Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
23 C 125/2021
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Preislerem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 10 000 Kč s úrokem ve výši 2 549,70 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 12. 4. 2017 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 750 Kč, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 10 000 Kč s úrokem ve výši 2 549,70 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 12. 4. 2017 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 750 Kč, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalující strana se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 12. 4. 2017 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 549,70 Kč a částku ve výši 1 750 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky.
2. Žalující strana (dále označená též jako věřitel) tvrdila, že společnost právnická osoba (dále označená též jako předchozí věřitel nebo poskytovatel úvěru) uzavřela se žalovanou stranou (dále označená též jako dlužník) smlouvu o revolvingovém úvěru dne 12. 1. 2017, na jejímž základě byl dlužníkovi poskytnut úvěrový limit k čerpání až do výše 35 000 Kč, a ten se jej zavázal splatit v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatkem za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru. Dlužník své povinnosti nesplnil, neboť poskytnutý úvěr řádně nesplácel a žalující strana se jako věřitel, který nabyl pohledávku ze smlouvy o revolvingovém úvěru od přechodného věřitele společnosti právnická osoba na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019, který ji nabyl od poskytovatele úvěru na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019, domáhá jejího zaplacení.
3. Předmětem řízení tak je neuhrazená jistina úvěru ve výši 10 000 Kč, účelně vynaložené náklady spojené s prodlením ve výši 1 750 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 549,70 Kč a úrok z prodlení.
4. Soud při projednávání věci postupoval v souladu s § 6 o.s.ř. , podle kterého v řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání.
5. Přihlédl i k zásadě, že„ (v ) občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Soud není povinen prověřovat z úřední povinnosti tvrzení, které druhá strana nepopírá a nezpochybňuje.“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14.4.2003 sp. zn. 22 Cdo 89/2002 ).
6. Podle § 101 odst. 1 , 2 o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1 ) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu. Nestanoví-li zákon jinak, soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní.
7. Žalovaná strana byla v řízení zcela nečinná a k žalobě, která jí byla doručena, se nijak nevyjádřila.
8. Protože věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř. ) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř. ). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili a ve světle výše uvedených ustanovení zákona je proto jejich souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání předpokládán.
9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek má soud za zjištěné, že na žalující stranu byla postoupena pohledávka, která je předmětem řízení (§ číslo, § 1882 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. ).
10. Listinou„ Standardní podmínky smlouvy o úvěru“ a listino u zachycující obsah smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřenou mezi předchozím věřitelem a dlužníkem byla prokázána tvrzení žalující strany o sjednání smlouvy o revolvingovém úvěru, jeho výši, výši smluvního úroku a výši poplatku, který se dlužník zavázal spolu s jistinou uhradit tak, jak je uvedeno v žalobě. Součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky.
11. Z žádné z předložených listin soud nezjistil, že byl úvěr žalované straně skutečně poskytnut. Soud proto vyzval žalující stranu, aby předložila důkaz prokazující tuto skutečnost, jinak žalobě nelze vyhovět. Žalující strana soudu žádný dokument nepředložila. Žalující strana se nesprávně domnívá, že soud má pochybnosti o tom, kdo je majitelem účtu, na který měly být peníze zaslány. Soud tuto pochybnost nemá. Žalující strana však chybně dovozuje z pouhé skutečnosti, že poskytovatel úvěru disponuje číslem účtu žalované, že na tento účet byly peněžní prostředky poskytnuty. Takový závěr je chybný.
12. Soud uzavírá, že na žalující stranu byla postoupena vymáhaná pohledávka (§ 1879 , § 1882 zákona č. 89/2012 Sb. ). Tím bylo založeno oprávnění žalující strany vymáhat v soudním řízení postoupenou pohledávku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009 sp. zn. 31 Cdo 1328/2007 ). Žalující strana však v řízení neprokázala, že peníze žalované straně byly poskytnuty (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008 , jehož závěry jsou použitelné i nadále). Ze smlouvy o úvěru vznikne poskytovateli povinnost peníze poskytnout a dlužník má povinnost poskytnutý úvěr vrátit a platit z poskytnutého úvěru úroky (§ 2395 o.z.). Za situace, kdy nebylo poskytnutí peněz vůbec prokázáno, nemohlo být žalobě ani vyhověno, a proto ji soud zamítnul. Jelikož nebylo prokázáno poskytnutí peněz, nemohl být úspěšný ani nárok na zaplacení zbylých částek představující příslušenství pohledávky.
13. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval dle § 142 odst. 1 o.s.ř. , podle kterého soud přizná náhradu nákladů řízení tomu účastníku, který měl ve věci plný úspěch. Plný úspěch měla žalovaná strana, té avšak žádné náklady nevznikly, a soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomu tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nebude-li uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.