Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1211/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Kurky a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka v právní věci žalobkyně Č. p. Ř. b. d. P. M. v J., zastoupené advokátkou, proti žalovanému M. S., správci konkursní podstaty původně žalované S. a. s., v likvidaci, o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31.1.2002, č.j. -91, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Odvolací soud potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně zamítl návrh žalobkyně na vydání rozsudku pro uznání. Dospěl k závěru, že doposud provedené dokazování neposkytuje dostatečný podklad pro závěr, že případný smír není v rozporu s právními předpisy kogentní povahy či zda je neobchází.

Žalobkyně (zastoupena advokátem) ve včasném dovolání namítla, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, přičemž jde o „věc po právní stránce zásadního významu“.

Jelikož rozhodnutí odvolacího soudu i soudu prvního stupně byla vydána po 1.1.2001, projednal Nejvyšší soud dovolání podle , , ve znění , dále jen „ “ (srov. jeho bod 17. části dvanácté, hlavy I).

Na majetek žalované byl usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 13.8.2001, č.j. -448, prohlášen konkurs; k výzvě Nejvyššího soudu (usnesením ze dne 15.5.2003, č.j. -106, 107) jak žalobkyně tak ustanovený správce konkursní podstaty původní žalované navrhli (podáním ze dne 6.6.2003, resp. 29.5.2003), aby v řízení bylo pokračováno ( , o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů).

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ustanovení , a jsou k založení přípustnosti dovolání nepoužitelná zcela zjevně, neboť napadené usnesení pod ta, jež jsou zde vyjmenována - jako rozhodnutí proti kterým je dovolání přípustné - podřadit nelze.

Totéž platí o ustanovení a b/ již proto, že usnesení odvolacího soudu není rozhodnutím měnícím, resp. rozhodnutím potvrzujícím za podmínky, že dřívějším rozhodnutím soud prvního stupně rozhodl jinak.

Podle § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písm. b/ a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Podmínka, aby se jednalo o rozhodnutí ve věci samé, však v daném případě splněna není; oba soudy se vyjádřily (záporně) toliko k možnosti určité procesní formy rozhodnutí (rozsudku pro uznání), nikoli však k tomu, o co je vedeno řízení, resp. co je jeho předmětem (zda žaloba o určení vlastnictví je či není důvodná).

Proti rozhodnutí soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu na vydání rozsudku pro uznání je přípustné pouze odvolání (jde o rozhodnutí okresního soudu, ve vztahu k němuž není stanoveno, že odvolání přípustné není); jiné opravné prostředky však nepřicházejí v úvahu.

Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud podle , věty první, odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení vychází ze situace, kdy žalobkyně procesně zavinila, že dovolání bylo odmítnuto, avšak žalovanému ve stadiu dovolacího řízení prokazatelné náklady nevznikly ( , a , věta první, ).

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. září 2003

JUDr. Vladimír Kurka, v. r.

předseda senátu