Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 975/2002

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

I. Dovolání se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 18. dubna 2002, č.j. – 58, zastavil řízení ohledně částky 7.106,14 Kč (bod I. výroku), uložil žalované povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku žalobkyni částku 67.780,14 Kč (bod II. výroku) a určil, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku náklady řízení ve výši 11.336,80 Kč (bod III. výroku). Soud prvního stupně vysvětlil, že žalobkyně uzavřela platně se žalovanou kupní smlouvy, na základě kterých žalobkyně dodala žalované dohodnuté zboží. Jelikož žalovaná se dostala do prodlení s placením kupní ceny, vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvených úroků z prodlení, proto soud prvního stupně žalobě o zaplacení těchto úroků vyhověl.

K odvolání žalované Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 20. září 2002, č.j. – 81, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v napadených bodech II. a III. výroku (první výrok) a přikázal žalované zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku žalobkyni na nákladech odvolacího řízení částku 16.684,- Kč (druhý výrok). Odvolací soud neshledal rozhodnutí soudu prvního stupně nesrozumitelným, nepřezkoumatelným ani nevykonatelným z důvodu nemožnosti uhradit čtrnáct haléřů, k jejichž úhradě byla žalovaná mimo jiné zavázána rozhodnutím soudu prvního stupně. Přisvědčil argumentům žalobkyně, že peněžní jednotkou v České republice je koruna česká, jež se dělí na 100 haléřů, a to bez ohledu na skutečnost, že nejmenší platnou mincí je desetihaléř.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadla žalovaná včas podaným dovoláním, jehož přípustnost opřela o ustanovení (dále též jen „ “). Dovolatelka má za to, že předmětné rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, neboť dovoláním napadené rozhodnutí je v rozporu s právem, zejména pak se Konkrétně dovolatelka namítá, že nemůže zaplatit částku, k níž byla odsouzena, a to s ohledem na to, že tato částka činí 67.780,14 Kč, konkrétně není možná úhrada čtrnácti haléřů, když jednohaléřové platidlo bylo zrušeno v rámci měnové odluky České republiky a Slovenské republiky. Nejmenší zákonnou mincí je v současné době desetihaléř. Dovolatelka zdůrazňuje, že soud připustil možnost placení v haléřích, a to i přesto, že takové mince nejsou na území České republiky platné. V napadeném rozhodnutí proto spatřuje dovolatelka rozpor se a navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně zpět k dalšímu řízení.

Snesenými argumenty dovolatelka vystihuje dovolací důvod dle , jehož prostřednictvím lze odvolacímu soudu vytýkat, že jeho rozhodnutí spočívá v nesprávném právním posouzení věci.

Nejvyšší soud shledal dovolání přípustným ve smyslu ustanovení Zásadní právní význam spatřuje v odpovědi na otázku, zda je rozhodnutí soudu vykonatelné v případě, kdy byla účastníku řízení stanovena povinnost zaplatit sumu, jež je určena na haléře, když nejmenší platnou mincí je desetihaléř.

Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Ustanovení , o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů určuje (a ke dni vydání napadeného rozhodnutí určovalo), že peněžní jednotkou v České republice je koruna česká, zkratka názvu je „Kč“. Koruna česká se dělí na sto haléřů.

Zákon o České národní bance jednoznačně vymezuje, že koruna česká se dělí na sto haléřů, jeden haléř je tedy nejmenší platnou peněžní jednotkou na území České republiky. Rozhodnutí soudu, přikazující dovolatelce zaplatit žalobkyni částku zahrnující čtrnáct haléřů, je tudíž správné. Na uvedeném závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že nejmenší platnou mincí je desetihaléř.

Jelikož se dovolatelce prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu správnost napadeného rozsudku zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud dovolání, aniž nařizoval jednání ( , věta první ), jako nedůvodné zamítl ( a 6 ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je ve smyslu ustanovení , a odůvodněn tím, že procesně úspěšné žalobkyni náklady dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 24. září 2003

JUDr. Zdeněk Krčmář, v.r.

předseda senátu