Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
15 C 36/2021-28
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanémmu: osobní údaje žalované
pro zaplacení 12 883 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, podle které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 12 883 Kč,
s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 240,73 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 827,39 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky
2 821,71 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky
2 821,71 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 393,24 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 682,36 Kč, se zákonným úrokem
z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 972,48 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení,
s úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 4 972,48 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení,
a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, podle které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 12 883 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 240,73 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 827,39 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 821,71 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 2 821,71 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 393,24 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 682,36 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 972,48 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 4 972,48 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO (dále jen„ Původní věřitel“), poté, co ověřila jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, smlouvu
o zápůjčce dne 27. 11. 2017, číslo na jejímž základě Původní věřitel poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaný převzal peníze v hotovosti při podpisu uvedené smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Žalovaný (Zákazník) se smlouvou zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně se souhrnným poplatkem 7 233 Kč, který představoval součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 431 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, a odměnu za administrativní zpracování zápůjčky
ve výši 2 436 Kč, a odměnu za administrativní činnost ve výši 3 366 Kč, celkem 60 týdenními splátkami po 254 Kč, přičemž poslední splátka byla sjednána na 21. 1. 2019. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Původnímu věřiteli vzniklo marným uplynutím sedmidenní lhůty pro úhradu poslední splátky, právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky. Ke dni 25. 6. 2019 činila dlužná jistina částku 2 821,71 Kč a dlužný poplatek částku 1 991,29 Kč. Původní věřitel postoupil svou pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 na žalobkyni. Ke dni postoupení činila výše pohledávky za žalovaným částku ve výši 4 813 Kč, kterou činila jistina ve výši 2 821,71 Kč a dlužný poplatek ve výši 1 991,29 Kč, dále kapitalizovaný úrok ve výši 827,39 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 240,73 Kč, úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 2 821,71 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení
v zákonné výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 2 821,71 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil celkem částku ve výši 10 420 Kč.
2. Účastníci dále uzavřeli smlouvu o zápůjčce dne 26. 5. 2017, číslo na jejímž základě Původní věřitel poskytl žalovanému poté, co ověřil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný převzal peníze v hotovosti při podpisu uvedené smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Žalovaný (Zákazník) se smlouvou zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně se souhrnným poplatkem 8 380 Kč, který představoval součet kapitalizovaných úroků ve výši 2 451 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 2 720 Kč, a odměnu za administrativní činnost ve výši 3 209 Kč, celkem 18 měsíčními splátkami
po 1 022 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 26. 11. 2018. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Původnímu věřiteli vzniklo marným uplynutím měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky, právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky. Ke dni 25. 6. 2019 činila dlužná jistina částku 4 972,48 Kč a dlužný poplatek částku 3 097,52 Kč. Původní věřitel postoupil svou pohledávku za žalovaným smlouvou
o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 na žalobkyni. Ke dni postoupení činila výše pohledávky za žalovaným, částku ve výši 8 070 Kč, kterou činila jistina ve výši 4 972,48 Kč
a dlužný poplatek ve výši 3 097,52 Kč, dále kapitalizovaný úrok ve výši 1 682,36 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 393,24 Kč, úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4 972,48 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4 972,48 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žalovaný
do postoupení pohledávky uhradil celkem částku ve výši 10 310 Kč. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek předžalobní výzvou ze dne 23. 4. 2020,
ani na základě této výzvy žalovaný nereagoval a zůstal dlužen žalovanou částku.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
4. Ze smlouvy o půjčce číslo soud zjistil, že byla uzavřena dne 27. 11. 2017 mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným jako zákazníkem. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky. Původní věřitel
se ve smlouvě zavázal poskytnout Zákazníkovi zápůjčku v částce 8 000 Kč a Zákazník se zavázal zaplatit věřiteli za tuto zápůjčku poplatek v částce 7 233 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 431 Kč, částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 436 Kč a částku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 3 366 Kč,
a že celková dlužná částka, kterou je Zákazník na základě této smlouvy povinen zaplatit činí částku ve výši 15 233 Kč. Výše výpůjční úrokové sazby činila 29 % p. a. Zákazník se zavázal splatit celkovou dlužnou částku v hotovosti, a to vždy do rukou osoby uvedené v článku 15 smluvních podmínek v 60 týdenních splátkách, přičemž výše každé týdenní splátky
od první po předposlední činí 254 Kč a poslední činí 247 Kč, když první splátku je Zákazník povinen zaplatit 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující týdenní splátku až po předposlední vždy posledního dne dalšího následujícího týdenního období,
že poslední splátka je splatná posledního dne dalšího následujícího týdenního období
a že Zákazník podpisem této smlouvy potvrzuje, že při uzavření smlouvy v místě jeho bydliště převzal v hotovosti celou výše uvedenou částku zápůjčky. Dále se původní věřitel
a Zákazník v článku 10 smluvních podmínek dohodli, že v případě, kdy Zákazník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má původní věřitel právo na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky.
5. Ze smlouvy o půjčce číslo soud zjistil, že byla uzavřena dne 26. 5. 2017 mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným jako zákazníkem. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky. Zákazník si zvolil hotovostní režim splátek s tím, že mu původní věřitel poskytne zápůjčku v částce 10 000 Kč,
a že se Zákazník zavazuje zaplatit věřiteli za tuto zápůjčku poplatek v částce 8 380 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 2 451 Kč, částku za zpracování, doručení
a flexibilní splácení ve výši 2 720 Kč a částku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 3 209 Kč, a že celková dlužná částka, kterou je Zákazník na základě této smlouvy povinen zaplatit činí částku ve výši 18 380 Kč. Výše výpůjční úrokové sazby činila 29 % p. a. Zákazník se zavázal splatit celkovou dlužnou částku v hotovosti, a to vždy do rukou osoby uvedené v článku 15 smluvních podmínek v 18 měsíčních splátkách, přičemž výše každé měsíční splátky od první po předposlední činí 1 022 Kč a poslední činí 1 006 Kč, když první splátku je Zákazník povinen zaplatit v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření smlouvy
a každou další měsíční splátku až po předposlední vždy posledního dne dalšího následujícího měsíčního období, že poslední splátka je splatná posledního dne dalšího následujícího měsíčního období a že Zákazník podpisem této smlouvy potvrzuje, že při uzavření smlouvy v místě jeho bydliště převzal v hotovosti celou výše uvedenou částku zápůjčky.
Dále se původní věřitel a Zákazník v článku 10 smluvních podmínek dohodli, že v případě, kdy Zákazník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má původní věřitel právo na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z 34. a 137. strany seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, ze dne 20. 1. 2020 byla uzavřena mezi společností právnická osoba, jakožto Postupitelem a žalobkyní jako Postupníkem, smlouva o postoupení, podle které přešly pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Ta je tak ve věci aktivně věcně legitimována. Z o oznámení o postoupení pohledávek soud zjistil, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020, které bylo podle podacího lístku žalovanému posláno dne 14. 2. 2020.
7. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě
ze dne 23. 4. 2020, z podacího lístku ze dne 24. 4. 2020 a z tabulek o umoření ze dne 27. 1. 2020, soud zjistil, že žalovaný byl řádně vyzván k úhradě jeho dluhu před podáním žaloby s tím, že uhradil na smlouvu číslo částku 10 420 Kč a na smlouvu číslo částku 10 310 Kč.
8. Přípisem zdejšího soudu ze dne 25. 2. 2021 byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní
od doručení přípisu prokázala, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení ničím nedoložila.
9. Ze shora provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: dne 26. 5. 2017 právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v částce 10 000 Kč, což žalovaný svým podpisem potvrdil. Žalovaný měl tuto částku vrátit právní předchůdkyni žalobkyně a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 18 380 Kč, a to pravidelnými měsíčními splátkami po 1 022 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek bylo mezi stranami smlouvy dohodnuto právo právního předchůdkyně žalobkyně na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný si svůj závazek řádně a včas neplnil, jelikož na úhradu svého dluhu zaplatil pouze částku 10 310 Kč. Dále dne 27. 11. 2017 právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v částce 8 000 Kč, což žalovaný svým podpisem potvrdil. Žalovaný měl tuto částku vrátit právní předchůdkyni žalobkyně a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 15 233 Kč, a to pravidelnými týdenními splátkami po 254 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek bylo mezi stranami smlouvy dohodnuto právo právní předchůdkyně žalobkyně na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný si svůj závazek řádně a včas neplnil, jelikož na úhradu svého dluhu zaplatil pouze částku 10 420 Kč. Dne 20. 1. 2020 uzavřela společnost právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jakožto postupníkem smlouvu
o postoupení pohledávek. V příloze smluv je mezi postupovanými pohledávkami uvedena pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem
ze dne 20. 1. 2020. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne 12. 3. 2020. Žalovaný na výzvu nikterak nereagoval a nezaplatil již ničeho.
10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
11. Vzhledem k tomu, že ke sjednání poskytnutí půjčky došlo po 1. 1. 2014, je nutno v souladu s § 3028 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , v platném znění, dále jen „o. z.“,
na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až 3 uvedeného zákona
a § 420 a § 1810 a násl. o. z.
12. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zápůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
13. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
14. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož
i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
15. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno,
co měl po právu plnit sám.
17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
18. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
19. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
21. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku . Jeho ustanovení § 87 pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (či zápůjčku) sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2017, č. j. 23Co 365/2017 -53), přičemž k absolutní neplatnosti je soud s odkazem na § 588 o. z. povinen přihlížet z úřední povinnosti. V případě absolutní neplatnosti právního jednání pak nepřichází vůbec v úvahu moderace soudem, na rozdíl od případů relativní neplatnosti.
22. Stejně tak v rozhodnutí pod sp. zn. III ÚS 4129/18 Ústavní soud ČR judikoval, že„ poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z„ objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“
23. S ohledem na shora uvedené soud posoudil předmětnou smlouvu o půjčce,
resp. spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou, neboť žalobkyně svá tvrzení ohledně řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného řádně nedoložila. Z předložených příjmů nelze dojít k závěru, že žalovaný byl schopen svůj dluh splácet. Žalovanému jako spotřebiteli byl spotřebitelský úvěr poskytnut, aniž by byly řádně zkoumány jeho příjmy i výdaje. Právní předchůdce žalobkyně tak s odbornou péčí neposoudil úvěruschopnost žalovaného, zda je schopný spotřebitelský úvěr splácet. Z výše citovaného ustanovení ZoSÚ vyplývá,
že poskytovatel spotřebitelského úvěru je vždy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnuté peněžní prostředky splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází. Až v případě,
že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen zapůjčené prostředky vrátit, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně.
24. Podle odborné literatury uvedené zákonné ustanovení sleduje celou řadu cílů. Kromě ochrany samotného spotřebitele je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného zapůjčování, sekundárně je tak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy. Dále je pak chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny jako např. rozpad rodiny, alkoholismus či jiné závislosti, ztráta bydlení, trestná činnost.
25. Jak již bylo výše konstatováno, dotčené smlouvy o zápůjčce jsou s ohledem na skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila podmínky § 86 ZoSÚ, absolutně neplatné. Faktem ovšem je, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové částce 18 000 Kč. Žalovaný však právní předchůdkyni žalobkyně uhradil celkem částku 20 730 Kč, na úkor žalobkyně se tak bezdůvodně neobohatil. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.
26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalobkyně byla v řízení zcela neúspěšná
a žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.