Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Tdo 1083/2003

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í

Rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 21. 3. 2002, sp. zn. , byla obviněná D. Š. uznána vinnou trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák., kterého se dopustila tím, že \"dne 31. 8. 2001 v 15:20 hodin, v obci H. u B., na M. ulici, řídila motorové vozidlo tov. zn. Nissan Cherry 1.3 modré barvy, SPZ BOL 56-14, přičemž byla zastavena hlídkou Policie ČR, kdy bylo zjištěno, že jí byl opakovaně uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel, naposledy rozsudkem Městského soudu v Brně, sp. zn. na dobu 4 let, který nabyl právní moci dne 11. 6. 2001.\" Za tento trestný čin jí byl podle § 171 odst. 1 tr. zák. uložen trest odnětí svobody v trvání dvou měsíců, pro jehož výkon byla podle § 39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařazena do věznice s dozorem.

O odvolání obviněné proti tomuto rozsudku rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 3. 7. 2002, sp. zn. , kterým je podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl.

Obviněná si prostřednictvím svého obhájce ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 tr. ř. podala dovolání a to jednak proti citovanému usnesení Krajského soudu v Brně, které nesprávně označila uvedením \"č. j. ", jednak proti citovanému rozsudku Okresního soudu Brno-venkov. Dovolání obviněné směřuje proti výroku odvolacího soudu o zamítnutí odvolání a dále proti výroku o trestu z rozsudku soudu I. stupně. Tento svůj mimořádný opravný prostředek opřela o důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku dovolatelka uvedla, že odvolací soud se důkladně nezabýval její obhajobou, přičemž nesprávně vyhodnotil postoj obviněné a skutečnost, že jednala v tísnivé životní situaci. Výrok okresního soudu přitom dovolatelka považovala za nesprávný v té části, kterou byla odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou měsíců. V petitu dovolání navrhla, aby dovolací soud zrušil usnesení odvolacího soudu a výrok o trestu z rozsudku soudu I. stupně.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil svého práva podle § 265h odst. 2 tr. ř. vyjádřit se písemně k dovolání a uvedl, že v důsledku vad označení napadeného rozhodnutí a petitu předmětné dovolání nesplňuje náležitosti obsahu dovolání, přičemž námitky týkající se přiměřenosti uloženého trestu se obsahově nekryjí s deklarovaným dovolacím důvodem. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. případně podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl a učinil tak podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

Obviněná je podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se jí bezprostředně dotýká.

Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. ř. a shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti usnesení, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozhodnutí uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) tr. ř. Obsah dovolání byl i přes nepřesnost označení napadeného rozhodnutí a neúplnost petitu vyhodnocen jako dostačující zákonným předpokladům uvedeným v ustanovení § 265f odst. 1 tr. ř., zejména s ohledem na rozhodnutí učiněné dovolacím soudem, jak bude uvedeno níže.

Dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Proto bylo dále třeba posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod, označený jako důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je základní podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem.

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. To znamená, že s poukazem na uvedený dovolací důvod není možné se domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Skutkový stav je v případě rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu proto nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu § 2 odst. 5, 6 tr. ř. Případy, na které dopadá ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je tedy nutno odlišovat od případů, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném skutkovém zjištění.

Východiskem pro existenci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. tedy bude především popis skutku obsažený v příslušném výroku napadeného rozhodnutí ve věci samé.

Dovolací námitky v předmětné trestní věci spočívají výhradně ve zpochybnění uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody, přičemž již odvolání obviněné bylo podáno pouze proti výroku o trestu soudu I. stupně. Námitka proti výroku o trestu však neodpovídá deklarovanému dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., dovolatelka neuvádí ani jinou námitku odpovídající nesprávnému právnímu posouzení skutku nebo jinému nesprávnému hmotně právnímu posouzení, jež by mohla být relevantní jí použitému dovolacímu důvodu. V této souvislosti Nejvyšší soud připomíná, že proti výroku o trestu lze dovolání zásadně podat jen na podkladě důvodu uvedeného v § 265 odst. 1 písm. h) tr. ř., tedy proto, že obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Z tohoto důvodu však obviněná své dovolání nepodala.

S přihlédnutím ke skutečnostem rozvedeným v předcházejících odstavcích dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání bylo podáno z jiných důvodů než uvedených v ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je totiž podle námitek uvedených v dovolání spatřován ve skutečnosti, že v posuzované věci došlo k uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody. Podle názoru Nejvyššího soudu musí dovolatel na jedné straně v souladu s § 265f odst. 1 tr. ř. odkázat v dovolání jednak na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) - l) tr. ř., přičemž na straně druhé musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody podle § 265b odst. 1 tr. ř.

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Poněvadž Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, rozhodl v souladu s § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 25. září 2003

Předsedkyně senátu:

JUDr. Blanka Roušalová