Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1382/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Romana Fialy v právní věci žalobců A) J. F., zastoupeného advokátem, B) J. R. a C) Š. K., zastoupené advokátem, proti žalovanému Městu D., zastoupenému advokátem, o určení neplatnosti prodeje nemovitosti, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. , o dovolání žalobců A) a C) proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. listopadu 2002, č. j. -52, takto:

I. Dovolání žalobců A) a C) se odmítá.

Jak vyplývá z obsahu spisu, dovolání žalobců A) a C) proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. listopadu 2002, č. j. -52, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Děčíně ze dne 6. srpna 2001, č. j. -29, ve věci samé, není v označené věci přípustné podle ustanovení a b) (dále jen „ “).

Protože takto by přípustnost dovolání v této věci mohla být založena pouze již jen ve smyslu ustanovení , avšak dovolací soud v tomto případě neshledal, že by v posuzované věci k naplnění předpokladů tohoto ustanovení došlo, neobsahuje toto rozhodnutí odůvodnění ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením věta prvá ve spojení s , a odst. l , když dovolání žalobců A) a C) bylo odmítnuto, zatímco žalovanému v dovolacím řízení vznikly náklady spojené s jeho zastoupením advokátem. Jde o jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Výše odměny za zastupování advokátem se pak určuje podle , kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení, a kterou se mění zmíněná vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. (dále jen „vyhláška).

Podle § 2 vyhlášky se sazby a odměny stanoví pro řízení v jednom stupni z peněžité částky, která je předmětem řízení, nebo podle druhu projednávané věci (odstavec 1). V sazbě podle prvního odstavce uvedeného ustanovení jsou zahrnuty všechny úkony právní služby provedené advokátem nebo notářem, s výjimkou odměny za úkony, které patří k nákladům řízení, o jejichž náhradě soud rozhoduje podle (odstavec 2).

Podle ustanovení § 15 vyhlášky, rozhodne-li soud o odmítnutí dovolání nebo o zastavení dovolacího řízení, platí obdobně § 14 vyhlášky. Ustanovení § 14 odst. 1 vyhlášky určuje, že rozhodne-li soud o odmítnutí odvolání nebo o zastavení odvolacího řízení, činí sazba odměny 50 % sazby stanovené podle § 10 odst. 3, nejméně však 400,- Kč a nejvýše 15.000,- Kč. Podle § 10 odst. 3 vyhlášky pak ve věcech odvolání a dovolání se sazba odměny posuzuje podle sazeb, jakými se řídí odměna pro řízení před soudem prvního stupně, není-li stanoveno jinak. Protože podle § 5 písm. b/ vyhlášky činí sazba odměny ve věci určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, jde-li o právní vztah nebo právo k nemovitosti 10.000,- Kč, náležela by zástupci žalované jako odměna za dovolací řízení částka 5.000,- Kč (představující 50 % výše uvedené sazby), když podané dovolání bylo v tomto případě odmítnuto (§ 15, § 14 odst. 1 vyhlášky). Protože však tento zástupce učinil v daném případě pouze jediný úkon právní služby, bylo nutno s přihlédnutím k § 18 odst. 1 této vyhlášky takto určenou výši odměny snížit opět o 50 %, tj. na částku 2.500,- Kč.

upravuje pouze paušální sazby odměny za zastupování účastníka advokátem, a nikoliv tedy již nároky advokáta na náhradu hotových výdajů na náhradu za promeškaný čas, jež stojí vedle odměny ( ). K nákladům řízení žalovaného proto patří též paušální náhrada hotových výloh advokáta v částce 75,- Kč ( ). Celkem tak výše přisouzené náhrady nákladů dovolacího řízení činí 2.575,- Kč.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. září 2003

JUDr. Pavel Pavlík, v. r.

předseda senátu