Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1776/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Pavla Pavlíka ve věci péče o nezletilou M. Š, zastoupenou Městem M. jako opatrovníkem, dceru matky Z. Š., a otce P. Š., obou zastoupených advokátem, v řízení o návrhu D. B., a M. B., obou zastoupených advokátkou, na svěření nezletilé M. Š. do jejich společné pěstounské péče, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. , o dovolání matky a otce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. října 2002, č. j. -271, takto:

I. Dovolání rodičů se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Návrhem podaným dne 4. 1. 2001 se manželé D. B. a M. B. domáhali vydání rozsudku, kterým by byla u nezletilé M. Š. zrušena ústavní výchova a nezletilá byla svěřena do jejich pěstounské péče.

Rozsudkem ze dne 20. 12. 2001, č. j. -191, doplněným rozsudkem ze dne 28. 7. 2002, č. j. -244, Okresní soud v Břeclavi zrušil rozsudek Okresního soudu ve Znojmě ze dne 4. 12. 1998, sp. zn. , kterým byla nařízena ústavní výchova nezletilé M. Š. (výrok I.); zamítl návrh na svěření nezletilé M. Š. do pěstounské péče M. B. a D. B. (výrok II.); nepřiznal státu náhradu nákladů řízení (výrok III.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.).

K odvolání M. B. a D. B. Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 31. 10. 2002, č. j. -271, změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. tak, že nezletilou M. Š. svěřil do společné pěstounské péče manželů M. B. a D. B. (výrok I.); potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích III. a IV. (výrok II.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok III.).

Proti výroku I. rozsudku odvolacího soudu podali rodiče nezletilé dovolání. Navrhují, aby Nejvyšší soud ČR dovoláním napadený výrok rozsudku odvolacího soudu zrušil a „případně věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení“.

Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací ( ) věc projednal podle ve znění účinném od 1. 1. 2001 - dále jen „“ a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení , k tomu oprávněnými subjekty (účastníky řízení), po přezkoumání věci ve smyslu ustanovení bez jednání ( věta první ) dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [ ], jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [ ], a jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [ ]. Dovolání však přípustné není ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží [ ] a ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení [ ].

Přípustnost dovolání podle ustanovení v posuzovaném případě není dána, a to již proto, že rodiče nezletilé dovoláním napadají rozsudek odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na svěření jejich nezletilé dcery do pěstounské péče, tedy ve věci upravené zákonem o rodině (, o rodině, ve znění pozdějších předpisů), přičemž se nejedná o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání rodičů směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud ČR proto dovolání rodičů podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení , věty první, ,

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. září 2003

JUDr. Karel Podolka, v. r.

předseda senátu