Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 48/2021-21

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr Ing Lubomír Křikava ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 13 400 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 17. 10. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v rozsahu, v jakém se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky

11 100 Kč s úrokem a úrokem z prodlení a úroku z částky 2 300 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 17. 10. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba v rozsahu, v jakém se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 11 100 Kč s úrokem a úrokem z prodlení a úroku z částky 2 300 Kč, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 13 400 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně (společností právnická osoba) dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru. Dle žalobkyně její předchůdkyně před uzavřením smlouvy posoudila rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalované a zjištěné informace zaznamenala do zákaznické karty. Nebyly pak důvodné pochybnosti o schopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet. Na základě smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které se zavázala vrátit společně s úrokem ve výši 2 100 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč v 58 týdenních splátkách nejpozději do datum. Žalovaná svůj dluh řádně nehradila, poslední splátku zaplatila dne datum, přičemž uhradila pouze 12 700 Kč. Tato částka byla ve výši 4 608,41 Kč započtena na jistinu, ve výši 2 100 Kč na úrok, ve výši 3 000 Kč na poplatek za administrativní činnost a ve výši 2 919,59 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Z důvodu prodlení žalované požadovala předchůdkyně žalobkyně uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky ve výši 13 400 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 10 319,59 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 080,41 Kč. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Po postoupení pohledávky žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle ve spojení s  , (dále jen „ “), a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise.

3. Z provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, soud zjistil a má za prokázaný následující skutkový stav. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo Smlouva byla oběma stranami podepsána jako potvrzení toho, že žalované byly v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala tyto prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 2 100 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, celkem tedy částku 26 100 Kč v rámci 58 týdenních splátek po 450 Kč Součástí smlouvy bylo ujednání o zápůjční úrokové sazbě, která při splácení úvěru v 58 splátkách činila 23,66 % p.a. po celou dobu trvání závazku. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně, jak soud zjistil z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a z předžalobní výzvy ze dne datum. Oznámením o postoupení pohledávky (odeslaným žalované dne datum) byla žalovaná informována o postoupení pohledávky na žalobkyni a vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 13 400 Kč. Ohledně postoupení pohledávky má soud za prokázané, že k postoupení došlo na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Z předžalobní upomínky, odeslané žalované dne datum, pak bylo zjištěno, že žalovaná na poskytnuté peněžní prostředky uhradila pouze 12 700 Kč, přičemž na jistině dlužila částku 10 319,59 Kč a zbývající dlužnou částku tvořily ujednané náklady poskytnutí úvěru. Žalované byla poskytnuta dodatečná lhůta k úhradě do datum, ale ani v té dlužnou částku neuhradila.

4. Ve vztahu k ověření úvěruschopnosti žalované soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně vycházela z vyplněné karty zákazníka (žádosti o zápůjčku) podepsané žalovanou dne datum. V žádosti žalovaná uvedla, že v době žádosti o zápůjčku byla svobodná, její nejvyšší dosažené vzdělání bylo učňovské a žila společně s partnerem. Žalovaná byla zaměstnána u právnická osoba anonymizováno na dobu určitou do datum a její průměrný čistí měsíční příjem ze zaměstnání činil 16 106 Kč. Mzda žalované přitom byla jejím jediným příjmem. Oproti tomu měsíční výdaje žalované byly vyčísleny na částku 8 000 Kč a tvořily je náklady na bydlení ve výši 3 000 Kč a osobní náklady ve výši 5 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně pak vycházela z použitelného měsíčního příjmu žalované ve výši 8 106 Kč, který byl dostatečný pro splácení měsíčních splátek.

5. Hodnocením údajů, které předchůdkyně žalobkyně použila k ověření úvěruschopnosti, dospěl soud k závěru, že příslušná povinnost nebyla splněna. Předchůdkyně žalobkyně vycházela pouze z příjmu žalované, který nebyl stálý s ohledem na ukončení pracovního poměru žalované měsíc po žádosti o zápůjčku. Vzhledem k tomu, že žalovaná uvedla, že u předchůdkyně žalobkyně má již jinou zápůjčku (aniž by však byla uvedena její výše a výše měsíčních splátek), tato skutečnost nebyla žádným způsobem zahrnuta do výdajů žalované. Je však nepochybné, že splácení již existujících závazků zhoršovalo aktuální finanční situaci žalované. S ohledem na nejvyšší dosažené vzdělání a předpokládanou nízkou finanční gramotnost žalované přitom měla předchůdkyně žalobkyně postupovat se zvýšenou obezřetností a spotřebitelský úvěr poskytnou jedině poté, co budou poměry žalované osvědčeny skutečnými doklady. Pokud žalovaná v době žádosti o zápůjčku žila společně s partnerem, měly dle soudu být do celkových poměrů domácnosti žalované zahrnuty rovněž partnerovy příjmy a výdaje.

