Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 155/2003

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Zemského soudu v Heidelbergu, Spolková republika Německo, ze dne 23. 10. 2002, sp. zn. 1 KLs , byl J. H. odsouzen pro trestný čin nedovoleného obchodování s omamnými prostředky v nikoli nepatrném množství v ideálním souběhu trestných činů s nedovoleným dovozem omamných prostředků v nikoli nepatrném množství, k trestu odnětí svobody v trvání jedenácti let. Rozsudek nabyl právní moci dne 31. 10. 2002.

Stalo se tak na základě zjištění, že v roce 1997 souhlasil s plánem na výnosný obchod s omamnými prostředky, k tomu půjčil svůj malý dodávkový vůz, který byl v podlaze již vybaven tajnou přihrádkou. Jako řidič a koordinátor koncem června 1997 napomohl k propašování cca 14 kg heroinu skupinou Š./D. do Spolkové republiky Německo, z čehož bylo prodáno cca 2 kg heroinu za cenu 60.000,-DM v prostoru K. (SRN), a 2 kg byly převezeny a prodány skupinou K. a D. v M. za cenu 34 milionů lir. Potom obě skupiny odcestovaly do Německa do H., kde mělo dojít k předání 10 kg heroinu tajnému vyšetřovateli, přičemž však byli zadrženi a bylo u nich nalezeno v hotovosti 59.100,-DM a 33. 367 lir a 9.683 gramů heroinového základu, tedy 4.961,11 g hydrocholridu heroinu. J. H. bylo přinejmenším známo, že má být z České republiky do Německa dovezen heroin v množství více kilogramů a má tam být prodán se ziskem, a že žádná z osob podílejících se na drogovém obchodě nemá potřebná povolení pro dovoz a obchod s omamnými prostředky a byla mu přislíbena finanční odměna nejméně ve výši 500, ?DM za každý prodaný kilogram.

V současné době odsouzený J. H. vykonává trest odnětí svobody ve věznici v M. ve Spolkové republice Německo s tím, že podle vyjádření příslušných orgánů Spolkové republiky Německo má být výkon trestu vykonán v plné výši dne 17. 11. 2012.

Jak vyplývá z přípisu Ministerstva spravedlnosti B.-W. č. j. E?9352.2003/16 ze dne 16. 6. 2003 adresovaného Ministerstvu spravedlnosti České republiky odsouzený J. H. požádal o předání k výkonu trestu do České republiky.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky předložilo proto dne 25. 7. 2003 tuto věc Nejvyššímu soudu České republiky s návrhem, aby podle § 384a odst. 1 tr. ř. rozsudek citovaný ve výroku tohoto rozhodnutí uznal na území České republiky.

Nejvyšší soud České republiky přezkoumal předloženou trestní věc a shledal, že všechny právní podmínky pro uznání předmětného rozsudku soudu Spolkové republiky Německo nejsou splněny.

V posuzované věci poskytuje mezinárodně právní podklad pro výkon rozhodnutí soudu Spolkové republiky Německo na území České republiky Úmluva o předávání odsouzených osob, sjednaná dne 21. 3. 1983 ve Š., uveřejněná pod č. 553/1992 Sb. (dále jen \" Úmluva\" ), kterou je Česká republika vázána a jejímž signatářem je i Spolková republika Německo.

Vlastní podmínky pro předání odsouzené osoby k výkonu trestu jsou vymezeny především v článku 3 odst. 1 Úmluvy. Z hlediska tam uvedených požadavků je zřejmé, že podle výpisu z centrální evidence obyvatel je J. H. státním občanem České republiky, který byl pravomocně odsouzen za trestný čin, který je trestný i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 tr. zák.) a zbytek trestu, který je třeba ještě vykonat, výrazně převyšuje dobu šesti měsíců.

Dále je třeba připomenout, že podle článku 3 odst. 1 písm.d) Úmluvy a v návaznosti na článek 7 odst. 1 Úmluvy odsuzující stát zajistí, že osoba, která má vyjádřit souhlas s předáním podle článku 3 odst. 1 písm. d) Úmluvy, tak učiní dobrovolně a s plnou znalostí právních důsledků tohoto úkonu.

Z přípisu Ministerstva spravedlnosti B.-W. ze dne 16. 6. 2003 vyplývá jen to, že J. H. požádal, aby byl předán do České republiky k dalšímu výkonu trestu odnětí svobody, který mu byl uložen předmětným rozsudkem soudu Spolkové republiky Německo. Není však zřejmé, kdy žádost podal a v jaké formě, když její obsah není k dispozici. Z předloženého spisového materiálu pak dále nevyplývá, zda obviněný byl náležitě poučen ve smyslu článku 7 odst. 1 Úmluvy o právních důsledcích předání. To je v posuzované věci významné i s ohledem na zjištění, že je proti němu v České republice vedeno trestní stíhání u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. na základě podané obžaloby ze dne 6. 12. 1999, sp. zn. 1 Kzv 29/99, a to pro trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek podle § 187 odst. 1, odst. 2 písm. a) odst. 4 písm. b) tr. zák. Na základě dosud předložených materiálů tak nelze učinit s jistotou závěr o tom, že J. H. souhlasil s předáním k výkonu trestu dobrovolně a s plnou znalostí právních důsledků.

Vzhledem k tomuto nedostatku ve splnění podmínek předání k výkonu trestu Nejvyššímu soudu nezbylo, než návrh Ministerstva spravedlnosti na uznání rozsudku soudu Spolkové republiky Německo na území České republiky podle § 384a odst. 1 tr. ř. zamítnout.

Toto rozhodnutí však neznamená, že by v případě odstranění uvedeného nedostatku nebylo možno předložit návrh na uznání rozhodnutí soudu Spolkové republiky Německo Nejvyššímu soudu znovu.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není žádný opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 25. září 2003

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík