Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 554/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Vladimíra Kurky a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné O. s. s. z. H. B., proti povinnému P. H., zastoupenému advokátem, pro částku 286.858.- Kč prodejem spoluvlastnického podílu k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. května 2002, č. j. -19, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení z 28. 2. 2002, č.j. -12, jímž okresní soud nařídil exekuci (vykonatelného rozhodnutí oprávněné z 8. 12. 2000, č. 36/PK/0/KT, a jejího vykonatelného platebního výměru z 3. 12. 2000, č. 383/PV/1/KL) prodejem spoluvlastnického podílu k vymožení pohledávek v částkách 1.000 Kč a 285.858.- Kč. S odvolací námitkou povinného, že ten ke dni vydání usnesení okresního soudu (28. února 2002) již spoluvlastníkem předmětných nemovitostí nebyl, se krajský soud s poukazem na ustanovení , podle něhož je pro nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí rozhodující stav v době zahájení řízení, vypořádal tak, že povinný k tomuto dni (vykonávací řízení bylo zahájeno 12. února 2002) ještě nemovitosti spoluvlastnil a že případný opak ani netvrdil.

Pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný, zastoupený advokátem, včasným dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení , a kterým uplatňuje dovolací důvod upravený ustanovením (podle něhož lze dovolání odůvodnit tím, že napadené rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které podle obsahu spisu nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování); již z údajů v katastru nemovitostí totiž podle něho mohlo a mělo být soudu známo, že na základě dohody o vypořádání společného jmění (uzavřené navíc „před vznikem závazku oprávněného“) spoluvlastníkem předmětných nemovitostí není.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “) lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve smyslu ustanovení , odst. 3 – jež podle platí obdobně (a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení ) – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu (jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí) přípustné jen dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li napadené rozhodnutí právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Tak tomu však v souzené věci není. Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu shora citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění, přípustnost dovolání založit nemohou). Způsobilým dovolacím důvodem, kterým lze dovolání odůvodnit, je tudíž jen důvod podle (že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci).

Povinný (jenž jak po obsahové stránce, tak poukazem na zákonné ustanovení uplatnil výslovně dovolací důvod jiný) však existenci důvodu podřaditelného ustanovení nenamítl. Protože výhrady proti skutkovým zjištěním, uplatnitelné prostřednictvím dovolacích důvodů podle ustanovení nebo odst. 3 , zohlednit v rámci dovolacího přezkumu, jehož přípustnost má být založena ustanovením , nelze, a protože k případným vadám vyjmenovaným v větě druhé (tedy i k „jiným“ vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci) dovolací soud přihlíží jen je-li dovolání přípustné (tj. v souzené věci pouze za předpokladu, že by napadené rozhodnutí mělo po právní stránce zásadní význam, který však naplněn není), nezbylo Nejvyššímu soudu než dovolání odmítnout ( věta první, ).

Dovolání bylo odmítnuto, oprávněné však náklady tohoto řízení (podle obsahu spisu) nevznikly; tomu odpovídá výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků ( věta první, , ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. září 2003

JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.

předseda senátu