Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
5 C 64/2021-14
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní JUDr. Monikou Spáčilovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 2 776,05 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 776,05 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 776,05 Kč od 27. 11. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 368 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 776,05 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 776,05 Kč od 27. 11. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 368 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne datum domáhala na žalovaném zaplacení 2 776,05 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že s žalovaným dne datum uzavřela dohodu o uznání dluhu, kterou žalobkyně uzavřela prostřednictvím svého zmocněnce (právnická osoba ulice a právnická osoba, IČO) s žalovaným. V této dohodě žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše, tj. v částce 6 126,05 Kč. Tento dluh se žalovaný zavázal uhradit ve 12 pravidelných měsíčních splátkách v souladu se sjednaným splátkovým kalendářem. Žalovaný nehradil svůj dluh řádně a včas, kdy se dostal do prodlení se splácením splátkou číslo. Žalovaný na svůj dluh uhradil 3 350 Kč, na předžalobní upomínku nereagoval a na svůj dluh již nehradil.
2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v anonymizováno republice, žalovaný je občanem České republiky s bydlištěm v České republice, pravomoc českých soudů je dána bydlištěm žalovaného v souladu s čl. 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1964 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř. “), postupoval soud podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.
5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.
6. Z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela s žalovaným (prostřednictvím své zmocněnkyně, právnická osoba ulice a právnická osoba, IČO) dne datum dohodu o uznání dluhu. Žalovaný uznal svůj dluh co do důvodu a výše, tj. ve výši 6 126,05 Kč, který se zavázal uhradit v 12 měsíčních splátkách po 500 Kč. Žalovaný však na svůj dluh uhradil 3 350 Kč a dostal se do prodlení s úhradou splátky číslo splatné dne datum. Splatnost celého dluhu nastala dne datum s poslední 12. splátkou dluhu (Splátkovou dohodou ze dne datum ve znění Dodatku číslo ze dne datum; příjmení mocí od žalobkyně právnická osoba ulice a právnická osoba). Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky ve výši 2 776,05 Kč (Výzva před podáním žaloby ze dne datum; Podací arch ze dne datum). Žalovaný neuhradil již ničeho.
7. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazující zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní.
8. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena dohoda o uznání dluhu dle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), na jejímž základě žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše, tj. ve výši 6 126,05 Kč. Žalovaný se tento dluh zavázal splatit ve 12 pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení, když do data splatnosti poslední (12.) splátky celý dluh neuhradil (tj. do datum). Žalovaný dlužnou částku do data splatnosti neuhradil, čímž se dostal dle § 1968 o. z. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle dlužné částky i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně dle § 153 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. od data datum, tj. den následující po splatnosti poslední splátky.
9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobě vyhověl.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 776,05 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů (převzetí a příprava zastoupení; návrh ve věci samé) a jednoho úkonu (jednoduchá výzva k plnění) sestávající z částky 100 Kč právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč, kterou je právní zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně.
11. Lhůtu k plnění ve výroku I. a II. stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.