Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
9 C 220/2021
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Ing. Dagmar Langovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od 25. 12. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 2 550 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta, se sídlem adresa, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od 25. 12. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 2 550 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč, zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výrocích pod bodem I. a II. tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaný dne 24. 9. 2018 uzavřel s původním věřitelem, společností právnická osoba (dále jen„ původní věřitel“), smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr s možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu 35 000 Kč, a žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 8,5 % měsíčně v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 12,5 % z nesplaceného úvěru, anebo ve výši 1 000 Kč, a to vždy do 30. dne kalendářního měsíce, počínaje dnem uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Žalovaný celkem načerpal částku 15 000 Kč. Žádost o úvěr byla podána žalovaným prostřednictvím komunikace na dálku na webových stránkách společnosti právnická osoba K uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že žalovaný požádal o zaslání nabídky k uzavření smlouvy o úvěru, a poté, kdy byla ověřena jeho totožnost a schopnost úvěr splácet, mu byla původním věřitelem zaslána nabídka včetně obchodních podmínek a unikátního identifikačního kódu na telefonní číslo, které žalovaný uvedl v rámci registrace, a poté mu byl zřízen uživatelský účet. Žalovaný odsouhlasil návrh smlouvy a všeobecné podmínky poskytnutí úvěru tím, že ve svém uživatelském účtu vložil do příslušného pole unikátní identifikační kód a vše podle instrukcí odklikl. Svůj závazek z takto uzavřené smlouvy o revolvingovém úvěru však žalovaný nesplnil, neboť se dostal do prodlení s úhradou minimální pravidelné měsíční splátky. Žalobkyně dále uvedla, že shora uvedená pohledávka byla nejprve dne 18. 12. 2019 postoupena původním věřitelem na společnost právnická osoba, IČO, která ji dále smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou dne 19. 12. 2019 postoupila na žalobkyni. Žalovaná byla původním věřitelem vyzvána k úhradě dlužných částek formou výpisů a předžalobní upomínkou žalobkyně. Žalobkyně požadovala dlužnou jistinu ve výši 15 000 Kč, úrok v kapitalizované výši 2 550 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 500 Kč a rovněž zákonný úrok z prodlení z jistiny od 25. 12. 2018 do zaplacení.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) účastníky k vyjádření, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. za to, že jejich souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je dán. Žalobkyně s navrženým postupem vyslovila souhlas již v podané žalobě, žalovaná na výzvu soudu nereagovala, a soud tak rozhodl ve věci bez nařízení jednání.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:
5. Ze žalobkyní předloženého a nepodepsaného textu Smlouvy o revolvingovém úvěru, Standardních informací o spotřebitelském úvěru, Standardních podmínek smlouvy o úvěru a Obchodních podmínek soud zjistil, že v případě uzavření smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr až do výše úvěrového limitu 35 000 Kč Smlouva však neobsahuje vlastnoruční ani elektronický podpis žádné ze smluvních stran ani jinou elektronickou značku prokazující uzavření smlouvy. Standardní informace o spotřebitelském úvěru, Standardní podmínky ani ulice podmínky rovněž neobsahují podpisy žádného subjektu. Smlouva obsahuje údaje o telefonním čísle a e-mailové adrese žalovaného.
6. Z Platební informace: Výpisy z účtu za období od 24. 9. 2018 do 24. 12. 2018, v nichž původní věřitel vždy informoval žalovaného o výši jeho dluhu, a formuláře jméno application info soud zjistil, že původní věřitel vyplatil žalovanému celkem částku 15 000 Kč, přičemž žalovaný z této částky nic nevrátil. Tento formulář taktéž obsahuje údaje o telefonním čísle a e-mailové adrese žalovaného, avšak není podepsán.
7. Ze smluv o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019 a ze dne 19. 12. 2019, včetně příloh soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla včetně příslušenství postoupena na žalobkyni.
8. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 7. 11. 2020 soud zjistil, že žalovaná byla o postoupení pohledávky informována.
9. Z výzvy ze dne 7. 11. 2020 s podacím archem soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.
10. Z informace poskytnuté bankou ohledně čísla účtu bankovní účet soud zjistil, že majitelem tohoto účtu je žalovaný, a že dne 24. 9. 2018 na něj byla připsána částka 15 000 Kč.
11. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.
12. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř. o.s.ř. , vzal soud za prokázané, že původní věřitel vyplatil žalovanému částku ve výši 15 000 Kč, kterou mu žalovaný dosud nehradil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na společnost právnická osoba, IČO, která ji postoupila na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 19. 12. 2019, a toto postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 7. 11. 2020.
13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
15. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
17. Podle § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
18. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
19. Podle § 1879 a násl. o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
20. Podle § 1968 věta prvá o.z. , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
21. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.
22. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb. , o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace, lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1 .
23. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.
24. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ (dále jen„ eIDAS) se„ podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.
25. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.
26. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je uplatněna po právu pouze co do částky 15 000 Kč, neboť mezi účastníky nedošlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy. Ve smyslu § 561 odst. 1 o.z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako„ kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (= v českém terminologii označovaný„ zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. 297/2016 Sb. podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.
27. Ostatně, i kdyby měl soud za prokázané, že k uzavření úvěrové smlouvy došlo, byla by tato neplatná, neboť dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná, pokud poskytovatel poskytl úvěr spotřebiteli, ač z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že jsou zde důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V daném případě žalobkyně ani na základě výzvy soudu ze dne 9. 4. 2021, č.j. 9 C 220/2021 – 12, nepředložila žádné důkazy o tom, že původní věřitel zkoumal příjmy a výdaje žalovaného, a tedy posuzoval, zda má žalovaný dostatek finančních prostředků na řádné splátky. Z tohoto důvodu soud dospěl k závěru, že úvěrová smlouva, kdyby došlo k jejímu uzavření, je neplatná podle § 87 odst. 1 ZSÚ ve spojení s § 588 o.z.
28. . S ohledem na to, že však bylo prokázáno, že původní věřitel vyplatil žalovanému částku 15 000 Kč, došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení, které je povinen vydat podle 2991 odst. 1 o.z. Pokud jde o částku kapitalizovaných úroků ve výši 2 250 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč, pak vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že úvěrová smlouva platně uzavřena nebyla, a i kdyby k jejímu uzavření došlo, tak je od počátku neplatná, nevznikl na ně původnímu věřiteli nárok. Pohledávka za žalovaným byla postoupena nejprve společnosti právnická osoba, která ji následně postoupila žalobkyni ve smyslu § 1879 o.z. , což bylo žalovanému oznámeno v souladu s § 1882 odst. 1 o.z. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, a žalovaný dluh ve výši 15 000 Kč ani přes zaslané upomínky nezaplatil, dospěl soud k závěru, že žaloba je v tomto rozsahu důvodná, a to včetně zákonných úroků z prodlení, které soud přiznal z dlužné jistiny podle § 2 vyhlášky č. 351/2013 Sb. ve spojení s § 1970 o.z. za dobu od 25. 12. 2018 do zaplacení. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku). Lhůtu k plnění soud určil v délce trvání 3 dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
29. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. za použití ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci převážně úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši celkem 2 252 Kč Částku 1 489 Kč představuje soudní poplatek ve výši 800 Kč a odměna za zastupování advokátem ve výši 900 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , (dále jen„ vyhláška“), a § 11 odst. 1 písm. a) , d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; dále z odměny a náhrad zástupce žalobkyně 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč, která patří k nákladům podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrován jako plátce daně. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. (výrok pod bodem III. tohoto rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).