6. Podle , (dále jen „o. z.“), vznikne smlouva o zápůjčce, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle věta první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

7. Podle , o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle zákona o spotřebitelském úvěru se poskytovatelem rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. Podle zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná.

8. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím ke shora uvedeným zákonným ustanovením soud posuzoval závazkový vztah mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou podle ustanovení upravujících smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. o. z. Soud na uvedený závazkový vztah vedle obecných ustanovení aplikoval i shora uvedená ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, neboť předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované zápůjčku v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná vystupovala v postavení spotřebitele (nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání). Věřitel je dle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru povinen při poskytování spotřebitelského úvěru s odbornou péčí bez důvodných pochybností posoudit schopnost spotřebitele splácet tento spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak věřitel vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Věřitel však musí při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr postupovat s takovou obezřetností, že se nespoléhá pouze na tvrzení spotřebitele, ale jeho tvrzení si sám prověří například nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele atd. (k uvedeným závěrům viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. ). Z výše uvedeného vyplývá, že spotřebitelský úvěr tedy může být poskytnut pouze za situace, kdy je z informací zjištěných věřitelem bez důvodných pochybností zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splatit; jinak je smlouva neplatná.

9. Žalobkyně v tomto případě k otázce prověřování schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr tvrdila, že její předchůdkyně vyšla z vyplněné karty zákazníka, která byla současně žádostí o zápůjčku, na základě níž neměla důvodné pochybnosti o schopnosti žalované poskytnutou zápůjčku splácet. Soud má však za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr na základě neúplných údajů, když nebyly zjištěny veškeré relevantní informace zejména o majetkových poměrech žalované, které jsou pro posouzení úvěruschopnosti zcela zásadní. Postup žalobkyně tedy zakládá důvodné pochybnosti o tom, že by žalovaná byla schopna bez hrozby předlužení či ohrožení vlastní výživy či výživy osob závislých na žalované předmětnou zápůjčku splácet. Vzhledem k nesplnění zákonné povinnosti předchůdkyně žalobkyně soud posoudil předmětnou smlouvu o zápůjčce jako neplatnou. K této neplatnosti soud přihlédl dle § 588 o. z. i bez návrhu pro rozpor s veřejným pořádkem, neboť žalovaná je slabší smluvní stranou a při právním jednání s podnikatelem se vyžaduje vyšší míra ochrany jejích práv, která v tomto případě nebyla zajištěna. Z důvodu neplatnosti smlouvy ex-tunc nebylo současně možné učinit závěr o tom, že by mezi stranami byly platně ujednány jakékoli další související platby jako úrok či poplatky.

10. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

11. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. S přihlédnutím ke shora uvedenému soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce uzavřená mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je absolutně neplatná a mezi smluvními stranami současně neexistuje jiné platné smluvní ujednání. V řízení však bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně skutečně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. V úvahu tak přichází vyhovění žaloby v rozsahu povinnosti žalované vrátit žalobkyni (na kterou byla pohledávka za žalovanou řádně postoupena), oč se obohatila. Bezdůvodné obohacení tak odpovídá té části fakticky čerpané zápůjčky, na kterou žalovaná doposud ničeho neuhradila. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná na zápůjčku uhradila celkem 12 700 Kč. Tuto částečnou úhradu však nelze započíst na jednotlivé položky pohledávky tak, jak požadovala žalobkyně, tj. částečně na jistinu a částečně na související náklady (tj. poplatek). Zápočet lze provést pouze na skutečně poskytnuté peněžní prostředky. Částečným plněním žalovaná v souladu s § 1908 odst. 1 o. z. částečně splnila svůj závazek a ten v tomto rozsahu zanikl. Zbývající část poskytnuté částky již žalovaná neuhradila (resp. netvrdila ani neprokázala opak). Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku přiznal žalobkyni částku 2 300 Kč odpovídající zbývající dlužné jistině zápůjčky společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s  o. z. ve spojení s ve výši 9 % ročně z dlužné částky od datum (tj. ode dne následujícího po splatnosti celé zápůjčky) do zaplacení. V souladu s  bylo poté žalované uloženo, aby tuto částku zaplatila do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody.

13. Zbývající část žaloby, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 11 100 Kč, soud výrokem II. tohoto rozsudku s ohledem na výše uvedené zamítnul, a to včetně smluvního úroku a úroku z prodlení.

14. O nákladech řízení soud rozhodl postupem podle , neboť každý z účastníků měl ve věci částečný úspěch. Vzhledem k tomu, že ve věci byla úspěšnější žalovaná, náležela by jí náhrada účelně vynaložených nákladů. Soud však přihlédl k tomu, že žalovaná nebyla v řízení aktivní (nic netvrdila ani nedokazovala na svoji obranu) a žádné náklady jí nevznikly. Soud tedy rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.