Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
221 C 227/2020
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burešovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, co do částky částka a co do úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do datum, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, co do částky [částka] a co do úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku
částka s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že společnost právnická osoba a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které žalovaný převzal částku částka. Před poskytnutím úvěru ověřoval poskytovatel úvěru úvěruschopnost žalovaného lustrací v ISIR, insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí a v databázích inkasních agentur. Dále poskytovatel úvěru zkoumal, zda žalovaný nemá více jak 3 závazky u jiných věřitelů a při podání žádosti o úvěr žalovaný uvedl své příjmy a výdaje. V souladu se smlouvou se žalovaný zavázal vrátit částku částka, která sestává z poskytnutého úvěru částka a příslušenství úvěru ve výši částka, a to v měsíčních splátkách po částka. Ke dni podání žaloby žalovaný uhradil částku částka. Smlouvou o postoupení byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaný dluží na nesplacené jistině částka, nesplaceném úroku částka, nesplaceném poplatku za správu částka a na nesplaceném inkasním poplatku částka.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Na ústní jednání, které se konalo dne datum, se žalobkyně dostavila, žalovaný se na něj bez omluvy nedostavil. Soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) jednal v nepřítomnosti žalovaného.
3. Ze smlouvy o úvěru, přehledu splátek a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši
částka, přičemž úvěr byl žalovanému vyplacen v hotovosti. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s celkovými náklady spotřebitelského úvěru ve výši částka vrátit právnímu předchůdci žalobkyně, a to v 13 měsíčních splátkách po částka. Celkové náklady spotřebitelské úvěru sestávají z úroku 28 % z poskytnuté jistiny, poplatku za uzavření smlouvy částka, poplatku za správu částka a poplatku za hotovostní inkaso částka. Z přehledu plateb vyplývá, že žalovaný celkem uhradil částka. Z finanční analýzy, čestného prohlášení a žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaný před poskytnutím úvěru uvedl, že má pracovní poměr uzavřen na dobu neurčitou, přičemž jeho celkové průměrné měsíční příjmy činí částka. Žalovaný uvedl, že bydlí s přítelkyní v nájmu, jeho náklady na bydlení činí částka měsíčně, přičemž tato částka představuje polovinu nájemného, zbytek hradí přítelkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila, že žalovaný má měsíčně volné finanční zdroje ve výši částka a v této výši může být maximálně splátka úvěru. Z dohody o pracovní činnosti, pokynu k dočasnému výkonu práce uživatele, odměnového výměru, dohody o srážkách ze mzdy a potvrzení zaměstnavatele vyplývá, že žalovaný jakožto agenturní zaměstnanec byl přeložen k výkonu práce u zaměstnavatele na dobu od datum do datum, přičemž mzda činila částka na hodinu. Žalovanému byly prováděny srážky ze mzdy. Ze smlouvy o nájmu bytu včetně příloh a výdajového pokladního dokladu bylo zjištěno, že žalovaný jako nájemce dne datum uzavřel smlouvu o nájmu bytu, přičemž nájemné za listopad 2016 částka bylo uhrazeno. Z lustrace žalovaného provedené zdejším soudem vyplývá, že žalovaný byl u zdejšího soudu opakovaně žalován pro neplnění peněžitých závazků, přičemž pro vymožení těchto a dalších pohledávek byla vedena exekuční řízení. Smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy a smlouvou o prodeji části závodů bylo prokázáno postoupení pohledávky na žalobkyni. Z výzvy k plnění a podacího lístku bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu.
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
6. Dle ust. § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
7. Soud při jednání poučil žalobkyni v tom směru, že sice má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného, zjištěné údaje však nesprávně vyhodnotila ve vztahu ke schopnosti žalovaného úvěr řádně splácet.
8. K poučení soudu žalobkyně uvedla, že právo žalovaného namítnout neplatnost smlouvy je promlčeno, neboť uplynula 3 letá promlčecí lhůta počítaná od uzavření smlouvy.
9. Z tvrzení žalobkyně a z předložených důkazů vyplývá, že žalobkyně sice řádně zjišťovala a ověřovala údaje týkající se úvěruschopnosti žalovaného, tyto údaje však řádně nevyhodnotila, neboť žalovaný uvedl, že má pracovní poměr na dobu neurčitou, předložil však pouze listiny, ze kterých vyplývá uzavření pracovního poměru na dobu určitou, a to dokonce jenom na 1 měsíc. Doložená platba nájemného ve výši částka pak vzhledem k uzavření nájemní smlouvy dne
datum zřejmě odpovídá pouze ½ celkového sjednaného nájemného. Nicméně výši celkového nájemného nelze ze smlouvy zjistit, neboť část týkající se ujednání o nájemném nebyla předložena. Navíc již v době uzavření smlouvy měl žalovaný nesplacené závazky vymáhané soudní cestou, což zjevně nevypovídá o dobré finanční situaci žalovaného v době uzavírání smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně sice úkony stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného prováděla, ale za situace, kdy zjištěné údaje řádně nevyhodnotí, postrádá takový postup na významu.
10. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci C číslo). K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o.z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu. Argumentace žalobkyně, že v daném případě nebyla žalovaným namítána neplatnost, je tak nedůvodná.
11. Žalovaný však od právní předchůdkyně žalobkyně převzal částku ve výši částka, přičemž jí či žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena dle § 1879 o.z. dosud vrátil pouze částka. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně co do částky částka bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 o.z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od datum, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé prokazatelně žalované odeslala dne datum s výzvou k okamžitému zaplacení. Tato výzva byla žalované dle § 573 o.z. doručena dne datum a ode dne následujícího je tak žalovaný v prodlení.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., tak že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, když účastníci byli ve věci úspěšní takřka ve stejném rozsahu.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).