Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 379/2003

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Odvolací soud potvrdil rozsudek, jímž soud prvního stupně zamítl žalobu na určení, že žalobce je vlastníkem nemovitostí v ní označených. Odkázal na závazný právní názor, který vyjádřil Nejvyšší soud v rozsudku, jímž byl jeho předchozí rozsudek zrušen, a v souladu s ním uzavřel, že žaloba není důvodná.

Žalobce (zastoupen advokátem) ve včasném dovolání, jež pokládá za přípustné dle ustanovení , obšírně dovozoval, že napadené rozhodnutí spočívá - co do hodnocení speciality (ve vztahu k obecné úpravě ochrany vlastnického práva) - na nesprávném právním posouzení věci.

Žalovaný k dovolání uvedl, že uplatněný právní názor je v souladu s konstantní judikaturou.

Podle bodu 17., hlavy první, části dvanácté , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle ve znění účinném do 1.1.2001, dále jen „o.s.ř“).

Posouzení důvodnosti dovolání předchází otázka, zda dovolání je přípustné, a tím zda věcný přezkum je vůbec možný.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocný rozsudek odvolacího soudu, pokud to zákon - v , a - připouští.

Vady řízení vyjmenované v § 237 odst. 1, jejichž existence zakládá přípustnost dovolání, dovolatelem nebyly tvrzeny, a z obsahu spisu nevyplývají, v důsledku čehož z tohoto ustanovení přípustnost dovolání dovodit nelze.

Přípustnost dovolání z ustanovení § 238 odst. 1 písm. a/ též nevyplývá, neboť rozsudek není rozsudkem měnícím nýbrž potvrzujícím, a ustanovení § 238 odst. 1 písm. b/ není použitelné (oproti představě dovolatele) rovněž, jelikož není splněna podmínka, aby potvrzujícímu rozsudku předcházel rozsudek, kterým by soud prvního stupně rozhodl jinak než v rozsudku dřívějším, vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil (odvolací soud potvrdil v pořadí první rozhodnutí soudu prvního stupně).

Dovolání není přípustné ani podle ustanovení , 2 , jež dopadá na situace potvrzujících rozhodnutí, neboť odvolací soud přípustnost výrokem potvrzujícího rozsudku nevyslovil (odstavec 1) a žalobce návrh na vyslovení přípustnosti dovolání před vyhlášením potvrzujícího rozsudku neučinil (odstavec 2).

Jelikož možnost dovodit přípustnost dovolání z jiných ustanovení byla vyloučena již dříve, Nejvyšší soud dovolání ve smyslu , odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení , a , věty první (per analogiam), ; vzhledem k tomu, že dovolací řízení bylo zahájeno po 1.1.2001, přísluší žalovanému náhrada nákladů právní služby podle , kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), účinné dnem 1. ledna 2001 (ustanovení vyhlášky). Náklady dovolacího řízení spočívají v odměně zástupce (advokáta) v částce 2.500,- Kč (§ 1 odst. 1, § 2 odst. 1, § 5 písm. b/, § 14 odst. 1, § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky) a v částce 75,- Kč paušální náhrady ve smyslu ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 117/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze se plnění domoci v rámci jeho soudního výkonu.

V Brně dne 26. září 2003

JUDr. Vladimír Kurka, v. r.

předseda senátu