Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1718/2003

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení z 25. 2. 1999, č. j. -5, jímž okresní soud nařídil výkon rozhodnutí srážkami z důchodu podle svého usnesení z 26. 1. 1998, č. j. -13, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně z 25. 9. 1998, č. j. -25, ve znění opravného usnesení z 8. 12. 1998, č. j. -28, k vydobytí její pohledávky ve výši 3.175,-Kč.

Pravomocné usnesení odvolacího soudu napadl povinný, zastoupený advokátem, včasným dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení „ a “ zjevně ve znění účinném od 1.1. 2001, a jímž namítá, že mu v nalézacím řízení nebyl doručen opis žaloby ani vykonávaná rozhodnutí okresního a krajského soudu; v nemožnosti vyjádřit se k žalobě povinný spatřuje nesprávný postup, jímž mu byla odňata možnost jednat před soudem. Jestliže se odvolací soud v dovoláním napadeném usnesení nezabýval otázkou doručení vykonávaných rozhodnutí, zatížil tím podle povinného řízení vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Oprávněná navrhla zamítnutí dovolání.

Podle části dvanácté, hlavy I, bodu 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle ve znění účinném do 31. 12. 2000). Právě o prvně zmíněný případ jde v dané věci, jelikož soudy obou stupňů rozhodovaly ještě za účinnosti dosavadních předpisů; dovolací soud tudíž – oproti očekávání povinného – dovolání projednal a rozhodl o něm podle dosavadních předpisů, tj. ve znění účinném do 31. prosince 2000 (dále též jen „ “), viz bod 17, hlavy I, části dvanácté

V takovémto případě však dovolání přípustné není.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení , a O žádný z případů v těchto ustanoveních zmíněných však ve věci nejde.

Ustanovení spojuje přípustnost dovolání proti každému rozhodnutí odvolacího soudu (s výjimkami zakotvenými v odstavci druhém) s vadami řízení a rozhodnutí, které činí rozhodnutí odvolacího soudu zmatečným; takovéto vady, k nimž je dovolací soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti ( ), z obsahu exekučního spisu nevyplývají. Jestliže však povinný takovou vadu řízení, spočívající v postupu, jímž mu podle něj byla odňata možnost jednat před soudem, spatřuje v tom, že (podkladová) rozhodnutí byla vydána „aniž…mu byla dána možnost vyjádřit se k žalobě…“, pak nesprávně zaměňuje, případně směšuje, vady exekučního řízení s vadami řízení nalézacího - jimiž se ovšem soud v řízení vykonávacím zabývat nemůže (srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu z 25. května 2000, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 11, ročník 2000 pod poř. č. 123, v němž tento soud odkazuje na jiné své usnesení, a to sp. zn. , kde vysvětlil, že zmatečnost nalézacího řízení není vadou řízení o výkon rozhodnutí v nalézacím řízení vydaného). Protože povinný vadu podle ustanovení , jehož prostřednictvím lze namítat, že účastníku byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem, ve vztahu k samotnému vykonávacímu řízení nenamítá a tato vada nevyplývá ani z obsahu exekučního spisu, dovolání podle přípustné není.

Dovolání není přípustné ani podle , jelikož napadené rozhodnutí není usnesením měnícím nýbrž potvrzujícím, a nelze je podřadit ani případům taxativně vyjmenovaným pod písmeny b/ - f/ tohoto ustanovení (a tedy ani pod jeho písmenem d/, jelikož sice jde o usnesení potvrzující, nikoli však takové, jímž by bylo potvrzeno usnesení o zastavení řízení pro nedostatek pravomoci soudu).

Přípustnost dovolání není konečně dána ani ustanovením , a to proto, že ji ve výroku svého rozhodnutí odvolací soud výslovně nezaložil (odstavec 1), a že návrh na vyslovení přípustnosti dovolání povinný nevznesl (odstavec 2).

Vycházeje z uvedených závěrů, Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení a – aniž se mohl zabývat otázkou, zda vykonávací řízení trpí tzv. jinou vadou (k níž soud přihlíží i z úřední povinnosti, avšak dle jen je-li dovolání přípustné) – jako nepřípustné odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku, proto, že oprávněné, jež by jinak měla právo na jejich náhradu podle věty první, a věty první per analogiam , takové náklady nevznikly; za náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva ( , věta první, ) totiž nelze považovat náklady spojené s vyjádřením k dovolání, jelikož to svým obsahem (návrhem na zamítnutí dovolání pro jeho nedůvodnost) k výsledku dovolacího řízení (odmítnutí dovolání, aniž jeho důvodnost mohla být zkoumána) nevedlo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. září 2003

JUDr. Vladimír Mikušek, v.r.

předseda senátu