částky naposled předžalobní upomínkou ze dne datum.
3. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Žalovaný a žalobce uzavřeli dne datum smlouvu o poskytování certifikačních služeb podle § 1746 odst. 2 o. z. dle kterého mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena; a dle zákona č. 297/2016 Sb. o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů.
4. Po provedeném dokazování zhodnotil soud provedené důkazy jednotlivě a ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Ve věci bylo nepochybně prokázáno, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o poskytování certifikačních služeb, na základě které žalobce vydal žalovanému kvalifikovaný osobní certifikát a žalovaný se za tento certifikát zavázal uhradit cenu dle„ Ceníku“. Žalobce dále požadoval nárok na úhradu částky 1 200 Kč jako náklady vzniklé s uplatněním pohledávky. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč. Přijetím uvedeného nařízení vlády Česká republika splnila svoji harmonizační povinnost a implementovala nová pravidla vyplývající ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011 ze dne datum o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (dále jen„ směrnice“). Podle článku 6 bod 1. členské státy zajistí, že v případech, kdy má být v obchodních transakcích podle článku 3 nebo 4 zaplacen úrok z prodlení, má věřitel nárok obdržet od dlužníka alespoň pevnou částku ve výši 40 EUR. Podle bodu 2 členské státy zajistí, že pevná částka uvedená v odstavci 1 je splatná bez nutnosti upomínky a představuje náhradu vlastních nákladů věřitele spojených s vymáháním. Podle bodu 3 má věřitel nárok obdržet od dlužníka kromě pevné částky uvedené v odstavci 1 přiměřenou náhradu za veškeré náklady spojené s vymáháním, které tuto pevnou částku přesahují a které mu vznikly v souvislosti s opožděnou platbou dlužníka. Mezi tyto náklady by mohly patřit mimo jiné výdaje za pověření advokáta či za využití služeb společnosti vymáhající pohledávky. Ze záměru vyjádřeného ve směrnici tedy vyplývá, že přiznáním práva na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky podle nařízení vlády nemá být nahrazováno právo věřitele na náhradu nákladů právního zastoupení. Pro přiznání tohoto nároku není třeba předžalobní výzvy, neboť tyto nahrazované náklady představují zejména interní výdaje věřitele, které vznikají při kontrole dodržování smluvních závazků, např. náklady na vedení evidence pohledávek nebo náklady související s telefonickou, či písemnou urgencí dlužníka věřitelem.
5. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti, dostali se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení přiznal soud žalobci zákonný ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř. , když neshledal důvody pro její prodloužení.
6. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Soud přiznal náklady dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. , adv. tarifu, neboť žalobce podává návrhy na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč. Žalobce byl v řízení plně úspěšný a náleží mu plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobce je plátcem této daně. Konkrétně má žalobce nárok na náhradu částky:
- 400 Kč (zaplacený soudní poplatek),
o Advokát žalobce učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/ ; vyhl. č. 177/1996 Sb. , adv. tarifu).
o Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé)
3 x 200 odst. 1 písm. c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. , adv. tarifu)
o Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. , adv. tarifu).
- 189 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ).
Celkem tak má žalobce nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1 , § 160 odst. 1 o.s.ř. ). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na exekuci nebo soudní výkon rozhodnutí.
V odůvodnění písemného vyhotovení rozsudku je uveden pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci (§ 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ).